22 Cdo 103/2005 — Nejvyšší soud

22 Cdo 103/2005 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 1. 2006 Spisová značka:22 Cdo 103/2005 ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:22.CDO.103.2005.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Dotčené předpisy:§ 143 předpisu č. 40/1964Sb. § 149 odst. 4 předpisu č. 40/1964Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 103/2005 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně Ing. V. Z., zastoupené advokátkou, proti žalovanému M. S., zastoupenému advokátem, o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 12 C 48/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. srpna 2004, č. j. 25 Co 351/2003-327, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. srpna 2004, č. j. 25 Co 351/2003-327, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. května 2003, č. j. 12 C 48/99-252, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 10 k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Obvodní soud pro Prahu 10 (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. května 2003, č. j. 12 C 48/99-252, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 9. června 2004, č. j. 12 C 48/99-320, vypořádal zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví účastníků tak, že pod bodem I. výroku do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal blíže označené movité věci (vesměs vybavení bytu, garáže a nářadí) v ceně 479 000,- Kč, dále osobní automobil Fiat Punto v ceně 200 000,- Kč, hodnotu členského podílu ve Stavebním bytovém družstvu pracovníků energetiky a dopravy k bytu č. 31 v P.-M., V. 1157/6, ve výši 1 800 000,- Kč a hodnotu „členského podílu ke garáži č. 93“ ve výši 210 000,- Kč. Pod bodem II. uložil žalovanému, aby na vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví zaplatil žalobkyni částku 30 071 441,- Kč. Pod body III. až VI. rozhodl o náhradě nákladů řízení a soudním poplatku. Soud prvního stupně zjistil, že bezpodílové spoluvlastnictví účastníků zaniklo rozvodem 3. 3. 1998 a že k dohodě o jeho vypořádání mezi účastníky nedošlo. Na podkladě provedených důkazů vzal za prokázané, že do bezpodílového spoluvlastnictví účastníků patří movité věci a hodnoty členských podílů ve stavebním bytovém družstvu k bytu a garáži, přikázané do výlučného vlastnictví žalobkyně. Předmětem vypořádání dále učinil částku 800 000,- Kč, kterou žalovaný převedl na účet žalobkyně z podílu na zisku společnosti K. s. P., spol. s r. o., vyplaceného žalovanému za rok 1995 a 1996, částku 9 715 250,- Kč, představující uvedený podíl po odpočtu částky 800 000,- Kč, částku 1 105 000,- Kč získanou žalobkyní z prodeje akcií, částku 246 240.- Kč, kterou žalobkyně získala z podílu na zisku společnosti A. L., spol. s r. o., za rok 1996, částku 98 240,- Kč, představující hodnotu obchodního podílu žalobkyně ve společnosti A. L., spol. s r. o., a částku 55 366 113,- Kč, představující obchodní podíl žalovaného ve společnosti K. s. P., spol. s r. o. Do vypořádání nezahrnul částku 115 440,- Kč s tím, že tato částka byla žalobkyni vyplacena před zrušením společné domácnosti a spotřebována. Do bezpodílového spoluvlastnictví rovněž nezahrnul hodnotu členského podílu ke garáži č. 25 s ohledem na to, že tato garáž byla na žalovaného převedena dohodou z 12. 6. 1996 v době, „kdy již manželství účastníků neplnilo svou funkci“ a kdy mezi účastníky bylo nesporné, že hodnota tohoto členského podílu zůstává ve výlučném vlastnictví žalovaného. Bezpodílové spoluvlastnictví účastníků tak představuje majetek v ceně 70 019 843,- Kč, z něhož ke dni jeho zániku žalobkyně měla ve svém držení majetek v ceně 4 938 480,- Kč a žalovaný v ceně 65 081 363,- Kč. Při vypořádání vycházel z toho, že podíly obou účastníků jsou stejné. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 31. srpna 2004, č. j. 25 Co 351/2003-327, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I. potvrdil. Ve výroku pod bodem II. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil na vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví částku 30 071 442,- Kč, a dále ve výši splátek k zaplacení této částky. Rozsudek soudu prvního stupně změnil také ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky, potvrdil je ve výrocích o nákladech řízení státu a soudním poplatku a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i s jeho právním posouzením věci. K námitce žalovaného, že obchodní podíl jednoho z manželů nelze zahrnout do bezpodílového spoluvlastnictví, setrval na právním názoru vysloveném ve zrušujícím usnesení z 28. 1. 2003, č. j. 25 Co 424/2002-215, jímž byl soud prvního stupně vázán, který vycházel z právního názoru publikovaného v časopise Právní rozhledy č. 9 z roku 1996, podle kterého „obchodní podíl má povahu majetkového práva, na které se vztahují ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o nakládání s právy a majetkovými hodnotami, pokud to povaha tohoto práva připouští“. S ohledem na § 149 odst. 4 ObčZ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb. (dále jen „ObčZ“), ze kterého vyplývá, že předmětem vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů jsou i majetková práva, dovodil, že při jeho vypořádání je třeba přihlížet i k hodnotě obchodního podílu jednoho z manželů. Za stavu, kdy žádný z účastníků nepředložil dostatek podkladů pro stanovení hodnoty podílu žalovaného ve společnosti K. s. P., spol. s r. o., k 3. 3. 1998, bylo třeba vycházet ze znaleckého posudku, který jeho hodnotu stanovil k 31. 3. 1998. Podle odvolacího soudu nebylo možno přistoupit k teoretickému odečtení navýšeného zisku za 28 dnů, jak to navrhoval žalovaný. Pokud změnil rozsudek soudu prvního stupně v částce, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví (o 1,- Kč více), učinil tak z důvodu početní chyby soudu prvního stupně. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Zásadní význam po právní stránce rozhodnutí odvolacího soudu spatřuje v posouzení právní otázky, „zda v rámci vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů má být vypořádán i obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, který jeden z manželů nabyl za trvání manželství z prostředků v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů“, „zda má být při vypořádání přihlédnuto ke snížení hodnoty obchodního podílu, ke kterému došlo v období mezi zánikem manželství a dnem vydání rozhodnutí soudu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů“ a „jakým způsobem se určí hodnota obchodního podílu, která má být v rámci vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů mezi účastníky vypořádána“. Žalovaný nesouhlasí s názorem, že předmětem vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví účastníků jsou i jejich obchodní podíly ve společnostech A. L. P., spol. s r. o., a K. s. P., spol. s r. o. S odkazem na rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 32, ročník 1997, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Odon 46/97, publikované v časopise Soudní judikatura, ročník 1998, č. 14 rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 37 Co 399/95, publikované v časopise Soudní rozhledy, ročník 1997, č. 4, § 320 a § 320a občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. dovozuje, že „obchodní podíl v s. r. o. není ani věcí, ani majetkovým právem, nýbrž souborem práv a povinností společníka a jim odpovídající účast na společnosti (§ 113 odst. 1 věta prvá ObchZ ve znění do 31. 12. 2000)“. Z ustanovení občanského zákoníku ani obchodního zákoníku nevyplývá, že by nabytí obchodního podílu jedním z manželů za trvání manželství z prostředků v bezpodílovém spoluvlastnictví zakládalo vznik majetkového práva k obchodnímu podílu i druhému z manželů. Pokud je v § 150 ObčZ ve znění před novelou provedenou zákonem použit termín „společný majetek“, pak tento termín zahrnuje „společné věci“ i „majetková práva“ a sám o sobě nemůže vést k závěru, že předmětem vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví by měl být i obchodní podíl v s. r. o. Právní úprava obchodního podílu v s. r. o. se liší od právní úpravy členství v bytovém družstvu a pouze v případě společného členství manželů v bytovém družstvu zákon umožňuje v rámci vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví vypořádat majetková práva vyplývající ze zániku tohoto společného členství. Právní názor, že společníkem v s. r. o. je ten manžel, který uzavřel společenskou smlouvu nebo jinou smlo