25 Cdo 3108/2023 — Nejvyšší soud

25 Cdo 3108/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 8. 2024 Spisová značka:25 Cdo 3108/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:25.CDO.3108.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným Dotčené předpisy:§ 2925 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:19. 9. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 3108/2023-405 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: P. U., zastoupený Mgr. Jaroslavem Zemanem, advokátem se sídlem Lazaretní 925/9, Brno, proti žalovaným: 1. Motokros klub Merklín v AČR, pobočný spolek, IČO 03731642, se sídlem 1. máje 42, Merklín, zastoupený Mgr. Michalem Dlabolou, advokátem se sídlem U studánky 250/3, Praha, 2. V. M., zastoupený Mgr. Ondřejem Koláčkem, advokátem se sídlem Jankovcova 1569/2c, Praha, za účasti vedlejší účastnice na straně 1. žalovaného: Generali Česká pojišťovna a.s., IČO 45272956, se sídlem Spálená 75/16, Praha 1, o zaplacení 396 760,85 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 8 C 157/2022, o dovolání 1. žalovaného proti rozsudku Krajskému soudu v Plzni ze dne 11. 5. 2023, č. j. 14 Co 84/2023-365, takto: Dovolání se zamítá. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 11. 5. 2023, č. j. 14 Co 84/2023-365, potvrdil mezitímní rozsudek ze dne 25. 1. 2023, č. j. 8 C 157/2022-319, v části, kterou Okresní soud Plzeň-jih rozhodl, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně odčinit bolesti vytrpěné žalobcem, ve zbytku rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V řízení o náhradu bolestného, ztížení společenského uplatnění a nákladů spojených s léčením vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že žalobce dne 24. 3. 2019 jako divák při motokrosovém kvalifikačním tréninku pořádaném 1. žalovaným utrpěl zranění poté, co jej v prostoru určeném pro diváky srazil 2. žalovaný, který nezvládl jízdu se svým motocyklem a vylétl z vyznačené trati. První žalovaný pořádá motokrosové závody včetně kvalifikačních tréninků pravidelně zhruba dvakrát či třikrát do roka, vždy na dráze v Merklíně. Vybírané vstupné má vždy pokrýt náklady na pořádání závodů. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně shledal 1. žalovaného odpovědným za újmu spočívající ve vytrpěné bolesti podle § 2925 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), neboť pořádání motokrosových kvalifikačních tréninků představuje provoz zvlášť nebezpečný (odkázal přitom na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1923/2002). Závodníci na trati jezdí velmi rychle a nerespektují žádné dopravní předpisy, jejich motocykly jsou během jízdy zdrojem zvýšeného nebezpečí, jsou ovladatelné jen v omezené míře a hrozí jejich vyjetí z dráhy a vznik újmy na zdraví účastníků závodu či tréninku i jejich diváků. Toto riziko nelze vyloučit ani při řádném vytyčení a úpravě trati ani při řádném vymezení bezpečné zóny pro diváky. Druhého žalovaného pak odvolací soud shledal odpovědným jako provozovatele vozidla podle § 2927 o. z. 2. Rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, napadl 1. žalovaný dovoláním, jehož přípustnost odůvodnil tím, že závisí na vyřešení otázky hmotného práva, zda lze motokrosové závody pořádané dvakrát až třikrát ročně 1. žalovaným, resp. kvalifikační tréninky na ně, považovat za provoz zvlášť nebezpečný ve smyslu § 2925 o. z., která doposud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena. Odvolací soud pochybil, posoudil-li činnost 1. žalovaného jako zvlášť nebezpečný provoz. Odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1923/2002 není přiléhavý, neboť dovolací soud v něm dospěl pouze k tomu, že automobilový závod ve fázi před startem, kdy se automobily teprve řadí na startovací pozice, nevykazuje znaky provozu zvlášť nebezpečného. Nevyjádřil se k povaze závodu ani ke vztahu mezi pořadatelem závodu a provozovateli závodních vozů a jejich případné odpovědnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2019, sp. zn. 25 Cdo 724/2019). Závody a kvalifikační tréninky nemohou být provozem zvlášť nebezpečným proto, že je dovolatel organizuje pouze dvakrát či třikrát ročně, avšak povaha provozu zvlášť nebezpečného spočívá v tom, že škoda je způsobena soustavně prováděnou činností. Navíc míra nebezpečnosti motokrosových závodů není taková, aby je bylo možné považovat za provoz zvlášť nebezpečný. To by podle dovolatele vyžadovalo vyšší rizikovost, než je běžně spojena s provozem vozidel. Pořádání závodu je však mnohem méně nebezpečné než běžný silniční provoz. Postačí proto, aby negativní následky potenciálně spojené se závody či kvalifikačními tréninky kryla „běžná“ odpovědnost provozovatele vozidla podle § 2927 o. z. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že se žaloba proti 1. žalovanému zamítá, a žalobce je povinen 1. žalovanému nahradit náklady řízení. 3. Žalobce se ve vyjádření ztotožnil s posouzením odvolacího soudu a navrhl dovolání zamítnout. Vedlejší účastník na straně 1. žalovaného se naopak ztotožnil s podaným dovoláním. 4. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky právního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a je přípustné pro řešení otázky výkladu pojmu provozu zvlášť nebezpečného, která za daných skutkových okolnosti nebyla doposud řešena. Dovolání není důvodné. 5. Podle § 2925 odst. 1 věty první o. z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné, nahradí škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí; provoz je zvlášť nebezpečný, nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče. 6. Které typy provozů spadají pod provozy zvlášť nebezpečné lze vymezit zejména za použití legálních definic obsažených v § 2925 odst. 1 části první věty za středníkem a v odst. 3 o. z. Především se tak provoz stává zvlášť nebezpečným tehdy, nelze-li možnost vzniku závažné (tj. zvlášť kvalifikované) škody předem rozumně vyloučit ani při vynaložení řádné péče, jíž je provozovatel povinován. Zvláštní nebezpečnost provozu se tak odvíjí od zvýšené potencionality vzniku škody, jíž nelze beze zbytku čelit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. 25 Cdo 1152/2021); zdrojem zvýšeného nebezpečí mohou být i věci, jejichž užívání má za určitých okolností vedlejší škodlivé účinky, které nejsou plně ovladatelné člověkem a s nimiž je spojen vysoký stupeň pravděpodobnosti vyvolání újmy (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 972/2000). 7. Platí tedy, že vedle provozů, které jsou zvlášť nebezpečné absolutně, tj. vždy a za všech okolností, může být zvlášť nebezpečným i takový konkrétní provoz, který sice obecně vzato (obvykle) zvlášť nebezpečný není, avšak v daných podmínkách není plně ovladatelný z hlediska následků, které může vyvolat, a je tak zdrojem zvýšeného nebezpečí vzniku vážných škod ve svém okolí. Zvýšené riziko vzniku škod může spočívat i v konkrétních podmínkách, za nichž je takový provoz realizován (rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 31. 5. 1983, sp. zn. 1 Cz 13/83, uveřejněný pod číslem 24/1986 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dále jen „Sb. rozh. obč.“). 8. Předchozí právní úprava v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) definici provozu zvlášť nebezpečného blíže nevysvětlovala, ustanovení § 2925 o. z. pak vymezení pojmu zvlášť nebezpečný provoz upřesňuje, když za něj označuje provoz, u nějž nelze předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče. Tato definice odpovídá závěrům judikatury k § 432 obč. zák., která je proto přiměřeně využitelná i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., a která shledala provozem zvlášť nebezpečným například rámovou pilu umístěnou v neodpovídajících geologických podmínkách (rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 31. 5. 1983, sp. zn. 1 Cz 13/83, uveřejněný pod číslem 24/1986 Sb. rozh. obč.), pevný jez sloužící ke vzdouvání vody v toku v nadjezí za účelem jejího odběru (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 1995, sp. zn. 6 Cdo 52/94), pravidelné a opakované průjezdy těžkých stavebních a nákladních mechanizmů způsobující nadměrné zatížení pozemní komunikace (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 972/2000), lom používající trhaviny k odstřelům (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3095/2005), skladování významného množství hořlavých lát