Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 229

§ 229 občanský zákoník – Vznik pobočného spolku

Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 229 občanského zákoníku stanovuje, že pobočný spolek vzniká zápisem do veřejného rejstříku a upravuje proces zápisu a odpovědnost hlavního spolku za jeho jednání. Pobočný spolek začíná existovat až dnem, kdy je zapsán do veřejného rejstříku. (§ 229 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)

Klíčová fakta

  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „Není-li rozhodnutí o zápisu nebo o jeho odmítnutí vydáno do třiceti dnů od podání návrhu na zápis, považuje se pobočný spolek za zapsaný do veřejného…“
  • Judikatura: na § 229 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Účinnost: znění účinné nejméně od
  • Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Pobočný spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.

(2) Návrh na zápis pobočného spolku do veřejného rejstříku podává hlavní spolek.

(3) Není-li rozhodnutí o zápisu nebo o jeho odmítnutí vydáno do třiceti dnů od podání návrhu na zápis, považuje se pobočný spolek za zapsaný do veřejného rejstříku.

(4) Z právních jednání pobočného spolku vzniklých přede dnem jeho zápisu do veřejného rejstříku je hlavní spolek oprávněn a zavázán společně a nerozdílně s pobočným spolkem. Ode dne zápisu pobočného spolku do veřejného rejstříku ručí hlavní spolek za dluhy pobočného spolku v rozsahu určeném stanovami.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pobočný spolek začíná existovat až dnem, kdy je zapsán do veřejného rejstříku.
  • Návrh na zápis pobočného spolku do rejstříku musí podat hlavní spolek.
  • Pokud rejstříkový soud nevydá rozhodnutí o zápisu nebo jeho odmítnutí do 30 dnů od podání návrhu, pobočný spolek se považuje za zapsaný.
  • Za právní jednání pobočného spolku, která vznikla před jeho zápisem, odpovídá hlavní spolek společně a nerozdílně s pobočným spolkem.
  • Po zápisu pobočného spolku do rejstříku ručí hlavní spolek za jeho dluhy v rozsahu, který je určen ve stanovách.

Příklad

Hlavní spolek "Sportovci pro všechny" chce založit pobočný spolek "Sportovci pro všechny – Praha". Podá návrh na zápis do veřejného rejstříku. Pokud soud do 30 dnů nevydá žádné rozhodnutí, pobočný spolek se automaticky považuje za zapsaný a může začít fungovat.

Na co si dát pozor

  • Hlavní spolek je odpovědný za jednání pobočného spolku ještě před jeho oficiálním zápisem.
  • Rozsah ručení hlavního spolku za dluhy pobočného spolku po zápisu je omezen stanovami.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 229

3
NS
Nejvyšší soud
28. 4. 2021
NS
Nejvyšší soud
19. 11. 2019
NS
Nejvyšší soud
21. 12. 2017

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 229 zákona 89/2012 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 229

… § 3025 odst. 1 o. z.) Odborové organizace vznikají dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno příslušnému orgánu veřejné moci oznámení o jejich založení (srov. § 3025 odst. 2 o. z.). Oproti tomu ostatní spolky (i ostatní pobočné spolky) vznikají teprve dnem zápisu do veřejného rejstříku (srov. § 226 odst. 1, § 229 odst. 1 o. z.). Vznik odborových organizací je – jak vyplývá z výše uvedeného – administrativně jednodušší než u ostatních spolků.

21 Cdo 863/2021 · Nejvyšší soud · 28. 4. 2021

Oproti tomu ostatní spolky vznikají teprve dnem zápisu do veřejného rejstříku (srov. § 214 odst 1, § 229 odst. 1 o.z.). Otázkou zastoupení účastníka občanského soudního řízení odborovou organizací se dovolací soud již v minulosti zabýval a dospěl k závěru (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 23.4.2014 sp. zn. Cpjn 202/2013, uveřejněné pod č. 36 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2014, které „je známo“ také …

24 Cdo 747/2019 · Nejvyšší soud · 19. 11. 2019

… organizace a jejich pobočné organizace vznikají dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno příslušnému orgánu veřejné moci oznámení o jejich založení (srov. § 3025 odst. 2 obč. zák.). Oproti tomu ostatní spolky (i ostatní pobočné spolky) vznikají teprve dnem zápisu do veřejného rejstříku (srov. § 214 odst 1, § 229 odst. 1 obč. zák.). Vznik odborových organizací – jak vyplývá z výše uvedeného – byl, a i nyní je, administrativně jednodušší než u ostatních občanských sdružení (nyní spolků).

21 Cdo 2622/2017 · Nejvyšší soud · 21. 12. 2017

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6