26 Cdo 2728/2022 — Nejvyšší soud

26 Cdo 2728/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 11. 2022 Spisová značka:26 Cdo 2728/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:26.CDO.2728.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Společenství vlastníků jednotek Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:29. 1. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 263/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 2728/2022-103 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Michaely Janouškové ve věci navrhovatele M. K., bytem XY, zastoupeného JUDr. Vlastimilou Kaufmannovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1618/30, za účasti Společenství vlastníků jednotek XY, se sídlem XY, IČO: XY, zastoupenému Mgr. Tomášem Voldánem, advokátem se sídlem v Praze 1, Haštalská 760/27, o neplatnosti rozhodnutí účastníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 75 Cm 9/2018, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2021, č. j. 6 Cmo 187/2019-79, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114,- Kč k rukám Mgr. Tomáše Voldána, advokáta se sídlem v Praze 1, Haštalská 760/27, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na shromáždění Společenství vlastníků jednotek XY, se sídlem XY (dále též jen „Shromáždění“ a „Společenství“), konaném dne 1. listopadu 2017. K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 23. listopadu 2021, č. j. 6 Cmo 187/2019-79, potvrdil usnesení ze dne 17. dubna 2019, č. j. 75 Cm 9/2018-45, jímž Městský soud v Praze (soud prvního stupně) návrh zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Dovolaní navrhovatele (dovolatele) proti citovanému usnesení odvolacího soudu, k němuž se účastník (Společenství) prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřil, je z posléze uvedených důvodů zčásti neprojednatelné pro vady, jež nebyly v dovolací lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a zčásti není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. (dále jen „o. s. ř.“). Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se ustálila v názoru, že požadavek, aby dovolatel v dovolání vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné (jako v této věci) jen podle § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž z dovolání (z jeho celkového obsahu) musí být patrno, která konkrétní otázka hmotného nebo procesního práva, jež v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena, má být v dovolacím řízení řešena, od kterého (svého) řešení se má dovolací soud odchýlit a od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odchýlil odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 26. listopadu 2013, sp. zn. 26 Cdo 3492/2013, z 3. května 2017, sp. zn. 26 Cdo 276/2017, ze 17. prosince 2019, sp. zn. 26 Cdo 3435/2019, či z 8. února 2022, sp. zn. 26 Cdo 3333/2021). Ve vztahu k hmotněprávním otázkám nehospodárnosti nakládání s finančními prostředky vlastníků (bytových) jednotek ze strany Společenství ve smyslu ustanovení § 159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 163/2020 Sb. (dále jen „o. z.“), a nepřizpůsobení stanov Společenství právní úpravě účinné od 1. ledna 2014 podle § 3041 odst. 2 o. z. dovolání neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením § 241a odst. 2 o. s. ř., přičemž tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatel včas (v průběhu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§ 241b odst. 3 o. s. ř.). K přípustnosti dovolání ve vztahu k výše formulovaným otázkám se totiž dovolatel vůbec nevyjádřil (uvedl pouze, že dovolání je pro jejich posouzení přípustné). Přitom ani z celkového obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) dovolání nelze dovodit, že by v souzené věci šlo (mělo jít) o některý (některé) ze čtyř v úvahu přicházejících případů přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. Tato situace pak dovolacímu soudu znemožňuje, aby se přezkumem napadeného rozhodnutí, resp. těmito konkrétními právními otázkami, na jejichž řešení napadené rozhodnutí spočívá, mohl blíže zabývat (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z 18. července 2017, sp. zn. 26 Cdo 2408/2017, z 6. srpna 2019, sp. zn. 26 Cdo 1898/2019, či z 1. července 2021, sp. zn. 26 Cdo 1120/2021). Okolnost, že s napadeným rozhodnutím dovolatel nesouhlasil proto, že řešené právní otázky měl odvolací soud posoudit jinak (než jak je posoudil v napadeném rozhodnutí) a že tedy – jinými slovy řečeno – napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, je pak již samotným dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 a 3 o. s. ř.; už proto nemůže být současně údajem o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. K účinně nastoleným otázkám způsobu hlasování na Shromáždění a jeho usnášeníschopnosti lze uvést následující. V usnesení ze dne 10. března 2020, sp. zn. 26 Cdo 3777/2019, Nejvyšší soud dovodil, že způsob, jakým členové společenství (vlastníci jednotek) hlasují na shromáždění (např. zvednutím ruky, hlasovacími lístky, aklamací atd.), jakož i způsob, jak se ověřuje dosažení většiny potřebné pro přijetí usnesení, by měly být (jako součást pravidel rozhodování shromáždění) upraveny ve stanovách společenství (§ 1200 odst. 2 písm. d/ o. z.). Určují-li stanovy společenství například, že členové společenství „výslovně“ projevují svoji vůli tak, že odevzdávají hlasy (stanovami určeným způsobem) pouze pro a proti návrhu usnesení, přičemž u ostatních přítomných členů (kteří nehlasovali ani pro, ani proti) platí, že se zdrželi hlasování, nemusí ti členové společenství, kteří se chtějí zdržet hlasování, projevit svoji vůli „výslovně“ (postačí, když jsou přítomni a nehlasují ani pro, ani proti návrhu usnesení). Vyloučit nelze ani takovou úpravu způsobu hlasování (a počítání hlasů), kdy své hlasy odevzdají (stanovami určeným způsobem) toliko ti přítomní členové, kteří hlasují proti a kteří se zdržují hlasování, s tím, že ostatní přítomní členové s návrhem usnesení souhlasí (platí, že hlasují pro návrh usnesení). Nicméně, při tomto způsobu hlasování (a počítání potřebné většiny) je o to více nezbytné, aby před každým hlasováním bylo ověřeno (a následně uvedeno v zápisu ze shromáždění), kolik členů společenství je aktuálně přítomných na zasedání shromáždění (srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu z 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 1951/2018). Neurčují-li však stanovy společenství (v rámci náležitosti uvedené v § 1200 odst. 2 písm. d/ o. z.) něco jiného, projevuje každý přítomný člen společenství svoji vůli (to, zda hlasuje v konkrétním případě pro návrh usnesení, proti tomuto návrhu, či zda se zdržuje hlasování) „výslovně“; v takovém případě zásadně nelze z toho, že neučiní nic, dovozovat, že hlasoval pro návrh usnesení (srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu z 11. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 445/2018). V projednávané věci Stanovy Společenství ze dne 15. května 2003 (dále jen „Stanovy“) způsob hlasování na shromáždění vlastníků neupravují. Všichni členové by tudíž svou vůli (ať už je jakákoliv) měli projevovat „výslovně“. Nelze však přehlédnout, že ihned po zahájení Shromáždění vlastníci jednotek o způsobu hlasování rozhodovali. Nejprve řídící pan Simandl sdělil, že výbor navrhuje hlasovat jen PROTI a ZDRŽEL s tím, že hlasy PRO se dopočítají. V návaznosti na toto sdělení jeden z přítomných vlastníků navrhl, aby se hlasovalo PRO, PROTI a ZDRŽEL současně; tento způsob však („výslovným“) hlasováním přijat nebyl, neboť s ním souhlasilo pouze 47,83 % vlastníků (2,15 % se zdrželo a 50,02 % bylo proti – viz Zápis ze schůze shromáždění Společenství konané dne 1. listopadu 2017 /dále jen „Zápis“/). Následně položil řídící otázku, zda je někdo proti způsobu hlasování původně navrženému výborem a nikdo se nepřihlásil; konstatoval tedy, že hlasovat se bude pouze PROTI a ZDRŽEL a hlasy PRO se dopočítají. Za této situace se dovolacímu soudu jeví jako přiléhavý závěr, že takov