23 Cdo 1424/2024 — Nejvyšší soud

23 Cdo 1424/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 3. 2025 Spisová značka:23 Cdo 1424/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:23.CDO.1424.2024.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přerušení řízení Duševní vlastnictví Dotčené předpisy:§ 109 odst. 1 písm. d) o. s. ř. čl. 267 úmluvy 111/2009 Sb.m.s. Kategorie rozhodnutí:E EU Zveřejněno na webu:4. 4. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 1424/2024-289 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně RÖSLE GROUP GmbH, se sídlem v Marktoberdorfu, Johann-Georg-Fendt-Straße 38, Spolková republika Německo, zastoupené JUDr. Petrem Holým, advokátem se sídlem v Praze 9, Místecká 567, proti žalované EVROmat a.s., se sídlem v Ústí nad Labem, Tovární 1932/30, identifikační číslo osoby 25448455, zastoupené Mgr. Markem Hejdukem, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, o ochranu duševního vlastnictví a ochranu proti nekalé soutěži, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 Cm 50/2020, o dovolání žalobkyně i žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 2. 2024, č. j. 1 Cmo 84/2023-218, t a k t o : I. Řízení o dovoláních se přerušuje na dobu do rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie o odpovědi na předběžnou otázku uvedenou pod bodem II výroku. II. Nejvyšší soud žádá Soudní dvůr Evropské unie na základě článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie o odpověď na následující předběžnou otázku: Je třeba ustanovení čl. 8 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004, o dodržování práv duševního vlastnictví, vykládat tak, že vnitrostátní soud je na návrh navrhovatele povinen porušovateli (či jiné osobě tam uvedené) nařídit nejen poskytnutí samotných informací tam uvedených, ale také uložit povinnost doložit správnost a úplnost těchto informací předložením příslušných dokladů navrhovateli? Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti případu a dosavadní řízení před českými soudy 1. V projednávané věci jde (mimo jiné) o spor mezi žalobkyní jakožto vlastníkem průmyslových vzorů Společenství č. 004702645-0001 a č. 004702645-0002 (oba s právem přednosti k 9. 2. 2018), která tyto průmyslové vzory užívala při výrobě svých výrobků, se žalovanou, která dle tvrzení žalobkyně na trh uváděla produkt (klapku jako součást systému odvodu dešťové vody) tvarově shodný s průmyslovými vzory žalobkyně. 2. Žalobkyně v řízení (mimo jiné) požadovala, aby soud žalované uložil povinnost zdržet se výroby, nabídky a prodeje uvedeného výrobku, a aby jí rovněž uložil povinnost sdělit žalobkyni příslušné informace týkající se tohoto výrobku včetně povinnosti doložit tyto informace příslušnými doklady. 3. Soud prvního stupně (Městský soud v Praze) rozsudkem ze dne 13. 9. 2023, č. j. 41 Cm 50/2020-187, žalobu v celém rozsahu zamítl. K odvolání žalobkyně odvolací soud (Vrchní soud v Praze) rozsudkem ze dne 14. 2. 2024, č. j. 1 Cmo 84/2023-218, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výrocích I a II tak, že žalované uložil do 3 dnů od právní moci rozsudku zdržet se výroby, nabídky a prodeje výrobku tam vyobrazeného a do 30 dnů od právní moci rozsudku sdělit žalobkyni informace týkající se tohoto výrobku v rozsahu: a) jméno a příjmení nebo obchodní jméno nebo obchodní firma a místo trvalého pobytu nebo sídlo výrobce, zpracovatele, distributora, dodavatele a jiného předchozího držitele tohoto zboží, b) údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, skladovaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně zaplacené a obdržené za toto zboží; ve zbytku požadovaného nároku týkajícího se doložení příslušných dokladů k těmto informacím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok). Dále odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok). 4. Odvolací soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že posuzovaný výrobek žalované není schopen vyvolat u informovaného uživatele odlišný celkový dojem ve srovnání s průmyslovými vzory žalobkyně a že žalovaná zároveň neprokázala, že jí svědčí právo předchozího uživatele. Rozhodnutí ohledně nároku na poskytnutí informací odůvodnil odvolací soud tím, že podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví“), lze uložit pouze sdělení informací, nikoli již jejich doložení příslušnými doklady, neboť uložení povinnosti doložit příslušné doklady by představovalo značné rozšíření zákonné povinnosti a mimo jiné by zvýšilo náklady povinné osoby. Podle odvolacího soudu žalobkyně nárok v části doložení dokladů uplatnila v rozsahu přesahujícím zákonnou povinnost, jejíž podstatou je umožnění zjištění okruhu osob podílejících se na porušení práva, nikoli však již shromáždění důkazů o porušení. 5. Rozsudek odvolacího soudu napadly žalobkyně i žalovaná dovoláním a uplatňují dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. 6. Žalobkyně ve svém dovolání spatřovala nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem v jeho závěru, že žalovaná není povinna poskytnuté informace dokládat příslušnými doklady. Žalobkyně argumentovala, že postupem odvolacího soudu je ve skutečnosti oslabena ochrana práv duševního vlastnictví žalobkyně, neboť bez doložení správnosti a úplnosti poskytnutých informací postrádá předmětná právní úprava smysl a stává se neefektivní. 7. Dovolací soud v řízení o dovolání shledal, že jeho rozhodnutí o věci je závislé na vyřešení otázky, zda ustanovení článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. 4. 2004, o dodržování práv duševního vlastnictví (dále také jen „směrnice 2004/48/ES“), transponované do českého právního řádu ustanovením § 3 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, zahrnuje povinnost soudu uložit na návrh navrhovatele osobě tam uvedené poskytnutí nejen informací jako takových (ve smyslu samotných údajů), ale také předložit žalobci příslušné dokumenty k doložení správnosti a úplnosti těchto informací. II. Použitelné vnitrostátní právo 8. Podle § 3 odst. 1 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví oprávněná osoba může požadovat vůči třetí osobě, a) která za účelem přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu držela zboží porušující právo, nebo b) která za účelem přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užívala služby porušující právo, nebo c) o níž bylo zjištěno, že za účelem přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytovala služby užívané při činnostech porušujících právo, anebo d) která byla označena osobou uvedenou v písmeni a), b) nebo c) jako osoba účastnící se výroby, zpracování, skladování nebo distribuce zboží či poskytování služeb, informace o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno právo. 9. Podle § 3 odst. 2 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví není-li informace podle odstavce 1 poskytnuta dobrovolně v přiměřené lhůtě, může se jí oprávněná osoba domáhat návrhem u soudu v řízení o porušení práva. Soud žalobu zamítne, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení práva. 10. Podle § 3 odst. 3 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví informace obsahují a) jméno a příjmení nebo obchodní firmu či název a místo trvalého pobytu nebo sídla výrobce, zpracovatele, skladovatele, distributora, dodavatele a jiného předchozího držitele zboží nebo služby porušující právo, b) údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, skladovaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně obdržené za dané zboží či služby. 11. Podle § 3 odst. 4 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví ustanovením odstavců 1 a 2 zůstávají nedotčena ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících zejména a) právo získat informace v širším rozsahu, b) užití informací v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, c) odpovědnost za zneužití práva na informaci, d) povinnost mlčenlivosti, e) právo odmítnout poskytnutí informací, pokud by osoba uvedená v odstavci 1 připustila svou vlastní účast nebo účast osob blízkých na porušování práva, f) ochranu důvěrnosti informačních zdrojů nebo zpracování osobních údajů. III. Použitelné právo Evropské unie 12. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice 2004/48/ES členské státy zajistí, aby v souvislosti s řízením o porušení práva duševního vlastnictví a na základě odůvodněné a přiměřené žádosti navrhovatele mohly příslušné soudní orgány nařídit, že informace o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno právo duševního vlastnictví, musí poskytnou