Nejvyšší soud 26 Cdo 212/2026

Soudní exekutor Mgr. David Koncz, Exekutorský úřad Cheb, usnesením ze dne 11. 9. 2025, č. j. 074 EX 02920/25-032, odmítl návrh povinné na odklad exekuce ze dne 11. 9. 2025.

K odvolání povinné Krajský soud v Plzni (soud odvolací) usnesením ze dne 21. 10. 2025, sp. zn. 64 Co 585/2025, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Následně povinná podáním označeným jako dovolání napadla výslovně výše uvedené usnesení soudního exekutora.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

Usnesení soudu prvního stupně (soudního exekutora) nelze dovoláním úspěšně napadnout. Z ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. plyne, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně (soudního exekutora) či jeho jednotlivému výroku. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání směřujícímu proti usnesení soudního exekutora Mgr. Davida Koncze, Exekutorský úřad Cheb, ze dne 11. 9. 2025, č. j. 074 EX 02920/25-032, podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 243b o. s. ř. zastavil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].