23 Cdo 1349/2023 — Nejvyšší soud

23 Cdo 1349/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 2. 2024 Spisová značka:23 Cdo 1349/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:23.CDO.1349.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Výklad právních předpisů (výklad právních norem) Přechodná (intertemporální) ustanovení Příslušnost soudu věcná Dotčené předpisy:§ 65a odst. 2 předpisu č. 266/1994 Sb. čl. II bod 11 předpisu č. 426/2021 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:21. 3. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 1349/2023-258 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Správa železnic, státní organizace, se sídlem v Praze 1, Dlážděná 1003/7, identifikační číslo osoby 70994234, o nahrazení rozhodnutí správního orgánu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 16 C 30/2019, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2023, č. j. 29 Co 5/2023-153, t a k t o : I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se v řízení domáhá nahrazení rozkladového rozhodnutí (předsedy) Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále jen „Úřad“) ze dne 31. 10. 2019, č. j. UPDI-2949/19, sp. zn. UPDIRPD003/19, a prvostupňového rozhodnutí Úřadu ze dne 29. 8. 2019, č. j. UPDI-2377/19-ZA, sp. zn. UPDI-RPD003/19, v řízení podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 1. 12. 2022, č. j. 16 C 30/2019-138, zastavil řízení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). 3. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 2. 2023, č. j. 29 Co 5/2023-153, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). 4. Své rozhodnutí odvolací soud odůvodnil tím, že podle právní úpravy stanovené v § 65a zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách (dále též jen „zákon o dráhách“), ve znění účinném od 1. 2. 2022 dle novelizace provedené zákonem č. 426/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela č. 426/2021 Sb.“), jsou k přezkumu rozhodnutí Úřadu příslušné soudy jednající a rozhodující ve správním soudnictví, přičemž tato úprava se použije i na soudní řízení zahájená před nabytím účinnosti této novelizace. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti usnesení odvolacího soudu podala v celém rozsahu žalobkyně dovolání, které považuje za přípustné podle § 237 o. s. ř. (i) pro řešení otázky procesního práva, která nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena, a to konkrétně otázky posouzení časové působnosti § 65a zákona o dráhách ve znění novely č. 426/2021 Sb. při zohlednění čl. II bodu 11 této novely, (ii) pro řešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, týkající se důvodů, pro které se soud v řízení podle části páté občanského soudního řádu může odchýlit od výkladu časové působnosti novely č. 426/2021 Sb. provedeného zvláštním senátem zřízeným podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, (dále též jen „zvláštní senát“). 6. Žalobkyně uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 o. s. ř., kdy podle jejího názoru odvolací soud nesprávně vyložil ustanovení čl. II bod 11 novely č. 426/2021 Sb., pokud uzavřel, že se dané přechodné ustanovení, upravující režim řízení zahájených přede dnem účinnosti novely č. 426/2021 Sb., vztahuje pouze na správní řízení. Dle žalobkyně nelze s odkazem na ustanovení čl. II bod 11 novely č. 426/2021 Sb. ve spojení s § 65a zákona o dráhách zpětně změnit příslušnost soudu u soudních řízení, která byla zahájena před účinností této novely. Žalobkyně má navíc za to, že se odvolací soud při posouzení této otázky odchýlil od závěrů vyjádřených v usnesení zvláštního senátu ze dne 16. 1. 2023, sp. zn. Konf 3/2022. 7. Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil, případně aby rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. III. Přípustnost dovolání 8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle § 241 odst. 2 písm. b) o. s. ř., zkoumal, zda je dovolání přípustné. 9. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. 10. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 11. Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). 12. Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu jen z důvodů uplatněných v dovolání. Jestliže je dovolání přípustné, přihlédne k případným vadám uvedeným v ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). 13. Přípustnost dovolání žalobkyně nezakládá její otázka týkající se důvodů, pro které se soud v řízení podle části páté občanského soudního řádu může odchýlit od výkladu časové působnosti novely č. 426/2021 Sb. provedeného zvláštním senátem, neboť na řešení této otázky rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí a tato otázka tudíž nemůže přípustnost jejího dovolání založit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. 29 NSČR 53/2013). Problematika časové působnosti novely č. 426/2021 Sb. totiž dosud nebyla zvláštním senátem meritorně (ve věci samé) vyřešena, a to ani v žalobkyní citovaném usnesení ze dne 16. 1. 2023, sp. zn. Konf 3/2022, řešícím otázku přezkumu předběžného opatření vydaného Úřadem, ve kterém se zvláštní senát k otázce časové působnosti novely č. 426/2021 Sb. vyjádřil pouze nad rámec důvodů rozhodnutí ve věci samé (tj. formou obiter dictum). Takto učiněný závěr (tj. formou obiter dictum) však nepředstavuje řešení otázky, na němž by soudní rozhodnutí záviselo (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2474/2018, ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4812/2017, a ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1320/2020), a nemůže tedy být ani součástí ustálené rozhodovací praxe soudu (zvláštního senátu), od níž by se mohl odvolací soud ve svém rozhodnutí odchýlit. 14. Dovolání je však přípustné k otázce časové působnosti § 65a zákona o dráhách (ve znění účinném dle novely č. 426/2021 Sb.) na probíhající soudní řízení o přezkumu správního rozhodnutí Úřadu vydaného podle zákona o dráhách, neboť tato otázka nebyla v rozhodování dovolacího soudu (ani zvláštního senátu) dosud vyřešena. IV. Důvodnost dovolání a právní úvahy dovolacího soudu 15. Dovolání není důvodné. 16. Podle § 3 zákona č. 320/2016 Sb., o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ve znění účinném od 1. 4. 2017 do 31. 12. 2023), je Úřad ústředním správním úřadem pro a) užívání drážní a letecké dopravní infrastruktury a přístup k této infrastruktuře, b) užívání zařízení služeb na drážní dopravní infrastruktuře a přístupu k těmto zařízením, c) cenovou kontrolu v oblasti užívání drážní dopravní infrastruktury a zařízení služeb podle zákona upravujícího působnost orgánů České republiky v oblasti cen a d) poskytování podpory provozování evropské služby elektronického mýtného (odstavec 1). Úřad je při výkonu své působnosti nezávislý, postupuje nestranně a řídí se přitom pouze zákony a jinými právními předpisy (odstavec 2). 17. Podle § 54 odst. 1 zákona o dráhách (ve znění účinném od 1. 4. 2017) státní správu ve věcech drah vykonávají drážní správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a Drážní úřad. Státní správu ve věcech drah vykonávají rovněž D