21 Cdo 723/2012 — Nejvyšší soud

21 Cdo 723/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 5. 2013 Spisová značka:21 Cdo 723/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.723.2012.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zástavní právo Změna návrhu na zahájení řízení Dotčené předpisy:§ 95 odst. 1 o. s. ř. § 95 odst. 2 o. s. ř. § 201 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:10. 6. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 723/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci zástavního věřitele Frenn Trading B. V. se sídlem v Amsterdamu, Strawinskylaan č. 965 WTC, 1077XX, Nizozemí, zastoupenému JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 7, Přístavní č. 321/14, proti zástavním dlužníkům 1) České republice - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 42, IČO 69797111, Územnímu pracovišti v Hradci Králové, Horova č. 180, jako právnímu nástupci po H. C. a 2) K. C., zastoupenému JUDr. Květoslavou Štorkánovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Pohořelec č. 110/26, o soudní prodej zástavy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 53 C 2/2004, o dovolání zástavního věřitele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. července 2011 č.j. 18 Co 172/2011-296 takto: I. Dovolání zástavního věřitele se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Zástavní věřitel se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne 16.4.2004 proti H. C. a zástavnímu dlužníku 2) domáhal, aby soud nařídil k uspokojení jeho pohledávky ve výši 5.318.297,12 Kč "soudní prodej těchto zastavených nemovitostí ve společném jmění manželů" H. C. a zástavního dlužníka 2), a to "budovy čp. na pozemku parc. č., pozemku parc. č., pozemku parc.č., pozemku parc. č. , pozemku parc.č., které se nachází v katastrálním území Újezd nad Lesy, obec Praha, a jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl.m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na LV číslo". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že Česká spořitelna, a.s. poskytla R. J. podle úvěrové smlouvy k účtu č. 5311-236755-098 ze dne 28.7.1993 úvěr ve výši 7.000.000,- Kč, jehož splatnost byla dohodnuta nejpozději na 30.6.1997, a že pohledávka z úvěru byla zajištěna zástavním právem k předmětným nemovitostem ve společném jmění manželů zástavního dlužníka 2) a H. C., vzniklým na základě zástavní smlouvy ze dne 28.7.1993. Zajištěná pohledávka byla dne 30.11.1999 postoupena Konsolidační bance Praha, s.p.ú., následně přešla podle ustanovení § 19 zákona č. 239/2001 Sb. na Českou konsolidační agenturu a na společnost EC Group, a.s., která ji postoupila dne 12.12.2002 zástavnímu věřiteli; protože pohledávka dosud nebyla zaplacena, domáhá se zástavní věřitel nařízení soudního prodeje zástavy. Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 28.6.2005 č.j. 53 C 2/2004-118 nepřipustil změnu žaloby ze dne 28.6.2005, kterou se zástavní věřitel domáhal, aby "soud k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 2.329.900,62 Kč nařídil soudní prodej zastavených nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví" H. C. a zástavního dlužníka 2), a to "budovy čp. na pozemku parc. č., pozemku parc. č., pozemku parc.č., pozemku parc. č., pozemku parc.č., které se nachází v katastrálním území Újezd nad Lesy, obec Praha, a jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl.m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na LV číslo ", řízení zastavil a rozhodl, že zástavní věřitel je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení H. C. 5.525,- Kč k rukám advokátky JUDr. Drahomíry Hudečkové a zástavnímu dlužníku 2) 5.225,- Kč k rukám advokátky JUDr. Květoslavy Štorkánové. Dospěl k závěru, že o stejné věci (o úvěru z úvěrové smlouvy ze dne 28.7.1993, jehož splatnost nastala dne 30.6.1997) již bylo pravomocně rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 24.2.2004 č.j. 19 C 133/2003-31 a že proto projednání věci brání překážka věci pravomocně rozhodnuté; řízení proto muselo být zastaveno. K odvolání zástavního věřitele Městský soud v Praze usnesením ze dne 30.11.2005 č.j. 18 Co 561/2005-143 změnil usnesení soudu prvního stupně "ve výrocích o zastavení řízení a nákladech řízení" tak, že se řízení nezastavuje. Odvolací soud dovodil, že v projednávané věci je soudní prodej zástavy "požadován i pro úroky z prodlení narostlé až do 16.4.2004" a že "minimálně pro tyto úroky" nemůže být dána totožnost skutku s "předmětem, který byl posuzován soudem ve věci 19 C 133/2003"; nebyly proto splněny podmínky pro zastavení řízení pro překážku věci pravomocně rozhodnuté. V průběhu řízení před soudem prvního stupně zástavní dlužnice H. C. dne 24.1.2006 zemřela. Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 3.8.2010 č.j. 53 C 2/2004-234 ve smyslu ustanovení § 107 občanského soudního řádu rozhodl, že v řízení bude na jejím místě pokračováno s Českou republikou - Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, které na základě usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 24.2.2010 č.j. 32 D 509/2006-289 připadl majetek H. C. podle ustanovení § 462 občanského zákoníku. Obvodní soud pro Prahu 9 - poté, co zástavní věřitel podáním ze dne 27.2.2006 vzal žalobu zpět ohledně "úroků z prodlení z jistiny pohledávky za období od 16.4.2000 do 24.8.2003 ve výši 4.523.097,46 Kč" a žalobu "rozšířil o další úroky z jistiny pohledávky za období od 16.4.2004 do 24.2.2006 ve výši 2.301.435,78 Kč" (a požadoval tedy nařízení soudního prodeje zástavy ve prospěch pohledávky v celkové výši 3.096.635,44 Kč), co usnesením ze dne 30.9.2010 č.j. 53 C 2/2004-236 nepřipustil změnu žaloby navrženou zástavním věřitelem dne 5.12.2008, kterou se domáhal, aby soud uložil zástavním dlužníkům "povinnost zaplatit částku 3.096.635,44 Kč tak, že zástavní věřitel je oprávněn se domáhat uspokojení pouze z výtěžku zpeněžení zástavy", co usnesením ze dne 24.2.2011 č.j. 53 C 2/2004-254 nepřipustil změnu žaloby navrženou zástavním věřitelem dne 21.2.2011, kterou se opět domáhal, aby soud uložil zástavním dlužníkům "povinnost zaplatit částku 3.096.635,44 Kč tak, že zástavní věřitel je oprávněn se domáhat uspokojení pouze z výtěžku zpeněžení zástavy" a co usnesením vyhlášeným při jednání dne 15.3.2011 rozhodl, že se připouští "změna žaloby navržená zástavním věřitelem v podání ze dne 27.2.2006, aby soud nařídil soudní prodej nemovitostí pro pohledávku ve výši 3.096.635,49 Kč za R. J." - usnesením ze dne 15.3.2011 č.j. 53 C 2/2004-260 zamítl žalobu, kterou se zástavní věřitel domáhal k uspokojení pohledávky za R. J. ve výši 3.096.635,44 Kč "nařízení soudního prodeje zástavy následujících nemovitostí: budovy č.p. na pozemku parcelní číslo, pozemku parcelní číslo, pozemku parcelní číslo, pozemku parcelní číslo, pozemku parcelní číslo, nacházejících se v katastrálním území Újezd nad Lesy, obec Praha, zapsaných na LV číslo v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl.m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha", a rozhodl, že zástavní věřitel je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení zástavní dlužnici 1) 9.600,- Kč a zástavnímu dlužníku 2) 9.900,- Kč k rukám advokátky JUDr. Květoslavy Štorkánové. Dospěl k závěru, že právo zástavního věřitele domáhat se uspokojení ze zástavy je třeba v projednávané věci posoudit podle ustanovení § 151f občanského zákoníku ve znění účinném do 31.8.1998, neboť právo zástavního věřitele na uspokojení pohledávky spočívající v úrocích z prodlení ze zástavy vzniká dnem, kdy je zástavní věřitel podle hmotného práva oprávněn požadovat, aby zajištěná pohledávka byla uhrazena z výtěžku získaného zpeněžením zástavy, tedy ve stejný den, v němž mu vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky jakožto hlavního závazku ze zástavy, tedy dnem 30.6.1997. Protože podle této právní úpravy může být právo zástavního věřitele domáhat se uspokojení ze zástavy v řízení před soudem vyjádřeno pouze jako nárok na zaplacení zajištěné pohledávky s tím, že uspokojení této pohledávky se oprávněný zástavní věřitel může domáhat jen z výtěžku prodeje zástavy, není žaloba o nařízení soudního prodeje zástavy důvodná. K odvolání zástavního věřitele Městský soud v Praze usnesením ze dne 27.7.2011 č.j. 18 Co 172/2011-296 potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně v tom, že právo zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledá