24 Cdo 3448/2023 — Nejvyšší soud

24 Cdo 3448/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 1. 2024 Spisová značka:24 Cdo 3448/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:24.CDO.3448.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Úschova Podmínky řízení Zastavení řízení Dotčené předpisy:§ 219 odst. 2 z.ř.s. § 292 z.ř.s. § 298 z.ř.s. § 299 z.ř.s. § 113 odst. 1 předpisu č. 37/1992 Sb. § 301 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:21. 3. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 3448/2023-160 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci řízení o soudní úschově částky 156 270 Kč, za účasti složitele Surf Net s. r. o., se sídlem v Praze 5, Petřínská 489/5, identifikační číslo osoby 26137879, zastoupeného Mgr. Robertem Vladykou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Soukenická 1090/14, za účasti příjemce DELTA CENTER a. s., se sídlem v Praze 7, Bubenské nábřeží 306/13, identifikační číslo osoby 45148007, a osoby uplatňující právo na předmět úschovy (přihlašovatele) hlavního města Prahy, se sídlem pod adresou Magistrátu hlavního města Prahy, v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, identifikační číslo osoby 00064581, zastoupené JUDr. Zdeňkem Kramperou, advokátem, se sídlem v Praze 5, Kořenského 1107/15, o návrhu přihlašovatele na vydání předmětu úschovy v částce 65 981 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 42 Sd 298/2019, o dovolání přihlašovatele hlavního města Prahy proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2023, č. j. 29 Co 213/2023-143, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2023, č. j. 29 Co 213/2023-143, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 16. 5. 2023, č. j. 42 Sd 298/2019-129, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 7 k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Na základě návrhu složitele Surf Net s. r. o., došlého Obvodnímu soudu pro Prahu 7 (dále jen „soud prvního stupně“) dne 10. 10. 2019 bylo v dané věci zahájeno řízení o úschově ve smyslu § 289 a násl. zákona č. 292/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), na jeho základě pak soud prvního stupně usnesením ze dne 21. 11. 2019, č. j. 42 Sd 298/2019-18, které nabylo právní moci dne 11. 12. 2019, vyslovil, že částku 156 270 Kč (dále jen „předmět úschovy“) přijímá do úschovy. Složitel, odkazuje na ustanovení § 1953 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), ve svém návrhu deklaroval, že má důvodné pochybnosti o tom, kdo je jeho věřitelem, a to ve vztahu k jeho závazku plynoucímu z užívání blíže označené nemovité věci (nebytových prostor) v období čtvrtého čtvrtletí roku 2019, když příjemce DELTA CENTER a. s., (coby nájemce) vede s přihlašovatelem – hlavním městem Prahou (obcí coby pronajímatelem a vlastníkem užívaných prostor) spor o platnost výpovědi nájemní smlouvy, od níž složitel odvozoval ve vztahu k oběma zbývajícím účastníkům své právní postavení. 2. K odvolání přihlašovatele – hlavního města Prahy – Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 22. 12. 2021, č. j. 29 Co 470/2021-96, potvrdil usnesení soudu prvního stupně v upřesněném znění, že předmět úschovy – částka 156 270 Kč se vrací složiteli. Soudy obou stupňů dospěly tehdy ke shodnému závěru, že důvod pro složení peněžitého plnění do úschovy u soudu neměl opory v hmotném právu (§ 1953 o. z.), pročež je namístě předmět úschovy vydat složiteli. 3. Proti zmíněnému usnesení odvolacího soudu podal dovolání přihlašovatel. Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 3. 2023, č. j. 29 Cdo 901/2022-121 [dále též „předchozí usnesení Nejvyššího soudu“], dovolání zamítl v rozsahu, v němž odvolací usnesením ze dne 22. 12. 2021, č. j. 29 Co 470/2021-96, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ohledně částky 90 289 Kč (výrok I usnesení dovolacího soudu), v rozsahu částky 65 981 Kč jej naopak změnil tak, že usnesení soudu prvního stupně ze dne 18. 10. 2021, č. j. 42 Sd 298/2019-75, změnil s tím, že se zamítá návrh složitele, aby mu ze soudní úschovy byla vrácena částka 65 981 Kč (výrok II usnesení dovolacího soudu). 4. Nejvyšší soud k tehdy jím řešené problematice zaujal (ve stručnosti řečeno) závěr, podle něhož důvod pro složení částky 156 270 Kč do soudní (soluční) úschovy na základě tvrzení obsažených v návrhu na přijetí byl – v obecné rovině - vskutku dán, jelikož složitel na základě svých poznatků neměl (objektivně vzato) možnost stanovit, komu (zda příjemci či naopak přihlašovateli) náleží úhrada za užívání nebytových prostor v rozhodném období, když důvodem pro složení peněžité částky do soudní (soluční) úschovy může být i to, že složitel neví, zda částku za užívání věci v určité době má jako podnájemce uhradit nájemci nebo pronajímateli, který s nájemcem vede spor o to, zda nájem skončil výpovědí a v době užívání věci proto složitel již nebyl podnájemcem věci. Důvod částečného zamítnutí dovolání pak tkvěl v tom, že přihlašovatel – hlavní město Praha – se způsobem tvrzeným v návrhu na přijetí nemohl stát věřitelem z titulu bezdůvodného obohacení nabytého plněním (užíváním) bez právního důvodu (konkurujícím příjemci) za celou tvrzenou dobu. Nejvyšší soud zdůraznil, že v případě zániku podnájemního vztahu složitele vzniká bezdůvodné obohacení postupně za každý den užívání předmětu podnájmu bez právního důvodu. Ke složení prostředků do úschovy (na účet soudu) došlo 8. 11. 2019, přičemž složitel do úschovy skládal plnění za celé čtvrté čtvrtletí 2019. V období od 1. 10. 2019 do 8. 11. 2019 (to je v rozsahu částky 65 981 Kč) tak tvrzený důvod (pro nejistotu složitele o osobě věřitele) byl dán, zatímco ve zbývajícím období od 9. 11. 2019 do 31. 12. 2019 (jemuž odpovídá částka 90 289 Kč) důvod k jejímu složení do soudní (soluční) úschovy nebyl dán. 5. Posléze přihlašovatel – hlavní město Praha podal (v intencích právní závěru předchozího usnesení Nejvyššího soudu) návrh, aby mu byla ze soudní úschovy vyplacena částka 65 981 Kč. 6. Soud prvního stupně usnesením ze dne 16. 5. 2023, č. j. 42 Sd 298/2019-129, zastavil „řízení o návrhu přihlašovatele na vydání předmětu úschovy v částce 65 981 Kč“. 7. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) na základě odvolání přihlašovatele v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Soudy obou stupňů odůvodnily zastavení řízení o návrhu přihlašovatele na vydání předmětu úschovy (v rozsahu částky 65 981 Kč) tím, že nejsou splněny podmínky řízení ve smyslu § 103 a § 104 odst. 1 o. s. ř., protože „inheritní podmínkou“ [míněna patrně „inherentní podmínka - z latinského in-, v a haereo, vězet v něčem, tedy jde o podmínku neodmyslitelnou, nezbytnou – poznámka Nejvyššího soudu] konání „řízení o úschovách je předmět úschovy (v dispozici soudu)“. Na základě výše zmíněných usnesení soudu prvního stupně a odvolacího soudu, která nabyla právní moci, byl celý předmět úschovy vydán složiteli, a to ještě předtím, než o dovolání rozhodl Nejvyšší soud. Nastal tak neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Ačkoliv Nejvyšší soud korigoval shora uvedeným způsobem závěry odvolacího soudu, nemění to podle soudů obou stupňů již nic na tom, že přihlašovateli předmětnou částku nelze vydat. Soud prvního stupně doplnil, že nastalá skutečnost neznamená, že by přihlašovatel pozbyl svého případného práva na náhradu za užívání předmětných prostor ve shora uvedeném období, tohoto práva musí se ale musí do budoucna domáhat proti složiteli sám. Odvolací soud uvedenou argumentaci soudu prvního stupně podpořil úvahou, podle níž jestliže se v úschově (soudu) již žádné prostředky složitele nenacházejí, není zde předmět úschovy, o jehož vydání by mohl soud rozhodnout. Argumentace přihlašovatele obsažená v odvolání o nutnosti rozdílného postupu v případě věcí individuálně určených a zastupitelných (které byly v podobě peněz předmětem úschovy v tomto případě) je podle odvolacího soudu lichá. Nemůže být dán rozdílný postup podle povahy věcí složených do úschovy jen z toho důvodu, že některé jsou individuálně určené a některé jsou věcmi zastupitelnými. Skutečnost, že předchozí usnesení Nejvyššího soudu nemůže mít dále na řízení o úschově vliv a zůstává jen v akademické rovině, je podle odvolacího soudu faktem, který však na správnosti napadeného usnesení nemůže ničeho změnit. II. Dovolání a vyjádření k němu 8. Usnesení odvolacího soudu napadl příjemce – hlavní město Praha dovoláním. Za dosud v judikatuře neřešenou považoval otázku, zda může soud zastavit řízení o žádosti příjemce o vydání předmětu úschovy, jestliže dříve soud vyplatil celý předmět úschovy některému z účastníků řízení, a to na základě pravomocného rozhodnutí, které byl