24 Cdo 3450/2023 — Nejvyšší soud

24 Cdo 3450/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:2. 2. 2024 Spisová značka:24 Cdo 3450/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:24.CDO.3450.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Úschova Podmínky řízení Zastavení řízení Dotčené předpisy:§ 291 odst. 2 z.ř.s. § 292 z.ř.s. § 298 z.ř.s. § 299 odst. 1 z.ř.s. § 37 odst. 1 předpisu č. 37/1992 Sb. § 301 z.ř.s. § 243e odst. 1 o. s. ř. § 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:21. 3. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 3450/2023-123 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila ve věci soudní úschovy částky 1 779 912 Kč za účasti 1) složitele E.R.O.C. s.r.o., se sídlem v Praze 5, Petřínská č. 489/5, IČO 63672332, zastoupeného Mgr. Robertem Vladykou, advokátem se sídlem v Praze 1, Soukenická č. 1090/14, 2) příjemce DELTA CENTER a. s., se sídlem v Praze 7, Bubenské nábřeží č. 306/13, IČO 45148007, a 3) osoby uplatňující právo na předmět úschovy (přihlašovatele) hlavního města Prahy, se sídlem Magistrátu hlavního města Prahy v Praze 1, Mariánské nám. č. 2/2, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Kramperou, advokátem se sídlem v Praze 5, Kořenského č. 1107/15, o návrhu přihlašovatele na vydání předmětu úschovy v částce 1 522 813,60 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 42 Sd 277/2019, o dovolání přihlašovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. července 2023, č. j. 29 Co 219/2023-106, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. července 2023, č. j. 29 Co 219/2023-106, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 23. května 2023, č. j. 42 Sd 277/2019-92, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 7 k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Na základě návrhu složitele E.R.O.C. s. r.o., došlého Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 30. 8. 2019, bylo v dané věci zahájeno řízení o úschově ve smyslu § 289 a násl. zákona č. 292/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), na jehož základě pak Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 1. 10. 2019, č. j. 42 Sd 277/2019-13, které nabylo právní moci dne 18. 10. 2019, vyslovil, že částku ve výši 1 779 912 Kč (dále také „předmět úschovy“) přijímá do úschovy. Složitel s odkazem na ustanovení § 1953 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uvedl, že má důvodné pochybnosti o tom, kdo je jeho věřitelem, a to ve vztahu k jeho závazku plynoucímu z užívání blíže označené nemovité věci (nebytových prostor v areálu tzv. Pražské tržnice v Praze 7) v období třetího čtvrtletí roku 2019, když příjemce DELTA CENTER a. s., (coby nájemce) vede s přihlašovatelem – hlavním městem Prahou (obcí coby pronajímatelem a vlastníkem užívaných prostor) spor o platnost výpovědi nájemní smlouvy, od níž složitel odvozoval ve vztahu k oběma zbývajícím účastníkům své právní postavení. 2. Usnesením ze dne 23. 11. 2021, č. j. 42 Sd 277/2019-32, Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl, že (celá) soudní úschova ve výši 1 779 912 Kč se vydává složiteli (E.R.O.C. s.r.o.), jemuž bude poukázána po právní moci usnesení prostřednictvím účtárny soudu. 3. K odvolání osoby uplatňující právo na předmět úschovy (hl. město Praha) Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 1. 2022, č. j. 29 Co 7/2022-51, usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve znění, že se předmět úschovy – částka 1 779 912 Kč vrací složiteli. Soudy obou stupňů dospěly tehdy ke shodnému závěru, že důvod pro složení peněžitého plnění do úschovy u soudu neměl opory v hmotném právu (§ 1953 o. z.), pročež je namístě předmět úschovy vydat složiteli. Pro úplnost pak odvolací soud ve svém usnesení uvedl, že „v posuzovaném případě plyne již z tvrzení složitele v návrhu na přijetí finanční částky do úschovy, že nejsou splněny podmínky soudní úschovy ve smyslu ust. § 1593 odst. 1 o. z.“, že „složitel netvrdil a netvrdí žádnou skutečnost podřaditelnou pod uvedené ustanovení, tedy ani skutečnost hodnotitelnou tak, že je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem dluhu, který má a který hodlá splnit“, a že „z jeho tvrzení naopak plyne, že tu žádná taková skutečnost není“. Odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné ve znění, které „lépe odpovídá tomu, že v posuzovaném případě nebylo rozhodováno dle pravidel v ust. § 298 z. ř. s. (o vydání předmětu úschovy příjemci, složiteli či jiné osobě žádající o vydání předmětu úschovy)“. 4. Proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu podal přihlašovatel (hl. město Praha) dovolání. Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 2. 2023, č. j. 29 Cdo 904/2022-77 [dále též „předchozí usnesení Nejvyššího soudu“], zamítl dovolání v rozsahu, v němž Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 1. 2022, č. j. 29 Co 7/2022-51, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ohledně částky 257 098,40 Kč (výrok I. usnesení dovolacího soudu). Dále Nejvyšší soud rozhodl, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2022, č. j. 29 Co 7/2022-51, se mění v rozsahu částky 1 522 813,60 Kč tak, že se zamítá návrh složitele, aby mu ze soudní úschovy byla vrácena částka 1 522 813,60 Kč (výrok II. usnesení dovolacího soudu). 5. Nejvyšší soud k tehdy jím řešené problematice zaujal (ve stručnosti řečeno) závěr, podle něhož důvod pro složení částky 1 779 912 Kč do soudní (soluční) úschovy na základě tvrzení obsažených v návrhu na přijetí byl – v obecné rovině - vskutku dán, jelikož složitel na základě svých poznatků neměl (objektivně vzato) možnost stanovit, komu (zda příjemci či naopak přihlašovateli) náleží úhrada za užívání nebytových prostor v rozhodném období, když důvodem pro složení peněžité částky do soudní (soluční) úschovy může být i to, že složitel neví, zda částku za užívání věci v určité době má jako podnájemce uhradit nájemci nebo pronajímateli, který s nájemcem vede spor o to, zda nájem skončil výpovědí a v době užívání věci proto složitel již nebyl podnájemcem věci. Důvod částečného zamítnutí dovolání pak tkvěl v tom, že přihlašovatel – hlavní město Praha – se způsobem tvrzeným v návrhu na přijetí nemohl stát věřitelem z titulu bezdůvodného obohacení nabytého plněním (užíváním) bez právního důvodu (konkurujícím příjemci) za celou tvrzenou dobu. Nejvyšší soud zdůraznil, že v případě zániku podnájemního vztahu složitele vzniká bezdůvodné obohacení postupně za každý den užívání předmětu podnájmu bez právního důvodu. Složitel složil na účet soudu předmětnou částku za období od 1. 7. 2019 do 30. 9. 2019, a to (již) dne 17. 9. 2019, z čehož dovodil, že u částky odpovídající období užívání nebytových prostor od 18. 9.2019 do 30. 9. 2019 (to je v rozsahu částky 257 098,40 Kč) důvod k jejímu složení do soudní (soluční) úschovy nebyl dán. 6. Poté přihlašovatel (hl. město Praha) podal (v intencích právních závěrů výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu) návrh, aby mu byla ze soudní úschovy vyplacena částka 1 522 813,60 Kč. 7. Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 23. 5. 2023, č. j. 42 Sd 277/2019-92, zastavil řízení o návrhu přihlašovatele na vydání předmětu úschovy v částce 1 522 813,60 Kč s tím, že „inheritní podmínkou“ [míněna patrně „inherentní podmínka - z latinského in-, v a haereo, vězet v něčem, tedy jde o podmínku neodmyslitelnou, nezbytnou – poznámka Nejvyššího soudu] konání „řízení o úschovách je předmět úschovy (v dispozici soudu)“. Soud prvního stupně uvedl, že „na základě pravomocných rozhodnutí byl celý předmět úschovy vydán složiteli“, že „tak nastal neodstranitelný nedostatek podmínek řízení“ a že „ačkoli Nejvyšší soud korigoval shora uvedeným způsobem závěry odvolacího soudu, nemění to nic na tom, že přihlašovateli předmětnou částku nelze vydat“. Uzavřel, že „postupoval podle § 104 odst. 1 věta první o. s. ř. a řízení o návrhu zastavil“ a že „to neznamená, že by přihlašovatel pozbyl svého případného práva na náhradu za užívání předmětných prostor ve shora uvedeném období, jen to, že se tohoto práva musí domáhat vůči složiteli sám“. 8. K odvolání přihlašovatele Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 7. 2023, č. j. 29 Co 219/2023-106, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud konstatoval, že „v posuzované věci byla do soudní úschovy složena částka 1 779 912 Kč, a to dne 17. 9. 2019, na příslušný účet soudu (viz záznam o složení na čl. l. 21 spisu)“, že „na základě usnesení soudu prvního stupně ze dne 23. 11. 2021, č. j. 42 Sd 277/2019-32, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2022, č. j. 29 Co 7/2022-51, byl předmět úschovy vydán složiteli, a to dne 24. 2. 2022“ a že „vzhledem k tomu, že návrh přihlašovatele na vydání částky 1 522 813,60 Kč byl podán až po tomto datu, a to dne 23. 3. 2023,