24 Cdo 1375/2023 — Nejvyšší soud

24 Cdo 1375/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:10. 5. 2023 Spisová značka:24 Cdo 1375/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.1375.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dědění Aktiva Závěť Společné jmění manželů Dědický podíl Dotčené předpisy:§ 162 předpisu č. 292/2013 Sb. § 243c odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:2. 8. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 1375/2023-851 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci projednání pozůstalosti po J. J., narozenému XY, zemřelému 16. 4. 2016, naposledy bytem v XY, za účasti pozůstalé manželky J. J., narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Zdenkem Poštulkou, advokátem se sídlem v České Třebové, U Javorky 976, pozůstalého syna J. J., narozeného XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Zdenkem Poštulkou, advokátem se sídlem v České Třebové, U Javorky 976, pozůstalé dcery Š. N., narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Markem Hylenou, advokátem se sídlem v České Třebové, Staré náměstí 15, a pozůstalé vnučky D. J., narozené XY, bytem XY, doručovací adresa XY, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 20 D 592/2016, o dovolání pozůstalého syna J. J. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 18. 1. 2023, č. j. 18 Co 218/2022-807, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Ústí nad Orlicí (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 3. 5. 2016, č. j. 20 D 592/2016-2, zahájil z moci úřední pozůstalostní řízení po zůstaviteli J. J. a pověřil provedením úkonů JUDr. Janu Kačírkovou, notářku v Ústí nad Orlicí, aby jako soudní komisařka provedla potřebné úkony ve věci (§ 138 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“). Naposledy pak byla projednáním pozůstalosti pověřena Mgr. Jana Filipová, notářka v Ústí nad Orlicí. Soud prvního stupně usnesením ze dne 30. 6. 2022, č. j. 20 D 592/2016-754, určil obvyklou cenu majetku, který měl zůstavitel s pozůstalou manželkou J. J. ve společném jmění ke dni úmrtí zůstavitele ve výši 2 885 682 Kč, a dále určil, že z tohoto majetku patří pozůstalé manželce J. J. majetek podrobně specifikovaný ve výroku I; s tím, že do aktiv pozůstalosti se zařazuje pohledávka dědiců vůči J. J. z tohoto vypořádání společného jmění se zůstavitelem v celkové výši 1 292 841 Kč a stanoví se povinnost J. J. vyplatit Š. N., J. J. a D. J. každému částku 323 210,25 Kč do 15 dnů od právní moci usnesení. Dále bylo tímtéž výrokem vysloveno, že do pozůstalostního jmění patří spoluvlastnický podíl ve výši jedné poloviny budovy bez čp./če., způsob využití jiná stavba, na pozemku evidovaném jako stavební parcela číslo XY v katastrálním území XY zapsaná na listu vlastnictví č. XY v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území XY v obvyklé ceně tohoto podílu 150 000 Kč, a pohledávka dědiců vůči paní J. J. z vypořádání společného jmění se zůstavitelem v celkové výši 1 292 841 Kč. Výrokem II usnesení byla určena obvyklá cenu aktiv pozůstalosti částkou 4 424 841 Kč, výše pasiv pozůstalosti 29 204 Kč a čistá hodnota pozůstalosti pak částkou 4 395 637 Kč. Soud prvního stupně dále pod bodem III výroku usnesení potvrdil, že dědictví nabyli bez výhrady soupisu, bez nařízení dědické posloupnosti, Š. N. ze závěti s nárokem na majetek v závěti uvedený a dále ze zákona s nárokem na jednu čtvrtinu, tedy celkem její dědický podíl činí 51 %, J. J. ze závěti s nárokem na majetek v závěti uvedený a dále ze zákona s nárokem na jednu čtvrtinu, tedy celkem její dědický podíl činí 34,4 %, a J. J. a D. J. ze zákona každý s nárokem na jednu čtvrtinu majetku děděného podle zákona, což pro každého představuje dědický podíl ve výši 7,3 %. Podle takto určených podílů pak rozdělil část pozůstalosti, o níž bylo pořízeno závětí zůstavitele, a to mezi Š. N. a J. J. a konečně ohledně zbývajícího jmění zůstavitele potvrdil, že jej na základě zákonné dědické posloupnosti nabyli v záhlaví označení dědicové, a to každý v rozsahu 1/4 dědictví, kterou tvoří pohledávka vůči paní J. J. z vypořádání společného jmění se zůstavitelem v celkové výši 1 292 841 Kč. Ve výroku III bylo pro J. J. zřízeno věcné břemeno, jemuž odpovídá právo užívání k bydlení a právo na potřebnou pomoc v nemoci a ve stáří, jež zatěžuje Š. N. a týká se nemovitých věcí blíže označených a situovaných v katastrálním území XY. Výroky pod body IV až VI rozhodl soud prvního stupně o odměně soudní komisařky a o nákladech řízení jak účastníků, tak i státu. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně – s výjimkou jeho výroku V – potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů řízení vzniklých státu (výrok II), o nákladech odvolacího řízení vzniklých účastníkům (výrok III) a o vrácení části soudního poplatku (výroky IV a V). Takto soudy obou stupňů rozhodly v probíhající pozůstalostním řízení o obvyklé ceně majetku zůstavitele a jeho manželky J. J., který tvořil součást jejich společného jmění manželů, jež zaniklo smrtí zůstavitele (dále jen „SJM“), o majetku náležejícímu výlučně zůstaviteli, o obvyklé ceně aktiv a pasiv pozůstalosti, včetně její čisté hodnoty a o potvrzení nabytí dědictví zčásti ze závěti a zčásti na základě zákonné posloupnosti, vždy bez výhrady soupisu a bez nařízení dědické posloupnosti. Usnesení odvolacího soudu napadl pozůstalý syn J. J. v rozsahu jeho výroku o věci samé (výrok I) dovoláním, které Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl. Otázka týkající se nezařazení zděné kolny (označováno jako zděný sklad zahradního nábytku-zahradní domek, viz č.l. 709 a 710 procesního spisu) nemůže založit přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. Odvolací soud totiž převzal závěry soudu prvního stupně, který k dané materii uvedl, že dědici a manželka zůstavitele se neshodli na rozhodných skutečnostech ohledně toho, že by byly stavby (kolny a vedle situovaného dřevníku) předmětem SJM. V té souvislosti Nejvyšší soud doplňuje, že podle obsahu protokolu o jednání konaném před pověřenou soudní komisařkou dne 1. 6. 2020 (srov. č.l. 733 a navazující spisu) se účastníci neshodli na tom, kdy byly uvedené stavby postaveny (zbudovány). Pozůstalá manželka uvedla, že se tak stalo za trvání manželství, kdežto poz. dcera Š. N. uvedené tvrzení výslovně popřela s tím, že stavba na pozemku byla umístěna jistě v době jejího ocenění soudním znalcem Ing. Hemelíkem (tedy až) v roce 2016. Podle § 162 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“ platí, že zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele a schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, není-li v rozporu s pokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro případ smrti, popřípadě se zákonem (odstavec 1). Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, soud usnesením podle zásad uvedených v občanském zákoníku, určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi, popřípadě též stanoví pohledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmění. Neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřihlíží (odstavec 2). K otázce spornosti aktiv, pasiv, popř. jmění náležejícího do SJM zůstavitele a přeživšího manžela se již judikatura Nejvyššího soudu (naposledy v rozsudku ze dne 26. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2680/2022-II) vyjádřila tak, že sporností aktiv (popř. pasiv nebo majetku, jež má náležet do SJM) je míněna situace, kdy v rámci řízení o pozůstalosti některý z dědiců (popř. pozůstalý manžel, jde-li o majetek, jež má tvořit společné jmění manželů) uplatní rozdílná (rozporná) tvrzení o skutečnostech, které jsou rozhodné pro posouzení (právní závěr), zda věc nebo jiná majetková hodnota, popřípadě dluh patřily zůstaviteli, popř. do společného jmění manželů (k otázce, co je sporným aktivem či pasivem, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5455/2007). Při zjišťování, které věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřily do společného jmění, jaké měli manželé s