22 Cdo 2679/2004 — Nejvyšší soud

22 Cdo 2679/2004 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:2. 8. 2005 Spisová značka:22 Cdo 2679/2004 ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.2679.2004.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Dotčené předpisy:§ 149 odst. 4 předpisu č. 40/1964Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 2679/2004 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce B. H., zastoupeného advokátem, proti žalovaným: 1) B. H., a 2) Z. H., zastoupené advokátem, o určení nemovitosti do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, vedené u Okresního soudu v Nymburku pod sp. zn. 8 C 1024/2001, o dovolání obou žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. května 2004, č. j. 23 Co 166/2004-166, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. května 2004, č. j. 23 Co 166/2004-166, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Nymburku (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. září 2003, č. j. 8 C 1024/2001-123, určil, že nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu v N. na LV č. 291 pro obec a kat. území N., a to dům č. p. 258 na stavební parc. č. 2258 se stavební parc. č. 2258 o výměře 119 m2, garáž na stavební parc. č. 2259 se stavební parc. č. 2259 o výměře 48 m2 a parc. č. 275/13 zahrada o výměře 478 m2, patří do zaniklého, avšak nevypořádaného bezpodílového spoluvlastnictví žalobce a žalované 2). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že manželství žalobce a žalované 2), uzavřené 12. 11. 1950, zaniklo rozvodem 29. 12. 1997. U soudu prvního stupně pod sp. zn. 7 C 1264/2000 je vedeno řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví žalobce a žalované 2), zahájené na podkladě žaloby podané žalovanou 2), která sporné nemovitosti jako předmět bezpodílového spoluvlastnictví neuvedla. Kupní smlouvou z 29. 11. 1960, uzavřenou mezi L. M. jako prodávající a manžely B. a Z. H. jako kupujícími, nabyli žalobce a žalovaná 2) pozemek č. kat. 275/13 o výměře 643 m2, zapsaný ve vl. č. 2716 pozemkové knihy pro kat. území N., a to každý z nich v rozsahu ideální ½. V tomto rozsahu 17. 11. 1961 bylo jejich vlastnické právo vloženo do pozemkové knihy. Kupní smlouva byla schválena Radou ONV v N. výměrem z 21. 8. 1961, zn. Výst. 56/1/1960/69/30-31/11, a registrována bývalým Státním notářstvím v N. 14. 11. 1961 pod PR 438/61. U Katastrálního úřadu v N. není založena listina, která by se týkala dohody žalobce a žalované 2) podle § 29 zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném. Sporné stavby byly postaveny za trvání manželství žalobce a žalované 2). K 20. 3. 2000 byli v katastru nemovitostí jako podíloví spoluvlastníci předmětných nemovitostí v rozsahu každý ideální ½ zapsáni žalobce a žalovaná 2). Jako nabývací tituly byl u obou uveden odkaz na vl. č. 2716-11/66 pozemkové knihy. Darovací smlouvou, uzavřenou mezi žalovanou 2) jako dárkyní a žalovaným 1) jako obdarovaným 23. 6. 2000, darovala žalovaná 2) bez souhlasu žalobce ideální ½ předmětných nemovitostí žalovanému 1). Vklad práva do katastru nemovitostí podle této smlouvy byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu v N. z 27. 7. 2000 s právními účinky vkladu k 28. 6. 2000. V katastru nemovitostí jsou nyní jako podíloví spoluvlastníci vedeni žalobce a žalovaný 1) každý v rozsahu ideální ½. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, protože v katastru nemovitostí je jako spoluvlastník nemovitostí veden žalovaný 1). V řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví žalobce a žalované 2) by soud nemohl předběžně řešit otázku platnosti darovací smlouvy z 23. 6. 2000, přičemž její vyřešení je předpokladem toho, aby sporné nemovitosti mohly být vypořádány v uvedeném řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví. V opačném případě by žalobci bylo znemožněno uplatnit jeho vnosy do těchto nemovitostí. Dále dovodil, že sporné nemovitosti patří do zaniklého, avšak dosud nevypořádaného, bezpodílového spoluvlastnictví žalobce a žalované 2). Uvedl, že pokud žalobce a žalovaná 2) postavili stavby na uvedeném pozemku do 31. 3. 1964, tj. za účinnosti zákona č. 265/1949 Sb., za situace, kdy žalobce a žalovaná 2) neprokázali, že by uzavřeli dohodu podle § 29 uvedeného zákona, jejich zákonné společenství majetkové se podle § 500 odst. 1, 2 ObčZ ve znění platném do 30. 6. 1969 transformovalo na bezpodílové spoluvlastnictví. Pokud by stavby byly postaveny po 1. 4. 1964, pak by se na ně vztahoval režim občanského zákoníku účinného do 31. 3. 1983, tj. ustanovení o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů. Protože žalovaná 2) darovala ideální ½ nemovitostí žalovanému 1) bez souhlasu žalobce jako jejich bezpodílového spoluvlastníka, je darovací smlouva z 23. 6. 2000 neplatná. Žalobce se dovolal její relativní neplatnosti proti žalovanému 1) podáním ve věci sp. zn. 6 C 128/98 soudu prvního stupně, které bylo soudu doručeno 24. 10. 2001 a zástupci žalovaného 1) 1. 11. 2001. Ve vztahu k žalované 2) se relativní neplatnosti této smlouvy dovolal žalobou v této věci. Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 18. května 2004, č. j. 23 Co 166/2004-166, rozsudek soudu prvního stupně změnil jen ve výroku o nákladech řízení, jinak jej potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se zcela ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i s jeho právním posouzením věci. Dodal, že uzavření darovací smlouvy ohledně nemovitostí není obvyklou správou majetku náležejícího do bezpodílového spoluvlastnictví manželů nevyžadující souhlas druhého manžela. Námitku žalovaných, že předmětný nárok žalobce na určení je promlčen, odvolací soud neshledal opodstatněnou s tím, že právní účinky darovací smlouvy nastaly 28. 6. 2000 a žalobce podal danou žalobu v tříleté promlčecí lhůtě 14. 11. 2001. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalovaní dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Zásadní význam po právní stránce rozhodnutí odvolacího soudu spatřují v řešení otázek, a) „zda nadále platí stanovisko Nejvyššího soudu, vyjádřené ve Sborníku Nejvyššího soudu III, str. 277, rozlišující pouze dvojí formu písemných právních úkonů, tj. prostou písemnou formu a formu úředního zápisu“, b) zda za platnosti zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, formu notářského zápisu o rozsahu jmění manželů splňovaly i úmluvy sepsané advokáty, byly-li notářsky registrované a došlo-li i ke schválení soudním usnesení pro zápis v pozemkové knize, c) „zda ve smyslu §§ 129 a 134 ObčZ lze se dovolávat i vydržení vlastnické formy, v konkrétním případě podílového spoluvlastnictví ideální ½ k předmětným nemovitostem namísto bezpodílového spoluvlastnictví manželů, a zda i pro toto vydržení vlastnické formy nutno aplikovat vydržecí dobu desetiletou podle § 116 ObčZ č. 141/1950 Sb. v návaznosti na přechodová ustanovení ObčZ č. 40/1964 Sb., započalo-li oprávněné držení v dobré víře v roce 1962; současně zda pro tento případ vydržení neplatí … nález Ústavního soudu č. 48 ze sv. 5 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR“, d) zda žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, kdy řešení otázky, zda předmětné nemovitosti patří do bezpodílového spoluvlastnictví žalobce a žalované 2), v době podání žaloby v této věci náleželo řešit jako otázku předběžnou ve sporu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví žalobce a žalované 2), a kdy žalobce podal žalobu po uplynutí tříleté lhůty od zániku jejich bezpodílového spoluvlastnictví, e) „zda pro právní formu podílového spoluvlastnictví dle úmluvy mezi manžely byla tato úmluva před platností ObčZ z roku 1964 a před platností zákona o rodině č. 94/1963 Sb. možná již pro průběh výstavby stavby, tj. nebyla svázána s dokončeností, a dokončením stavby za platnosti ObčZ z roku 1964 a ve smyslu přechodového ustanovení § 854 ObčZ č. 40/1964 Sb. se tak neměnila“. Na bezpodílové spoluvlastnictví manželů se úmluvou manželů založená podílová spoluvlastnictví netransformovala. K bodu d) vznesli otázku, zda skutečnost, že jeden z bývalých manželů podal návrh na vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví krátce před uplynutím tříleté lhůty, kdy do bezpodílového spoluvlastnictví nezahrnul konkrétní nemovitost v přesvědčení, že je v podílovém spoluvlastnictví obou bývalých manželů u každého v rozsahu ideální ½, a druhý z manželů tomuto přesvědčení v tříleté lhůtě neodporoval, nepředstavuje obdobu dílčí dohody o vypořádání bezpodíl