24 Cdo 691/2022 — Nejvyšší soud

24 Cdo 691/2022 citace  Právní věta:Soud rozhodující v řízení o pozůstalosti (soudní komisař) není při vydávání usnesení o určení obvyklé ceny zůstavitelova majetku, jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čisté hodnoty pozůstalosti, popř. výši předlužení podle § 180 odst. 1 z. ř. s., vázán soupisem pozůstalosti, seznamem pozůstalostního majetku vyhotoveným správcem pozůstalosti nebo společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 5. 2022 Spisová značka:24 Cdo 691/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:24.CDO.691.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Soupis pozůstalosti (o. z.) [ Pozůstalost (o. z.) ] Dotčené předpisy:§ 1684 odst. 1 o. z. § 1687 o. z. § 177 předpisu č. 292/2013 Sb. § 180 odst. 1 předpisu č. 292/2013 Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:8. 8. 2022 Publikováno ve sbírce pod číslem:12 / 2023 Anotace:Soud prvního stupně usnesením rozhodl, že se soupis pozůstalosti nahrazuje společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. Poté usnesením stanovil obvyklou cenu aktiv pozůstalosti částkou 843 506,99 Kč, výši pasiv pozůstalosti částkou 11 663 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 831 843,99 Kč. Vycházel ze zjištění, že zůstavitelka zanechala pořízení pro případ smrti, ve kterém povolala za dědice rovným dílem svou neteř a svého synovce (dále jen „účastníci“). Soud prvního stupně do pozůstalosti přesto nezahrnul některá aktiva a pasiva, které účastníci požadovali, protože například pohledávka neexistovala ke dni úmrtí zůstavitelky nebo požadovaný byt nebyl ke dni úmrtí ve vlastnictví zůstavitelky a nemohl se tak stát součástí pozůstalosti. K odvolání obou účastníků odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že stanovil obvyklou cenu aktiv pozůstalosti částkou 846 162,99 Kč, výši pasiv pozůstalosti částkou 11 663 Kč, čistou hodnotu pozůstalosti částkou 834 499,99 K a specifikovaným způsobem změnil rozdělení pozůstalosti mezi účastníky. Zabýval se přitom posouzením postupu soudu prvního stupně, který sice nejprve rozhodl samostatným usnesením o nahrazení soupisu pozůstalosti společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku, ovšem poté z něj již důsledněji nevycházel. Odvolací soud k tomu uvedl, že jelikož usnesení nabylo právní moci, je třeba z něj vycházet. Dále konstatoval, že účastníci byli od počátku řízení upozorňováni, že některá aktiva a pasiva nelze zařadit do pozůstalosti, v důsledku čehož vznikly důvodné pochybnosti o správnosti prohlášení dědiců. Proto odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně nijak nepochybil, když i přes předchozí pravomocné rozhodnutí o nahrazení soupisu nezařadil do pozůstalosti aktiva a pasiva, ohledně nichž byly skutkové okolnosti sporné, nebo majetek evidentně neexistoval ke dni úmrtí zůstavitelky. Účastníci řízení podali proti usnesení odvolací soudu dovolání, v němž formulovali mj. otázku, zda je pozůstalostní soud (soudní komisař) vázán při vydávání usnesení podle § 180 odst. 1 z. ř. s. (o určení obvyklé ceny zůstavitelova majetku, jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čistou hodnotu pozůstalosti, popřípadě výši předlužení) předchozím usnesením, jímž bylo rozhodnuto o nahrazení soupisu pozůstalosti společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 19.08.2022III.ÚS 2294/22 JUDr. Pavel Rychetský, dr. h. c. odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost11. 10. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 691/2022-476 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci projednání pozůstalosti po zůstavitelce Š. L., narozené dne XY, posledně bytem v XY, zemřelé dne 30. 3. 2017, za účasti 1) pozůstalé neteře M. E., narozené dne XY, bytem v XY, a 2) pozůstalého synovce K. S., narozeného dne XY, bytem v XY, oběma zastoupených Mgr. Tomášem Holubem, advokátem se sídlem v Mělníku, Kpt. Jaroše 317/24, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 24 D 418/2017, o dovolání účastníků řízení 1) a 2) proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 20. 8. 2021, č. j. 15 Co 124/2021-407, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 8. 12. 2021, č. j. 15 Co 124/2021-451, takto: I. Dovolání proti výroku I usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 8. 2021, č. j. 15 Co 124/2021-407, se zamítá; ve zbývajícím rozsahu se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Řízení o pozůstalosti po Š. L., zemřelé dne 30. 3. 2017 (dále jen „zůstavitelka“), bylo zahájeno usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 19. 4. 2017, č. j. 24 D 418/2017-4. Provedením úkonů v řízení o pozůstalosti byla nejprve pověřena JUDr. Ludmila Těhníková, notářka se sídlem v Táboře, posléze JUDr. Stanislav Hroch, notář se sídlem v Táboře, a naposledy Mgr. Michael Rousek, LL.M., notář se sídlem v Táboře (§ 101 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále též „z. ř. s.“). 2. Okresní soud v Táboře (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 12. 3. 2021, č. j. 24 D 418/2017-352, rozhodl, že se soupis pozůstalosti nahrazuje společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. Poté soud prvního stupně usnesením ze dne 29. 3. 2021, č. j. 24 D 418/2017-361, stanovil obvyklou cenu aktiv pozůstalosti částkou 843 506,99 Kč, výši pasiv pozůstalosti částkou 11 663 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 831 843,99 Kč (výrok I). Dále podrobněji specifikovaným způsobem rozdělil pozůstalost mezi účastníky – pozůstalou neteř 1) a pozůstalého synovce 2) (výrok II), rozhodl o odměně soudních komisařů a o náhradě hotových výdajů (výrok III) a konečně rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV). 3. Své rozhodnutí založil na tom, že zůstavitelka zanechala pořízení pro případ smrti, ve kterém povolala za dědice své pozůstalosti účastníky řízení, a to svou neteř a svého synovce, oba rovným dílem. Do aktiv pozůstalosti soud prvního stupně nezahrnul, ačkoliv to bylo dědici shodně požadováno, bytovou jednotku č. 2333/25 vymezenou v budově č. p. XY, XY, postavené na pozemku parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří, jak jsou tyto nemovité věci zapsány v katastrálním operátu pro obec a katastrální území XY, vedené Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště XY, na listu vlastnictví č. XY (dále jen „byt“), který byl ještě za života zůstavitelky dne 30. 7. 2013 prodán manželům J. B., narozenému XY, a M. B., narozené XY, oba bytem v XY. Dále mezi aktiva pozůstalosti soud prvního stupně nezahrnul ani pohledávku za J. B. ve výši 350 000 Kč z titulu náhrady škody za zlikvidované zařízení bytu a osobních věcí zůstavitelky, dále pohledávku za manželi B. ve výši 2 569 Kč z titulu vyplaceného přeplatku z vyúčtování spotřeby elektřiny v bytě a konečně pohledávku ve výši 1 052 600 Kč z titulu bezdůvodného obohacení „dle hodnoty bytu podle znaleckého posudku“. Ve vztahu k předmětnému bytu přitom dědicové vedli soudní řízení o určení vlastnictví bytu a o jeho vyklizení, které skončilo zamítavým rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 14. 2. 2019, č. j. 2 C 120/2017-218 (žaloba byla zamítnuta z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu s tím, že nelze žalovat přímo na určení vlastnictví dědiců, nýbrž na určení, že sporná věc náležela do vlastnictví zůstavitelky k okamžiku její smrti). Vzhledem k tomu, že byt nebyl ke dni úmrtí ve vlastnictví zůstavitelky, nemohl se stát součástí pozůstalosti. Do aktiv pozůstalosti dále soud prvního stupně nezařadil ani účastníky označenou pohledávku za Českou republikou – Ministerstvem spravedlnosti ve výši 1 000 000 Kč z titulu náhrady škody za nesprávný úřední postup, a do pasiv dluh ve výši 65 332,88 Kč představující náklady řízení podle rozsudku soudu prvního stupně ze dne 14. 2. 2019, č. j. 2 C 120/2017-218, a ani dluh ve výši 327 000 Kč z titulu vypořádání bezdůvodného obohacení po odstoupení od smlouvy týkající se bytu, neboť tyto pohledávky, jak uvedl soud prvního stupně, neexistovaly ke dni úmrtí zůstavitelky. 4. K odvolání obou účastníků (dědiců) Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 20. 8. 2021, č. j. 15 Co 124/2021-407, ve spojení s opravným usnesením ze dne 8. 12. 2021, č. j. 15 Co 124/2021-451, změnil usnesení soudu prvního stupně výrokem I tak, že stanovil obvyklou cenu aktiv pozůstalosti částkou 846 162,99 Kč, výši pasiv pozůstalosti částkou 11 663 Kč, čistou hodnotu pozůstalosti částkou 834 499,99 Kč a dále ve výroku I blíže sp