Nejvyšší soud 21 Cdo 3883/2017 – 44 400 Kč s příslušenstvím
Nejvyšší soud · 31. 1. 2018
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Nejvyšší soud rozhodoval o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. května 2017.
Předmět sporu: 44 400 Kč s příslušenstvím.
Výsledek: Dovolání žalované se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval.)
Význam: Soud se věcí meritorně nezabýval, napadené rozhodnutí tím zůstává v platnosti. Věcně se rozhodnutí týká zejména: § 3 236/1995 Sb. (Plat).
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
21 Cdo 3883/2017-83
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně K. B., zastoupené JUDr. Radimem Miketou, advokátem se sídlem v Ostravě – Slezské Ostravě, Jaklovecká č. 1249/18, proti žalované České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 42, IČO 69797111, o 44 400 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 83 C 207/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. května 2017 č. j. 16 Co 56/2017-57, takto:
Dovolání žalované se odmítá.
Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 4 401 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Radima Mikety, advokáta se sídlem v Ostravě – Slezské Ostravě, Jaklovecká č. 1249/18.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 5. 2017 č. j. 16 Co 56/2017-57 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2017 sp. zn. 21 Cdo 2057/2017 a ze dne 3. 10. 2017 sp. zn. 21 Cdo 2159/2017, z nichž vyplývá, že pro účely stanovení platu zaměstnanců Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových odměňovaných podle ustanovení § 16 odst. 4 zákona č. 201/2002 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) se platová základna uvedená v ustanovení § 3 odst. 3 větě první zákona č. 236/1995 Sb. a vyhlašovaná sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů odvozuje z průměrné mzdy zveřejněné Českým statistickým úřadem za předminulý kalendářní rok jako „Průměrná hrubá měsíční mzda - přepočtené počty“] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. ledna 2018
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu