26 Cdo 1412/99 – Nejvyšší soud

26 Cdo 1412/99 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Müllerové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Michala Mikláše v právní věci žalobkyně Ing. H. H., zastoupené advokátem, proti žalovanému J. U., zastoupenému advokátem, o splnění povinnosti pronajímatele zajistit obnovení dodávky plynu do domu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 45 C 259/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. února 1999, č. j. 44 Co 683/98 - 82, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. 9. 1998, č. j. 45 C 259/97 - 62, zamítl žalobu, jejímž prostřednictvím žalobkyně požadovala, aby žalovanému byla uložena povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku na vlastní náklady zajistit obnovu dodávky plynu do bytů v domě číslo popisné 1319, č. or. 96 na ulici D. v B. - K. (dále též „předmětný dům\" nebo „dům\"), zejména pak povinnosti zajistit na vlastní náklady instalaci hlavního uzávěru plynu a provedení tlakové zkoušky vnitřních rozvodů plynu. Zároveň byla žalobkyně zavázána, aby žalovanému nahradila náklady řízení. Po provedeném dokazování učinil soud prvního stupně zjištění, že žalovaný je vlastníkem předmětného domu a pronajímatelem bytů, které se v něm nacházejí, že žalobkyně je nájemkyní bytu č. 3 v předmětném domě (dále též jen „předmětný byt\" nebo „byt\"), že v březnu 1997 po zjištění úniku plynu demontovali pracovníci „Plynárny B.\" nevyhovující hlavní uzávěr plynu a uzátkovali přípojku do předmětného domu, že dne 4. 11. 1997 byla na žádost žalovaného provedena zkouška těsnosti stávajícího rozvodu zemního plynu se závěrem, že těsnost je „nevyhovující\", a bylo doporučeno provést rekonstrukci „dle nově vypracovaného projektu schváleného plynárnami podle stavebního povolení příslušného stavebního úřadu\", že rozhodnutím Magistrátu města B. ze dne 11. 11. 1997 bylo žalovanému uloženo zajistit nájemcům v předmětném domě náhradní zdroj pro vytápění obytných místností a náhradní zdroj pro vaření, a že nová tlaková zkouška, provedená dne 22. 12. 1997, opět potvrdila netěsnost rozvodného systému, takže dům nadále zůstal bez dodávky plynu. Dále městský soud zjistil, že na žádost žalovaného povolil odbor územního a stavebního řízení Úřadu městské části B. - K. rozhodnutím ze dne 6. 4. 1998 žalovanému rekonstrukci plynového rozvodu. Na tomto skutkovém základě dospěl soud prvního stupně k závěru, že povinnost zajistit obnovu dodávek plynu žalovanému nelze uložit s ohledem na ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. (dále jen „zákon č. 222/1994 Sb.\"), protože tuto povinnost má výlučně jiný subjekt - dodavatel plynu. Povinnost vlastníka přípojného odběrného plynového zařízení (dále též jen „vlastník\") spočívá podle § 23 odst. 6 zákona č. 222/1994 Sb. v „zajištění instalace hlavního uzávěru plynu a provedení tlakové zkoušky\", vlastník má dále povinnost udržet odběrné zařízení ve stavu, který odpovídá příslušným technickým normám. Soud prvního stupně shledal žalobu vnitřně rozpornou, neboť - jak uvedl - v ní „je tento demonstrativní výčet povinností podřazen pod celkovou povinnost zajistit obnovu dodávek plynu do bytů a dle názoru soudu nenaplňuje termín zajištění obnovy dodávek plynu\". Městský soud v Brně rovněž vyslovil názor, že aktivně legitimováni k podání žaloby by správně měli být všichni nájemníci, a že § 23 zákona č. 222/1994 Sb. je speciálním právním předpisem, který ukládá povinnost konkrétním subjektům. Proto se v daném případě nelze odvolávat na ustanovení § 687 odst. 1 obč. zák., neboť povinnost stanovenou podle speciálního předpisu musí splnit ten, kdo je v tomto předpisu označen. K odvolání žalobkyně, která se domáhala změny zamítavého rozsudku a vyhovění žalobě, rozhodoval ve věci Krajský soud v Brně. Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně, vzal dále za prokázáno, že nedošlo ke změně nájemního vztahu mezi účastníky, že ke dni jeho rozhodnutí dodávka plynu do bytů nebyla dodavatelem obnovena (i když se technické nedostatky rozvodu plynu v domě nyní týkají již jen „jeho větví vedoucích k jednotlivým spotřebičům v bytech\"), a že nebylo tvrzeno, ani nevyšlo v řízení najevo, že by příčina tohoto vztahu (správně „stavu\") byla „také v nějakém jednání či opomenutí žalobkyně\". Na rozdíl od soudu prvního stupně, který zařadil nárok žalobkyně do právního vztahu s dodavatelem plynu (vzhledem k požadavku „obnovit dodávku\"), a neshledal jej důvodným pro „neztotožnitelnost\" dodavatele plynu s vlastníkem domu, vyjádřil odvolací soud názor, že „tento nárok (zajistit obnovu dodávky plynu) vychází ze zjištěného nájemního vztahu mezi účastníky\". Povinnost zajistit obnovu dodávky plynu, je-li překážkou dodávky závada na domovním rozvodu (odběrném plynovém zařízení dle § 23 odst. 4 a § 24 odst. 1 zákona č. 222/1994 Sb.), pokračoval odvolací soud, „může jít jen na vrub toho, kdo má právě na touto částí celého technického zařízení pro rozvod plynu právní moc\" - tedy žalovaného vlastníka domu. Je-li rozvod plynu součástí najatého bytu a právo užívat takový byt se týká i něj, je povinností pronajímatele jako vlastníka přípojného odběrného plynového zařízení, aby žalobkyni zajistil plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu ve smyslu ustanovení § 687 odst. 1 obč. zák.; nájemci však již nepřísluší „určovat rozsah a způsob tohoto konání\". Odvolací soud uzavřel, že právo spojené s užíváním bytu (právo na obnovu dodávek plynu) je právem závazkovým (stejně jako nájemní právo), a je tedy závazné „inter partes\", a že nárok žalobkyně „zajistit 1. jinak neurčenými počinky pronajímatele a 2. jen pro sebe výsledek, odpovídající tomu, co se sleduje individuálním výkonem práva užívání rozvodů plynu\", je v dané věci opodstatněn „odkazovaným právním předpisem\" (míněn je § 687 odst. 1 obč. zák.); naproti tomu není dán nárok „erga omnes\" (týkající se ochrany všech dalších individuálních práv stejného obsahu, ale jiných subjektů). Vycházeje z těchto závěrů Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 8. 2. 1999, č. j. 44 Co 683/98 - 82, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému uložil povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zajistit obnovu dodávek plynu do předmětného bytu (ve výroku blíže označeného). Stejným rozsudkem zamítl žalobu, pokud se jí žalobkyně domáhala „stanovení povinnosti zajištění instalace hlavního uzávěru plynu a provedení tlakové zkoušky, jakož i obnovení dodávek plynu do dalších bytů v domě\". V návaznosti na rozhodnutí ve věci samé rozhodl též o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Proti rozsudku odvolacího soudu (proti jeho výroku, uvedenému v části I., větě první), podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení § 238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., a v němž uplatnil dovolací důvod podřazený § 241 odst. 3 písm. d/ o. s. ř., když odvolacímu soudu vytýkal, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatel především nesouhlasil se závěrem odvolacího soudu co do „tvrzení o meritu věci\", neboť žalovaná se podle jeho názoru svou žalobou proti němu domáhala „zajištění obnovy dodávek plynu\", nikoli tedy - jak uvádí odvolací soud - konání dovolatele jako vlastníka přípojného odběrového plynového zařízení, které je v souladu s § 23 odst. 6 zákona č. 222/1994 Sb. povinen udržovat ve stavu odpovídajícím technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce. Povinnost zajistit dodávku plynu - pokračoval dovolatel - „nemůže jít na vrub\" vlastníka odběrného plynového zařízení, ale pouze „na vrub\" dodavatele plynu jako držitele autorizace na rozvod, charakterizovaného v § 9 odst. 3 zákona č. 222/1994 Sb., na základě ustanovení § 23 odst. 1 tohoto zákona. Dovolatel však není dodavatelem plynu, proto nemůže jeho dodávku žalobkyni zajistit on, ale v tomto konkrétním případě tak může učinit pouze J. p., a. s. - držitelka autorizace na rozvod plynu. Žalovaný tak namítal nedostatek své pasivní věcné legitimace ve sporu, když podle jeho názoru uvedená povinnost nevyplývá ani ze zákona, ani z nájemního vztahu mezi ním a žalobkyní, ani ze žádného „smluvního projevu\"; nemůže mu být tudíž uložena jakýmkoli rozhodnutím. Povinnost zajistit dodávku plynu může vzniknout toliko ve vztahu dodavatele a odběratele plynu v souladu s ustanovením § 23 a násl. zákona č. 222/1994 Sb. Žalobkyně má sice podle § 687 obč. zák. právo na zajištění plného a nerušeného výkonu práv spojených s užíváním bytu, nemůže ale jako nájemkyně bytu požadovat /po pronajímateli/ plnění, které ze zákona přísluší jiné osobě. Dovolatel dále zdůraznil, že svou povinnost vyplývající z § 23 odst. 6 zákona č. 222/1994 Sb. splnil, že se ale žalobkyně nedomáhá toho, aby odstranil závady na odběrném plynovém zařízení, popř. na rozvodech v dom