24 Cdo 2420/2023 — Nejvyšší soud

24 Cdo 2420/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:9. 1. 2024 Spisová značka:24 Cdo 2420/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:24.CDO.2420.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 1535 o. z. § 243c odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:11. 3. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 747/24 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 2420/2023-380 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce J. R., zastoupeného JUDr. Petrem Tomanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Těšnov č. 1059/1, proti žalovaným 1) M. R., zastoupenému Mgr. Jaroslavem Mašínem, advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí č. 285/19, 2) Z. R., zastoupené Mgr. Petrem Kobylkou, advokátem se sídlem v Praze 6, Buštěhradská č. 29, a 3) J. R., zastoupené Mgr. Milanem Schagererem, advokátem se sídlem v Praze 5, Plzeňská č. 276/298, o určení dědického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 16 C 50/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. ledna 2023, č. j. 25 Co 330/2022-316, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jaroslava Mašína, advokáta se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí č. 285/19. III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Petra Kobylky, advokáta se sídlem v Praze 6, Buštěhradská č. 29. IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované 3) na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Milana Schagerera, advokáta se sídlem v Praze 5, Plzeňská č. 276/298. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): I. Dosavadní průběh řízení 1. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 30. 3. 2022, č. j. 16 C 50/2020-234, zamítl žalobu na určení, že žalovaní 1), 2) a 3) nejsou dědici zůstavitelky A. R., a rozhodl o nákladech řízení. Soud vyšel ze zjištění, že zůstavitelka pořídila závěť ve formě notářského zápisu. Zůstavitelka zemřela dne XY. V notářském zápisu ze dne 6. 3. 2014 bylo prohlášeno, že zůstavitelka je nevidomá, a závěť byla učiněna za přítomnosti tří svědků závěti, kteří se na notářský zápis obsahující závěť podepsali. Zůstavitelka byla osobou se zdravotním postižením v oblasti zraku, zrakové funkce byly na hranici těžce slabého zraku. Z důvodu těžké zrakové vady byla držitelkou průkazu ZTP II. stupně. S běžnou korekcí není schopna čtení textu běžné velikosti, doprovod jiné osoby je nutný všude v neznámém prostředí. Používala kompenzační pomůcky pro osoby se zdravotním postižením a pomůcky speciální optiky (např. notebook se speciálním softwarem pro nevidomé). Zůstavitelka byla schopna tyto pomůcky používat, což vyplývá z její vysoké soběstačnosti (např. psaní e-mailů) a vysoké duševní svěžesti až do konce života. Zůstavitelka byla ve skvělé duševní kondici, inteligentní, perfektně oblečená a upravená, se znalostmi a přehledem. Na zůstavitelku podle soudu nelze pohlížet jako na osobu nevidomou ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2567/2004, neboť zrakové postižení bylo kompenzovatelné speciálními pomůckami, jichž zůstavitelka využívala a v důsledku kterých např. byla schopna číst a psát. Notářský zápis, sepsaný jménem notářky Jany Elšíkové jejím tehdejším zástupcem Mgr. Petrem Elšíkem, splňuje všechny náležitosti. Notář Mgr. Elšík před soudem potvrdil, že zápis sepsal (tehdy jako zástupce notáře) a že je opatřen jeho pravým podpisem. Originál notářského zápisu se nachází u notářky Mgr. Andrey Poláškové, když ta kopii, jež je součástí dědického spisu, opatřila svým razítkem a zaslala ji k žádosti dědického soudu. Vzhledem k tomu, že zůstavitelka nebyla nevidomá, obsahuje notářský zápis, který je jednou z možných forem pořízení závěti, pouze nadbytečně ustanovení o účasti dalších tří svědků úkonu. Tato skutečnost však neplatnost závěti nezpůsobuje. I kdyby soud dospěl k závěru, že zůstavitelka byla nevidomá, i v tomto případě by notářský zápis splňoval všechny náležitosti podle ustanovení § 1535 a § 1537 o. z. (ve znění účinném do 27. 2. 2017). Svědci byli srozuměni se svou funkcí svědka pořízení závěti a potvrdili, že notářský zápis byl zůstavitelce přečten. Soud nemá s ohledem na výpovědi tří svědků i notáře pochybnosti o pravosti podpisu zůstavitelky na této veřejné listině, který žalobce zpochybňoval. Nadto podpis zůstavitelky i při laickém srovnání koresponduje s podpisy zůstavitelky na jiných dokumentech. 2. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 1. 2023, č. j. 25 Co 330/2022-316, potvrdil rozsudek soudu I. stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými závěry soudu I. stupně a přisvědčil mu i v právním posouzení věci. Vzhledem k datu pořízení závěti 6. 3. 2014 je třeba aplikovat § 1537 o. z. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 460/2016. Notářský zápis je veřejnou listinou, u níž se obsah považuje za pravdivý, dokud není prokázán opak. Zůstavitelka měla zrakové funkce na hranici těžce slabého zraku, nebylo možné očekávat zlepšení stavu, naopak zde byla pravděpodobnost další progrese. Těžká zraková vada omezovala orientační schopnosti zůstavitelky natolik, že byl nezbytný doprovod jiné osoby v neznámém prostředí. Vidění do blízka nebyla s běžnou korekcí schopná, používala pomůcky pro osoby se zrakovým postižením a pomůcky speciální optiky. Byla proto osobou se smyslovým postižením, kdy bez speciálních kompenzačních pomůcek nebyla schopna číst a psát. Nejsou proto žádné důvody, aby závěť byla neplatná. Pořízení závěti ve formě notářského zápisu naopak svědčí o tom, že si zůstavitelka byla vědoma svého handicapu a chtěla mít jistotu, že závěť bude platná. Pravost a správnost notářského zápisu je podpořena i svědeckými výpověďmi. Prohlášení zůstavitelky o nevidomosti nezpůsobuje neplatnost za situace, kdy byla osobou neschopnou číst a psát bez použití zvláštních korekčních pomůcek, když allografní závěť podle § 1535 o. z. předpokládá, že zůstavitel je nevidomý nebo se smyslovým postižením s neschopností číst a psát. II. Dovolání a vyjádření k němu 3. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. K vymezení jeho přípustnosti uvádí, že se odchýlil od judikatury Nejvyššího soudu k možnosti pořizování závěti podle § 1535 o. z., dovolatel v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2203/2006. Má za to, že pokud zůstavitelka nebyla nevidomá, nemohla pořídit závěť ve smyslu § 1535 o. z. Dále dovolatel namítá, že řízení trpí vadou, neboť pravost podpisu zůstavitelky byla zkoumána pouze laickou komparací, a v řízení ani nebyl předložen originál závěti. Závěrem dovolatel namítá, že svědkové závěti nebyli přítomni celému prohlášení zůstavitelky. 4. K dovolání žalobce se vyjádřil žalovaný 1), který navrhuje odmítnutí dovolání. Uvádí, že není zřejmé, co má být konkrétně vymezenou právní otázkou pro přezkum dovolacím soudem a dovolatelem označené rozhodnutí Nejvyššího soudu na projednávanou věc podle něj nedopadá. Napadené rozhodnutí není založeno jen na laické komparaci podpisů a není pravda, že svědci nebyli přítomni celému prohlášení zůstavitelky. 5. Žalovaná 2) ve vyjádření k dovolání uvádí, že k odchýlení od ustálené judikatury nedošlo, důkaz znaleckým posudkem k pravosti podpisu by byl nadbytečný, a tvrzení žalobce označuje za nepravdivá. 6. Žalovaná 3) uvádí, že dovolání neobsahuje konkrétní právní otázky, se žalobcem odkazovaným rozhodnutím se vypořádaly soudy již v odůvodnění svých rozhodnutí. Důkaz znaleckým posudkem by byl nadbytečný, žalobce nepředložil žádný důkaz, který by jen naznačil, že by závěť mohla být sepsána jinou osobou. Argumentuje, že dovolatel zpochybňuje skutková zjištění nepravdivými informacemi. III. Přípustnost dovolání 7. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). 8. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být