21 Cdo 4290/2013 – Nejvyšší soud

21 Cdo 4290/2013 citace  Právní věta:Předmětem tzv. dodatečného projednání dědictví (ve smyslu ustanovení § 175x o. s. ř.) nemůže být majetek zůstavitele, který již byl projednán v původním (dřívějším) dědickém řízení, a účastníky tzv. dodatečného projednání dědictví jsou vždy (bezvýjimečně) ti, kdo byli účastníky původního dědického řízení, popřípadě jejich právní nástupci to platí rovněž tehdy, vyšlo-li při tzv. dodatečném řízení o dědictví najevo, že některému z dědiců, který podle dříve vydaného pravomocného usnesení o dědictví nabyl dědictví nebo jeho část, ve skutečnosti nesvědčí dědické právo. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 2. 2015 Spisová značka:21 Cdo 4290/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.4290.2013.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dědické řízení Dědění Dotčené předpisy:§ 175q o. s. ř. ve znění do 31.12.2000 § 175s o. s. ř. ve znění do 31.12.2000 § 175x o. s. ř. ve znění do 31.12.2000 § 159 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2000 Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:23. 4. 2015 Publikováno ve sbírce pod číslem:77 / 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 4290/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy ve věci dědictví po Ing. J. Č., zemřelém dne 11. června 2000, posledně bytem v Praze 1, Opletalova č. 933/13, za účasti 1) Ing. R. Č., zastoupeného JUDr. Jiřím Matznerem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Anny Letenské č. 34/7, a 2) L. Č., zastoupeného JUDr. Ing. Václavem Školoutem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě č. 859/22, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 37 D 445/2010, o dovolání L. Č. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2013 č.j. 24 Co 59/2013-284, takto: I. Dovolání L. Č. se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 26.11.2001 č.j. D 365/2000-160 určil obecnou cenu majetku zůstavitele Ing. J. Č., zemřelého dne 11.6.2000, ve výši 34.535.413,62 Kč, výši dluhů částkou 15.423,- Kč a čistou hodnotu dědictví ve výši 34.519.990,62 Kč, schválil dohodu zákonných dědiců (synů zůstavitele) Ing. R. Č. a L. Č. o vypořádání dědictví a určil odměnu notářky JUDr. Jarmily Humpolcové a náhradu jejích hotových výdajů; usnesení nabylo právní moci (podle potvrzení uvedeného ve spise) dnem 31.1.2002. Obvodní soud pro Prahu 1 dále usnesením ze dne 19.2.2003 č.j. 37 D 212/2002-189 určil "obvyklou cenu majetku zůstavitele částkou 34.548.600,02 Kč, z toho cenu majetku nově objeveného částkou 13.186,40 Kč, výši dluhů částkou 15.423,- Kč a čistou hodnotu dědictví částkou 34.533.177,02 Kč", schválil dohodu dědiců Ing. R. Č. a L. Č. o vypořádání nově objeveného majetku (nevyplacené nemocenské dávky, uložené u Pražské správy sociálního zabezpečení, a pohledávky za Pražskou plynárenskou, a.s., vzniklé z důvodu přeplatku na úhradách za odběr plynu) a určil odměnu notářky JUDr. Jarmily Humpolcové a náhradu jejích hotových výdajů; usnesení nabylo právní moci (podle potvrzení uvedeného ve spise) dnem 18.4.2003. Obvodní soud pro Prahu 1 poté usnesením ze dne 12.4.2011 č.j. 37 D 445/2010-237 zastavil dědické řízení o dodatečném projednání zůstavitelova majetku s odůvodněním, že "nový, dosud neprojednaný majetek, tu není", a určil odměnu notářky JUDr. Jarmily Humpolcové a náhradu jejích hotových výdajů; usnesení nabylo právní moci (podle potvrzení uvedeného ve spise) dnem 30.4.2011. Návrhem ze dne 12.10.2011 se L. Č. domáhal projednání dědictví o majetku, který se dodatečně "objevil po právní moci usnesení, jímž bylo dědické řízení skončeno", a to o "vkladní knížce České státní spořitelny na jméno Č. J., číslo vkladového účtu 452347", na kterém by měla být uložena částka 3.500,- Kč. Obvodní soud pro Prahu 1 - poté, co usnesením ze dne 9.11.2011 č.j. 37 D 445/2010-247 zahájil "řízení dle ustanovení § 175x o.s.ř. o dodatečném projednání dědictví po J. Č.", co provedením úkonů v řízení pověřil podle ustanovení § 38 odst. 1 občanského soudního řádu jako soudního komisaře notářku JUDr. Jarmilu Humpolcovou a co usnesením ze dne 12.10.2012 č.j. 37 D 445/2010-257 zprostil notářku JUDr. Jarmilu Humpolcovou funkce soudního komisaře v dědickém řízení po zůstaviteli a provedením úkonů v řízení o dědictví po zůstaviteli pověřil notáře JUDr. Bohdana Halladu - usnesením ze dne 17.1.2013 č.j. 37 D 445/2010-264 určil "obvyklou cenu majetku zůstavitele 34.553.573,02 Kč, z toho obvyklou cenu nově najevo vyšlého majetku zůstavitele 4.973,- Kč, výši pasiv 15.423,- Kč a čistou hodnotu dědictví 34.538.150,02 Kč", a potvrdil nabytí nově najevo vyšlého majetku, a to "práv a povinností majitele účtu č. 0048661190/0800 (staré č. 8001-203/13-500886-1), ke kterému je vedena vkladní knížka na jméno J. Č., u České spořitelny, a.s.", a "práv a povinností majitele účtu č. 0063108000/0800 (staré č. 8001-203/12-452347-3) ke kterému je vedena vkladní knížka na jméno Ing. J. Č., u České spořitelny, a.s.", L. Č.; současně rozhodl, že odměnu notáře JUDr. Bohdana Hallady ve výši 600,- Kč, jeho hotové výdaje ve výši 138,- Kč a 21% DPH ve výši 154,90 Kč (celkem 892,90 Kč) je povinen uhradit L. Č. a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle soudu prvního stupně po právní moci usnesení, jímž bylo skončeno původní dědické řízení po zůstaviteli Ing. J. Č., vyšel najevo "další majetek" (práva a povinnosti majitele výše uvedených účtů), ohledně kterého je třeba dědictví "znovu projednat". Soud prvního stupně zjistil (k námitce L. Č.) že Ing. R. Č. není synem zůstavitele, když v rodném listu Ing. R. Č. je jako otec uveden Č. D. (tuto skutečnost potvrdil také sám Ing. R. Č.), a dovodil, že Ing. R. Č. "není dědicem zůstavitele", protože zůstavitel nezanechal závěť a zákonné dědické právo mu nenáleží. Přestože poukázal na obecnou zásadu, že "účastníky řízení o dodatečném projednání dědictví jsou ti, kdo byli účastníky původního řízení", uzavřel, že z hlediska "otázky dědického práva" Ing. R. Č. "není splněn zákonný předpoklad pro uzavření dědické dohody - existence více dědiců", a že skutečnost, že jeden z účastníků původního dědického řízení není dědicem zůstavitele, "nemohl ve svém rozhodnutí nezohlednit", neboť "by založil ve vztahu k dodatečně projednávanému majetku zjevný protiprávní stav"; soud prvního stupně proto potvrdil nabytí nově zjištěného majetku L. Č. jako "jedinému dědici ze zákona, který dědictví neodmítl a je způsobilý dědit". K odvolání L. Č. Městský soud v Praze usnesením ze dne 30.4.2013 č.j. 24 Co 59/2013-284 potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích, jimiž soud prvního stupně rozhodl o potvrzení nabytí "veškerého nově najevo vyšlého majetku" L. Č., o odměně, hotových výdajích a dani z přidané hodnoty notáře JUDr. Bohdana Hallady a o náhradě nákladů řízení, a vyslovil, že "v nenapadeném výroku" o určení obvyklé ceny majetku zůstavitele, včetně obvyklé ceny nově najevo vyšlého majetku zůstavitele, výši pasiv a čisté hodnotě dědictví, zůstalo usnesení soudu prvního stupně "nedotčeno". Poté, co dovodil, že dodatečné dědické řízení "není řízením o dědickém právu, ve kterém nelze proto zpravidla odchylně od původního řízení posuzovat otázku, kdo je a kdo není dědicem", odvolací soud uzavřel, že "v některých zvláštních případech bude výjimečně na místě připustit jiný okruh dědiců", dostalo-li by se "převzetí původního okruhu dědiců do rozporu se zákonem", a že "tímto případem" je i projednávaná věc, neboť, není-li Ing. R. Č. synem zůstavitele, a tedy jeho dědicem ze zákona podle ustanovení § 473 odst. 1 občanského zákoníku, pak "by bylo v rozporu se zákonem, aby se podílel na nabývání dodatečně zjištěného majetku". Odvolací soud dále dovodil, že "výrok pravomocného usnesení je závazný pro účastníky řízení a ve stejném rozsahu také pro všechny orgány", že je vydaným usnesením "vázán", a že tedy nemůže být pravomocně rozhodnutá věc v rozsahu závaznosti výroku projednávána znovu; proto se "dodatečné dědické řízení nemůže znovu týkat majetku v původním řízení již projednaného", neboť "dodatečné dědické řízení se provede jen o majetku, který se objevil po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno", a "neslouží k tomu, aby se znovu otvíraly otázky již pravomocně rozhodnuté v původním řízení", kd