§ 162 zákon o zvláštních řízeních soudních – Majetek ve společném jmění zůstavitele a jeho manžela
Zákon o zvláštních řízeních soudních · 292/2013 Sb. · účinné od 1. 1. 2018 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 162 zákona č. 292/2013 Sb. upravuje postup soudu při vypořádání majetku ve společném jmění manželů (SJM) v případě, že jeden z manželů zemřel, a to buď schválením dohody mezi pozůstalým manželem a dědici, nebo vlastním rozhodnutím soudu, pokud k dohodě nedojde. (§ 162 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, znění účinné od 1. 1. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Majetek ve společném jmění zůstavitele a jeho manžela
- Týká se: manžel, zůstavitel, soud, dědic
- Judikatura: na § 162 odkazuje 20 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Majetek ve společném jmění zůstavitele a jeho manžela“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2028 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 292/2013 Sb.
(1) Zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele a schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, není-li v rozporu s pokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro případ smrti, popřípadě se zákonem.
(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, soud usnesením podle zásad uvedených v občanském zákoníku, určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi, popřípadě též stanoví pohledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmění. Neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřihlíží.
(3) Ukáže-li se dříve, než je řízení o pozůstalosti pravomocně skončeno, že zůstavitel měl s pozůstalým manželem ve společném jmění ještě další majetek, vypořádá se dodatečně podle odstavce 1 nebo 2; soud přitom vychází z původního usnesení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zemře jeden z manželů, soud nejprve určí obvyklou cenu majetku, který patřil do společného jmění manželů ke dni úmrtí.
- Pozůstalý manžel a dědici se mohou dohodnout na tom, jak se majetek ze společného jmění vypořádá. Soud tuto dohodu schválí, pokud není v rozporu s pokyny zůstavitele pro případ smrti nebo se zákonem.
- Jestliže se pozůstalý manžel a dědici nedohodnou, soud sám rozhodne, která část majetku ze společného jmění připadne do pozůstalosti a která pozůstalému manželovi. Může také stanovit finanční vyrovnání.
- Pokud se později zjistí, že existoval další majetek ve společném jmění, který nebyl původně vypořádán, soud ho dodatečně vypořádá podle stejných pravidel.
Na co si dát pozor
- Pokud se dědici a pozůstalý manžel neshodnou na tom, co všechno patří do společného jmění, soud k takovému spornému majetku nepřihlédne při vypořádání.
- Dohoda o vypořádání SJM musí respektovat případné pokyny, které zůstavitel udělil ohledně svého majetku pro případ smrti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 162
Jak soudy aplikují § 162
… a pozůstalé manželky náleží ještě finanční hotovost ve výši 13 544 Kč, která byla v úschově nemocničního zařízení, kde zůstavitel zemřel, a dále soud prvního stupně pominul pasiva pozůstalosti, a to náklady pohřbu ve výši 21 233 Kč. Při vypořádání zaniklého společného jmění zůstavitele a pozůstalé manželky (§ 162 odst. 2 z. ř. s.) odvolací soud rovněž důsledně vyšel z pravidla obsaženého v ustanovení § 742 odst. 1 písm. a) o. z., tj. z toho, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné.
… s tím uvedl, že žalobní žádání se zásadně dotýká i právního postavení manželky zůstavitele, neboť kladné rozhodnutí v předmětné věci povede k dodatečnému projednání pozůstalosti podle § 193 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.“) včetně vypořádání společného jmění manželů podle § 162 z. ř. s. Odvolací soud zdůraznil, že řízení o určovací žalobě se musí účastnit všechny osoby, jejichž práva by požadovaným určením mohla být dotčena a účastníkem řízení proto vždy musí být ten, o jehož vlastnické právo se jedná.
Je na místě předpokládat, že po jeho vypořádání (§ 162 z. ř. s. a § 742 odst. 1 o. z.) by jedna polovina patřila výlučně poškozenému V. V., druhá polovina by patřila do pozůstalosti.
Právní otázky
Související
§ 4a Osvobození bezúplatných příjmů (Zákonné opatření Senátu o změně daňových)§ 7 Účinnost (Vyhláška o formulářových podáních pro da)Vypořádání majetku po rozvodu (SJM) – postup krok za krokem