24 Cdo 747/2019 — Nejvyšší soud

24 Cdo 747/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 11. 2019 Spisová značka:24 Cdo 747/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:24.CDO.747.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zastoupení Odbory Dotčené předpisy:§ 26 odst. 1 o. s. ř. § 26 odst. 7 o. s. ř. § 24 odst. 1 o. s. ř. § 26 odst. 1 písm. a) předpisu č. 304/2013Sb. § 3025 odst. 1 o. z. § 3025 odst. 2 o. z. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:28. 1. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 747/2019-547 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Vrchy ve věci péče o nezletilého AAAAA (pseudonym), narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného městem Moravská Třebová, se sídlem městského úřadu v Moravské Třebové - Městě, náměstí T. G. Masaryka č. 32/29, jako opatrovníkem, syna matky L. K., narozené dne XY, bytem XY, a otce R. K., narozeného dne XY, bytem XY, právně zastoupeného Mgr. Barborou Dostálovou, advokátkou se sídlem v Újezdci č. 56, za účasti Odborové organizace XY, se sídlem ve XY, IČO XY, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 0 P 166/2008, o dovolání otce a Odborové organizace XY proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. července 2018 č. j. 27 Co 177/2018-498, takto: I. Dovolání otce se zamítá. II. Řízení o dovolání Odborové organizace XY se zastavuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích k odvolání Odborové organizace XY usnesením ze dne 30.7.2018 č. j. 27 Co 177/2018-498 potvrdil usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 18.4.2018 č.j. 0 P 166/2008-482, kterým soud prvního stupně „nepřipustil zastoupení otce R. K., narozeného dne XY, spolkem s názvem XY, se sídlem XY, IČO XY, v řízení o změnu výživného, vedeného u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 0 P 166/2008“. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že Odborová organizace XY „není oprávněna zastupovat své členy ani jiné subjekty v soudních řízeních dle § 26 odst. 1 o.s.ř.“. Vycházel ze zjištění, že Odborová organizace XY je ve spolkovém rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové „od 1.1.2014 do současné doby vedena jako spolek, nikoli jako odborová organizace“, i když v názvu je tak formálně označena. Zdůraznil přitom, že odborovou organizaci nedefinuje její název, ale vztah jejích členů ke konkrétnímu zaměstnavateli, skupině zaměstnavatelů či profesní skupině, kdy „primární činností odborové organizace musí být hájení a zajišťování práv jejích zaměstnanců ve vztahu k zaměstnavateli či skupině zaměstnavatelů“. Takovou činnost však Odborová organizace XY nevykonává, a proto „není ve skutečnosti odborovou organizací“. Ze stanov toho spolku vyplývá, že předmětem jeho činnosti je „obrana zájmů členů v soudním řízení, a to formou zastupování v soudních sporech či poradenství při výběru jiných zástupců“, tedy „je založen za účelem umožnění opakovaného zastupování účastníků v různých soudních řízeních (soudu je z jeho vlastní rozhodovací činnosti známo, že převážně v řízeních péče o nezletilé děti) M. B.“. Odvolací soud si je sice vědom toho, že podle stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 23.4.2014 sp. zn. Cpjn 202/2013 soud při zkoumání podmínek pro výkon zástupčí činnosti odborové organizace podle ustanovení § 26 ost. 1 a 6 o.s.ř. „nesmí (není oprávněn) posuzovat jaké jsou skutečné zájmy sdružení, ani okolnost, jaká naplňuje kriteria činnosti odborových organizací“, avšak podle názoru odvolacího soudu se tento závěr nemůže uplatnit tam, kde – tak jako v posuzované věci – „došlo ke zjevnému zneužití práva na sdružování občanů v odborech za účelem obcházení ustanovení § 24 odst. 1 o.s.ř.“. V opačném případě by tak mohl „kdokoli jen po zapsání spolku s názvem Odborová organizace poskytovat opakovaně služby právního zastoupení před soudy, aniž by soudy měly možnost toto zastoupení nepřipustit“, což se odvolacímu soudu „jeví nepřijatelným“. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal dovolání otec a Odborová organizace XY, která však zůstala nezastoupena advokátem. Otec v dovolání namítal, že odvolací soud v napadeném usnesení rozhodl v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 24.1.2016 sp. zn. 21 Cdo 1917/2016 a odchýlil se tak od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Podle názoru dovolatele v projednávaném sporu byly splněny zákonné podmínky zastoupení podle ustanovení § 26 o.s.ř., neboť „odborová organizace je jako spolek zapsána ve spolkovém rejstříku, zastupovaný je členem této odborové organizace, odborová organizace převzala jeho zastoupení, věc neřeší vztahy mezi podnikateli“. Podle výše citovaného rozhodnutí „soud není oprávněn zkoumat jiné zájmy spolku nebo činnost odborové organizace“. Současně dovolatel poukázal „na rozporuplnost rozhodnutí vydaných Nejvyšším soudem a dále Nejvyšším správním soudem ohledně právního postavení Odborové organizace XY“. Navrhl, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu - dále jen „o.s.ř.“), zabývaje se nejprve dovoláním Odborové organizace XY, řízení o tomto dovolání podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o.s.ř. zastavil, neboť dovolatelka nesplnila podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o.s.ř.) ani poté, co její žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů nebylo vyhověno a uplynula lhůta stanovená podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. Po zjištění, že dovolání otce proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení), zastoupenou advokátem, ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř, se dále věnoval otázce přípustnosti dovolání. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). V projednávané věci závisí napadené usnesení odvolacího soudu (mimo jiné) na vyřešení otázky procesního práva, jaké skutečnosti je soud oprávněn (a současně i povinen) zjišťovat pro zastoupení účastníka občanského soudního řízení odborovou organizací ve smyslu ustanovení § 26 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že při řešení této právní otázky se odvolací soud částečně odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že dovolání otce je podle ustanovení § 237 o.s.ř. přípustné. Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř., které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání otce není důvodné. Účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí (§ 24 odst. 1 věta první o.s.ř.). Zástupci, jejž si účastník zvolí, udělí písemně nebo ústně do protokolu procesní plnou moc nebo plnou moc jen pro určité úkony (§ 28 odst. 1 o. s. ř.). Účastník si může zvolit zástupcem rovněž odborovou organizaci (srov. § 24 odst. 1 větu druhou o.s.ř.). Odborová organizace může, s výjimkou věcí týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti, v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem (§ 26 odst. 1 o.s.ř.). Převezme-li odborová organizace zastoupení, jedná jejím jménem za zastoupeného účastníka řízení osoba uvedená v ustanovení § 21 o.s.ř. (srov. § 26 odst. 7 o.s.ř.). Odborová organizace je právnickou osobou, která se zapisuje do spolkového rejstříku [§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob – dále jen „zákona o veřejných rejstřících“]. Současná právní úprava obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, účinném od 1.1.2014 (dále jen „o.z.), nahlíží na odborovou organizaci jako na specifickou formu spolku; ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách a spolku se použijí na odborové organizace jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat (srov. § 3025 odst. 1 o.z.). Odborová organizace vzniká (n