21 Cdo 5469/2007 — Nejvyšší soud

21 Cdo 5469/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 11. 2008 Spisová značka:21 Cdo 5469/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:21.CDO.5469.2007.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 7 předpisu č. 99/1963Sb. § 1 odst. 9 předpisu č. 185/2004Sb. ve znění do 31.12.2006 § 12 odst. 9 písm. a) předpisu č. 13/1993Sb. ve znění do 31.12.2006 § 12 odst. 9 písm. b) předpisu č. 13/1993Sb. ve znění do 31.12.2006 § 12 odst. 9 písm. c) předpisu č. 13/1993Sb. ve znění do 31.12.2006 § 12 odst. 9 písm. d) předpisu č. 13/1993Sb. ve znění do 31.12.2006 § 12 odst. 9 písm. e) předpisu č. 13/1993Sb. ve znění do 31.12.2006 § 155 odst. 9 písm. e) předpisu č. 186/1992Sb. ve znění do 31.12.2006 § 1 odst. 3 písm. e) předpisu č. 65/1965Sb. § 1 odst. 4 písm. e) předpisu č. 65/1965Sb. § 7 odst. 2 písm. e) předpisu č. 65/1965Sb. § 7 odst. 3 písm. e) předpisu č. 65/1965Sb. § 7 odst. 4 písm. e) předpisu č. 65/1965Sb. § 7 odst. 5 písm. e) předpisu č. 65/1965Sb. § 7 odst. 6 písm. e) předpisu č. 65/1965Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 5469/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Bc. J. K., proti žalovanému označenému jako \"Ing. O. K.,\", o porušení \"povinnosti rovného zacházení\", vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 25 Nc 152/2007-40, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. srpna 2007 č.j. 1 Co 189/2007-51, takto: Usnesení vrchního soudu a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. května 2007 č.j. 25 Nc 152/2007-40 se zrušují a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Brně dne 1.3.2007 domáhal \"vydání rozsudku\", jímž by bylo rozhodnuto, že \"žalovaný se svým postupem ve věci řízení o ustanovení na služební místo žalobce ze dne 21.11.2006 dopustil nezákonného postupu tím, že nesprávně aplikoval předpisy upravující řízení ve věci služebního poměru\", že \"svých práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru zneužil k újmě jiného účastníka služebního poměru a přivodil tak žalobci finanční ztrátu a újmu na cti a dobré pověsti, přičemž neprokázal věcný důvod spočívající ve výjimečných požadavcích na výkon služby stanovených pro žalobce, a které se ukázaly být pro pozici zástupce ředitele C. ú. V. neoprávněnými a nepřiměřenými\", že \"rozhodnutí žalovaného o převedení žalobce na jinou pozici k 1.1.2007 se dnem vydání tohoto rozsudku ruší\", že \"žalovaný je povinen zaplatit žalobci finanční ztrátu (tak, jak její výši určí soud) včetně nákladů tohoto řízení, které spočívají v náhradě soudního poplatku\" a že \"žalovaný je dále povinen se žalobci písemně omluvit a tuto omluvu zveřejnit do jednoho měsíce od vydání tohoto rozsudku ve V. C. s. v kategorii informace\". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že dnem 2.9.1991 se stal \"příslušníkem C. s. ČR\" a že ode dne 1.1.1995 zastával funkci zástupce ředitele C. ú. v. V., pro jejíž výkon \"postupně plnil kvalifikační i ostatní předpoklady\". Dne 21.11.2006 mu žalovaný při projednání \"neplnění kvalifikačních předpokladů předepsaných na služební místo ředitele a zástupce ředitele celního úřadu podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů\" oznámil, že ho od 1.1.2007, kdy nabývá účinnosti \"nový služební zákon č. 361/2003 Sb., na místo zástupce ředitele C. ú. v. V.\" pro nesplnění požadavku na vzdělání nenavrhne, neboť \"je třeba, aby alespoň jeden ze statutárních zástupců jím řízených celních úřadů měl k 1.1.2007 úplné VŠ vzdělání\", a že \"žalobce nahradí Ing. O. na jeho dosavadní pozici, avšak v 7. PT na místo dosavadní 9. PT\". Žalobce se posléze dozvěděl, že \"žádné takové kritérium, které bylo žalovaným uplatněno v jeho případě\", nebylo \"stanoveno na jiných celních úřadech\", na nichž byla \"před 1.1.2007 srovnatelná personální situace a přesto zde nedošlo k personálním změnám a funkcionáři bez VŠ vzdělání byli nominováni do svých pozic k 1.1.2007 s podmínkou jeho doplnění ve lhůtách stanovených v § 215 odst.4 nového služebního zákona\". Žalobce dovozuje, že žalovaný dne 21.11.2006 \"de facto rozhodl o jeho suspendování, aniž měl k tomuto kroku věcný důvod, přičemž porušil ustanovení § 77 odst.1 nového služebního zákona, neboť zneužil výkonu svých práv vyplývajících ze služebního poměru k tomu, aby svým svévolným rozhodnutím přivodil jinému příslušníkovi ve služebním poměru značnou finanční a morální újmu\", a že žalovaný porušil \"zásadu rovného zacházení při dosahování služebního postupu, uzákoněnou v ustanovení § 77 odst. 8 nového služebního zákona, protože stejné kritérium, jaké vyslovil dne 21.11.2006 v řízení ve věci žalobcova služebního poměru, neuplatnil již u žádného z podřízených v postavení ředitele a zástupce ředitele celního úřadu, ač stejná situace byla např. i u C. ú. B. a J.\"; žalovaný \"zahájil a vedl řízení ve věcech služebního poměru podle § 126 dosavadního služebního zákona č. 186/1992 Sb., aniž splnil formální a procesní stránku takového řízení\", řízení vedl bez účasti zástupce odborové organizace, a dne 21.11.2006 \"aplikoval nový služební zákon, ačkoliv nebyl v rozhodném okamžiku účinný\". Podle názoru žalobce jsou \"v daném případě splněny podmínky pro postup podle § 77 odst.9 nového služebního zákona\". Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30.5.2007 č.j. 25 Nc 152/2007-40 řízení zastavil s tím, že \"žalobce má možnost podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví dle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení\", a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dovodil, že \"se jedná o věc správního soudnictví\" a že je proto třeba řízení podle ustanovení § 104b odst.1 o.s.ř. zastavit; současně žalobce poučil \"o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví\". K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 3.8.2007 č.j. 1 Co 189/2007-51 usnesení soudu prvního stupně ve výroku o zastavení řízení \"potvrdil s tou změnou, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena řediteli C. ř. v B.\"; ve výroku o náhradě nákladů řízení usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Podle odvolacího soudu žalobce nemůže \"podat žalobu k soudu podle ustanovení § 77 odst.9 zákona č. 361/2003 Sb., když ten připouští žalobu na soud, pokud k porušení práv spočívajících v porušení práva na rovné zacházení došlo jinak než rozhodnutím služebního funkcionáře, a přitom žalobce právě brojí proti rozhodnutí služebního funkcionáře, které požaduje zrušit\". Žaloba podle svého obsahu představuje \"žádost\" žalobce podle ustanovení § 178 zákona č. 361/2003 Sb. o zrušení rozhodnutí služebního funkcionáře, kterou je třeba \"podat u služebního funkcionáře, který rozhodnutí vydal, tedy ředitele C. ř. v B.\". Protože ve věci není dána pravomoc soudu, muselo být řízení zastaveno s tím, že věc bude postoupena řediteli C. ř. v B. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Namítá, že je chybné posouzení žaloby jako žádosti žalobce o zrušení rozhodnutí služebního funkcionáře, neboť \"z obsahu žaloby a listinných důkazů vyplývá, že žalobce navrhoval zrušit předpokládaný záměr žalovaného navrhnout takové rozhodnutí\", přičemž žalovaný žádné rozhodnutí o převedení na jinou práci žalobci nevydal a nelze proto \"u žalovaného zahájit a vést řízení o zrušení rozhodnutí, které nikdy neexistovalo\". Překážkou pro vedení řízení ve věci služebního poměru je též skutečnost, že žalobce služební poměr na vlastní žádost ukončil ke dni 28.2.2007, že \"nebyl jmenovaný k 1.1.2007 a na žádné služební místo již ustanoven\" a že tedy \"jsou jeho úvahy o porušení práva vyplývajícího z rovného zacházení pouze hypotetické\"; domníval-li se žalobce, že \"bude na služební místo nezákonně či diskriminačně ustanoven, měl vyčkat vydání takového rozhodnutí a toto rozhodnutí měl poté napadnout řádným opravným prostředkem a mohl také žádat o jeho přezkoumání správním soudem\". Protože žalobci nebylo vydáno žádné ro