22 Cdo 5174/2007 — Nejvyšší soud

22 Cdo 5174/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 1. 2010 Spisová značka:22 Cdo 5174/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:22.CDO.5174.2007.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva o vkladu Dotčené předpisy:§ 783 odst. 2 obč. zák. § 778 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:23. 2. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 5174/2007 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce Ing. J. K., zastoupeného advokátem, proti žalované A. B., zastoupené advokátkou, o zaplacení částky 584.763,30 Kč s příslušenstvím a částky 37.120,90 s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované, vedené u Okresního soudu v Bruntále, pobočky v Krnově, pod sp. zn. 15 C 117/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. března 2007, č. j. 8 Co 28/2007-522, takto: I. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. března 2007, č. j. 8 Co 28/2007-552, pokud jím byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Bruntále, pobočka Krnov, ze dne 28. července 2006, č. j. 15 C 117/2003-488, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 18. října 2006, č. j. 15 C 117/2003-493, ve výrocích II. a IV., jimiž byla žalovaná určena vlastnicí dvou blíže označených vkladních knížek a výlučnou vlastnicí vkladu na vkladní knížce 14-69834-4 ve výši 67.728,80 Kč, včetně částky představující připsaný úrok ve výši 19.068,70 Kč, a dále pokud jím byl změněn uvedený rozsudek Okresního soudu v Bruntále, pobočka Krnov, ve výrocích III., V. a VI. tak, že vzájemný návrh žalované na určení, že vklad na vkladní knížce 14-69834-4 ve výši 459.210,80 Kč, včetně úroku a vklad na vkladní knížce 12-41116-5 ve výši 24.408,40 Kč, včetně úroku jsou ve výši 1 ve vlastnictví a ve výši 1 ve vlastnictví žalované, byl zamítnut, a tak, že bylo odlišně rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, a pokud jím bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, se odmítá. II. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. března 2007, č. j. 8 Co 28/2007-552, pokud jím byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Bruntále, pobočka Krnov, ze dne 28. července 2006, č. j. 15 C 117/2003-488, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 18. října 2006, č. j. 15 C 117/2003-493, ve výroku I. o zamítnutí návrhu žalobce, aby mu žalovaná zaplatila částky 584.763,30 Kč a 37.120,90 Kč s příslušenstvím, a pokud jím bylo rozhodnuto ve výrocích V. a VI. o náhradě nákladů řízení, a rozsudek Okresního soudu v Bruntále, pobočka Krnov, ze dne 28. července 2006, č. j. 15 C 117/2003-488, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 18. října 2006, č. j. 15 C 117/2003-493, ve výrocích pod body I., V. a VI. se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Bruntále, pobočka Krnov, k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Bruntále, pobočka v Krnově, (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 28. 7. 2006, č. j. 15 C 117/2003-488, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 18. 10. 2006, č. j. 15 C 117/2003-493, pod bodem I. výroku zamítl žalobu, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci částku „584.763,30 Kč včetně úročení od 15. 5. 1997 do vydání vkladu a úroky z prodlení ve výši 23 % od 10. 10. 1998 do zaplacení a částku 37.120,90 Kč včetně úročení od 15. 5. 1997 do vydání vkladu a úrok z prodlení ve výši 23 % od 10. 10. 1998 do zaplacení“. Pod bodem II. určil, že vkladní knížky 14-9834-4 a 12-41116-5 jsou ve vlastnictví žalované. Pod bodem III. určil, že vklad na vkladní knížce 14-69834-4 ve výši 459.210,80 Kč, včetně částky představující připsaný úrok ve výši 172.683,40 Kč a vklad na vkladní knížce 12-41116-5 ve výši 26.408,50 Kč, včetně částky představující připsaný úrok ve výši 27.918,- Kč jsou ve výši jedné poloviny ve vlastnictví žalobce a ve výši druhé poloviny ve vlastnictví žalované. Pod bodem IV. určil, že vklad na vkladní knížce 14-69834-4 ve výši 67.728,80 Kč, včetně částky představující připsaný úrok ve výši 19.068,70 Kč je výlučným vlastnictvím žalované. Pod body V. a VI. rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi otcem žalobce F. K., zemřelým dne 15. 5. 1997, a žalovanou byl vztah jako mezi osobami blízkými a že společně ukládali finanční prostředky na předmětné vkladní knížky. Z toho dovodil, že šlo o vkladní knížky ve vlastnictví F. K. a žalované. Protože se soudu nepodařilo zjistit, v jaké výši ten který z nich vložil na vkladní knížky finanční prostředky, soud učinil závěr, že každému z nich patřila polovina uložených vkladů s výjimkou částky 67.728,80 Kč, kterou na vkladní knížku 14-69834-4 uložila žalovaná dne 22. 5. 1997, tedy po smrti F. K. Podle soudu prvního stupně žalovaná prokázala, jaké byly zdroje jejích příjmů kromě důchodu. Ke svému závěru soud prvního stupně dále uvedl, že vklady na vkladních knížkách byly prováděny i v době, kdy F. K. byl v domově důchodců a kdy některé své záležitosti z důvodu zdravotních problémů vyřizoval pouze prostřednictvím žalované. Ta v této době zřejmě sama prováděla vklady na označené vkladní knížky, a to jak finančních prostředků převzatých od F. K., tak i svých. O skutečnosti, že žalovaná měla vkladní knížky ve svém držení a že s nimi nakládala, svědčí i to, že o vkladních knížkách věděla již za života F. K. a znala i jejich hesla. Obě vkladní knížky byly založené jako vkladní knížky na doručitele, proto jejich původní označení jménem otce žalobce (po jeho smrti jménem žalované) nemohlo být průkazem toho, že vkladní knížka náležela zůstaviteli téhož jména. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 8. 3. 2007, č. j. 8 Co 28/2007-522, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku pod bodem III. tak, že zamítl vzájemný návrh žalované, aby soud určil, že vklad na vkladní knížce 14-69834-4 ve výši 459.210,80 Kč včetně částky představující připsaný úrok ve výši 172.683,40 Kč a vklad na vkladní knížce 12-41116-5 ve výši 24.408,40 Kč včetně částky představující připsaný úrok ve výši 27.918,- Kč jsou ve jedné poloviny ve vlastnictví žalobce a ve výši jedné poloviny ve vlastnictví žalované. Jinak rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé pod body I. II. a IV. potvrdil. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně odpovídajícími obsahu provedených důkazů. Podle názoru odvolacího soudu „v řízení nebylo prokázáno, že částky, o nichž bylo rozhodnuto v odstavci I. výroku, jsou ve výlučném vlastnictví žalobce. Odvolací soud přitom vycházel z právního názoru, že se v daném případě jednalo mezi otcem žalobce a žalovanou o vztah spoluvlastnický ke vkladům na vkladních knížkách“. Souhlas vyslovil i s právními závěry soudu prvního stupně ve vztahu k bodům II. a IV. výroku rozsudku soudu prvního stupně. Rozsudek soudu prvního stupně změnil pod bodem III. z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení s ohledem na zjištění z pravomocného usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 27. 11. 1997, č. j. D 481/97-30, že žalobce jako jediný dědic ze zákona kromě jiného nabyl vklad na vkladní knížce 14-69834-4 a vkladní knížce 12-41116-5. Proti rozhodnutí odvolacího soudu v celém jeho rozsahu podal žalobce dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Namítl, že „není správná právní kvalifikace o skutečnosti, že by žalovaná společně s otcem žalobce hospodařili a ukládali na vkladní knížky společně prostředky, a dále, že finanční prostředky na vkladních knížkách byly v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a otce žalobce“. Ve vztahu mezi F. K. a žalovanou nešlo o splnění ani jedné ze zákonných podmínek uvedených v § 116 ObčZ. Bylo prokázáno, že žalovaná s F. K. nežila ve společné domácnosti, společně s ním nehospodařila, ani nešlo o osoby blízké. Odkázal na výpovědi svědků PhDr. J. K., RNDr. V. K., J. a J. Š., R. S., L. D. a výpověď R. T. do protokolu Policie ČR ze dne 23. 4. 1999 s tím, že pokud se soud opíral o výpovědi manželů T., pak se dostatečně nevypořádal s tím, že jde o nejbližší rodinné příslušníky (dceru a zetě), kteří mohou mít zájem ovlivnit rozhodnutí soudu ve prospěch žalované. Uvedl, že v průběhu tří let za pobytu F. K. v domově důchodů nebyl tento ani jednou navštíven žalovanou či její dcerou a že také bylo vyvráceno tvrzení žalované o společném šetření na zakoupení rodinného domku v K., neboť F. K. si opravoval svůj dům v Ž. a stěhoval si do něj své věci z K. Oběma soudům vytkl, že nezdůvodnily, „v jaké výši částka vkladů na koho připadá“. Podle žalobce žalovaná neprokázala, jakou částku na vkladní knížky vložila. Namítl dále, že pokud oba soudy dovodily, že F.