22 Cdo 340/2007 — Nejvyšší soud

22 Cdo 340/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 9. 2007 Spisová značka:22 Cdo 340/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:22.CDO.340.2007.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 340/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně MUDr. D. K., zastoupené advokátem, proti žalovanému J. G. V. S.,  zastoupenému advokátkou, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a „o snížení o zhodnocení nemovitosti v rozsahu půdní vestavby dvou bytových jednotek“, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 11 C 8/2005,  o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. září 2006, č. j. 19 Co 394/2006-91,  takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. září 2006, č. j. 19 Co 394/2006-91, pokud jím byl potvrzen výrok pod bodem I. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. července 2006,  č. j. 11 C 8/2005-80, jímž bylo rozhodnuto o tom, že do řízení „o snížení o zhodnocení nemovitosti v rozsahu půdní vestavby dvou bytových jednotek“ vstupuje na místo žalobkyně Mgr. A. S., a výrok pod bodem I. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. července 2006, č. j. 11 C 8/2005-80, jímž bylo rozhodnuto, že do řízení „o snížení o zhodnocení nemovitosti v rozsahu půdní vestavby dvou bytových jednotek“ vstupuje na místo žalobkyně Mgr. A. S., se zrušují a věc se vrací v tomto rozsahu Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení.          O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále „soud prvního stupně“) 19. 1. 2005, domáhala, aby bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, a to domu č. p. 125 na st. parc. č. 80 a pozemku st. parc. č. 80, k. ú. J., obec P., okres H. m. P., nemovitosti přikázány do jejího vlastnictví a uloženo jí, aby zaplatila žalovanému „částku, kterou nechť určí soud na základě znaleckého posudku o ceně obvyklé v rozsahu jedné ideální ¼ sporných nemovitostí sníženou o zhodnocení nemovitosti v rozsahu půdní vestavby dvou bytových jednotek, a to do 120 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí“.  Vlastníkem nemovitostí byl původně podle dohody o vydání věci uzavřené podle zákona č. 87/1991Sb., dále rozsudku soudu prvního stupně z 20. 10. 1993, sp. zn. 30 C 155/92, a kupní smlouvy z 1. 3. 1994 Ing. Č. R., který nemovitosti daroval žalobkyni smlouvou uzavřenou 21. 10. 1994. Rozsudkem Městského soudu v Praze z 23. 1. 2003, sp. zn. 20 Co 650/2002, kterým byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 z 10. 7. 2002,  sp. zn.  zn. 24 C 1/2001, a který nabyl právní moci 28. 2. 2003, bylo žalobkyni uloženo, aby s žalovaným uzavřela dohodu o vydání ideální ¼ nemovitostí. V době, kdy žalobkyně byla výlučnou vlastnicí nemovitostí, ze svých prostředků „nemovitost zhodnotila o půdní vestavbu dvou bytů“ a zhodnocení podle znaleckého posudku Ing. H. K. z 24. 3. 2003, který žalobkyně předložila, činí 26 063 840,- Kč. Žalobkyně požadovala, aby o částku, přestavující uvedené zhodnocení, byla „snížena“ částka, kterou jí bude uloženo zaplatit  žalovanému jako náhradu za jeho spoluvlastnický podíl. V průběhu řízení žalobkyně převedla ideální ¾ nemovitostí darovací smlouvou uzavřenou 19. 7. 2005, s účinky vkladu práva k 24. 10. 2005, na Mgr. A. S. Kupní smlouvou z 15. 3. 2006 prodal žalovaný ideální ¼ nemovitostí Mgr. A. S. Podáním z 16. 3. 2006, doručeným soudu prvního stupně 20. 3. 2006, vzala Mgr. A. S. žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zpět. V podání z 13. 6. 2006, které učinily žalobkyně a Mgr. A. S., doručeném soudu prvního stupně 19. 6. 2006, žalobkyně navrhla, aby vzhledem k výše uzavřeným smlouvám vstoupila na její místo do řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem Mgr. A. S., a uvedla, že „s tímto návrhem, aby v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, ale pouze v tomto řízení, nikoliv tedy v řízení o vydání bezdůvodného obohacení,vystupovala namísto žalobkyně souhlasí.“ Soud prvního stupně usnesením z 3. 7. 2006, č. j. 11 C 8/2005-80, rozhodl výrokem pod bodem I., že do řízení na místo dosavadní žalobkyně vstupuje Mgr. A. S., výrokem pod bodem II. řízení zastavil, výrokem pod bodem III. rozhodl o nákladech řízení a výrokem pod bodem IV. o vrácení soudního poplatku žalobkyni. Rozhodnutí odůvodnil tím, že o procesním nástupnictví rozhodl podle § 107a odst. 2 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) k návrhu žalobkyně, a o zastavení řízení na základě zpětvzetí žaloby Mgr. A. S. z 16. 3. 2006.   K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením z 18. 9. 2006, č. j. 19 Co 394/2006-91, usnesení soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I. o vstupu Mgr. A. S. do řízení na místo dosavadní žalobkyně potvrdil, ve výrocích pod body II. – IV. o zastavení řízení, o nákladech řízení a o soudním poplatku usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.  Odvolací soud uvedl, že žalobkyně žádný jiný samostatný nárok než jen zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem neuplatnila. Za situace, kdy žalobkyně svůj spoluvlastnický podíl k nemovitostem převedla na Mgr. A. S., a ta se vstupem do řízení na místo žalobkyně souhlasila, rozhodl soud prvního stupně v souladu s § 107a OSŘ, pokud její vstup do řízení povolil. Naproti tomu odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že předčasně rozhodl o zpětvzetí žaloby Mgr. A. S., neboť ta bude moci žalobou disponovat teprve tehdy, až nabude usnesení o procesním nástupnictví právní moci. Proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Jeho přípustnost opírá mimo jiné o § 239 odst. 2  písm. b) OSŘ a vytýká odvolacímu soudu nesprávnou aplikaci § 107a OSŘ. Odvolací soud přehlédl, že  žalobou ze 17. 1. 2005 uplatnila kromě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem také zaplacení „jí investovaných finančních prostředků“,  byť pouhým odpočtem od hodnoty vypořádacího podílu žalovaného, které byly  do nemovitosti vloženy před dnem vzniku tohoto podílového spoluvlastnictví. Tvrzené bezdůvodné obohacení náležitě specifikovala pod bodem III. žaloby ze 17. 1. 2005. Nešlo tedy ani o nárok z tzv. širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví. Návrh podle § 107a OSŘ žalobkyně učinila jen ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem, nikoli ohledně vydání bezdůvodného obohacení.  Žalobkyně podle obsahu (§ 41 odst. 2 OSŘ)  navrhuje, aby usnesení odvolací soudu bylo v napadené části zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu v tomto rozsahu k dalšímu řízení. Žalovaný se k dovolání vyjádřil tak, že není přípustné. Rozhodnutí odvolacího soudu považuje za správné. Připomíná, že před podpisem kupní smlouvy s Mgr. A. S. uzavřel s ní a se žalobkyní dohodu o narovnání, která se týkala všech vzájemných nároků plynoucích ze společné nemovitosti. Navrhuje, aby dovolání bylo odmítnuto. Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu, které bylo podáno včas oprávněnou řádně zastoupenou účastnicí řízení, je přípustné podle § 239 odst. 2 písm. b)  OSŘ, přezkoumal usnesení odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné. Podle § 107a odst. l OSŘ, ve znění novely provedené zákonem č. 30/2000 Sb., má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení namísto dosavadního účastníka. Podle odstavce 2 téhož ustanovení soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlasu žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány. Jak vyplývá z citovaného § 107a odst. l OSŘ,  žalobce může učinit návrh, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního  účastníka. Nejvyšší soud uvedl v usnesení ze 31. 10. 2006, č. j. 22 Cdo 2455/2006, publikovaném na jeho internetových stránkách www.nsoud.cz, že „teprve, uvede-li žalobce v žalobě určitě a srozumitelně, jaká povinnost má být žalovanému  rozhodnutím soudu uložena, nebo jaký