Nejvyšší soud 27 Cdo 745/2026 – Jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích

Usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 3. 8. 2023, č. j. 23 Nc 7458/2023-84, se ve výroku I. mění tak, že Ing. Jan Zdražil, MBA, LL.M., MSc., Ph.D., se jmenuje znalcem k přezkumu zprávy o vztazích společnosti IES MORAVIA REAL a. s. za rok 2021 (účetní období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021), sestavené 18. 1. 2023.

IES MORAVIA REAL a. s. poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem.

IES MORAVIA REAL a. s. je povinna zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů 43.604 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

Ve vztahu mezi Ing. Janem Zdražilem, MBA, LL.M., MSc., Ph.D., a ostatními účastníky nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů.

Navrhovatelka – původně spolu s IES REAL & CONSULTING spol. s r. o. v likvidaci, naposledy se sídlem v Praze 7, Tusarova 791/31, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 60704080 [společně též „původní navrhovatelky“] – se návrhem na zahájení řízení doručeným soudu prvního stupně dne 19. 7. 2023 domáhá, aby soud jmenoval znalce k přezkumu zprávy o vztazích společnosti IES MORAVIA REAL a. s. (dále jen „společnost“) za rok 2021, jež byla vypracována dne 28. 3. 2022 (dále jen „původní zpráva o vztazích“). Jako znalce navrhla Ing. Jana Zdražila, MBA, LL.M., MSc., Ph.D. (dále jen „znalec“). b) Řízení před soudem prvního stupně

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 3. 8. 2023, č. j. 23 Nc 7458/2023-84, návrh zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že:

Na takto ustaveném skutkovém základě soud prvního stupně dovodil, že existují vážné důvody pro jmenování znalce za účelem přezkumu původní zprávy o vztazích ve smyslu § 85 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích; dále též jen „z. o. k.“). Vadnost původní zprávy o vztazích je zřejmá již z porovnání s přepracovanou zprávou o vztazích, ve které společnost vady původní zprávy o vztazích opravila a tuto přepracovala a změnila. Původní zpráva o vztazích neumožňuje akcionářům zjistit, zda společnost utrpěla újmu v důsledku ovládání, neboť takové údaje v ní buď absentují, nebo jsou nedostatečné.

Soud však přesto – s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. 3. 2023, č. j. 8 Cmo 242/2022-232 (jež bylo vydáno v jiném řízení mezi týmiž účastníky ve vztahu ke zprávě o vztazích za rok 2020) – znalce pro přezkum původní zprávy o vztazích nejmenoval. b) Odvolací řízení

Vrchní soud v Olomouci – poté, kdy usnesením ze dne 9. 9. 2025, č. j. 8 Cmo 228/2023‑271, zastavil řízení vůči IES REAL & CONSULTING spol. s r. o. v likvidaci, neboť ta byla ke dni 9. 7. 2025 vymazána z obchodního rejstříku – k odvolání (nyní jen) navrhovatelky v záhlaví označeným (v pořadí druhým) rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně ve vztahu k navrhovatelce potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).

Rozhodl tak poté, kdy: - předchozí (první) rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ve věci samé ze dne 22. 5. 2024, č. j. 8 Cmo 228/2023-146, kterým odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil ve výroku I. tak, že jmenoval znalce k přezkumu původní zprávy o vztazích (první výrok), společnosti uložil povinnost poskytnout znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (třetí až sedmý výrok), zrušil usnesením ze dne 19. 6. 2025, č. j. 27 Cdo 2745/2024‑220, Nejvyšší soud a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (dále jen „předchozí kasační rozhodnutí“). - Nejvyšší soud v předchozím kasačním rozhodnutí odvolacímu soudu zejména vytkl, že při posouzení existence vážných důvodů pro jmenování znalce ve smyslu § 85 odst. 1 z. o. k. k přezkumu zprávy o vztazích společnosti za rok 2021 vyšel pouze z původní zprávy o vztazích, aniž by jakkoliv věcně zohlednil změny, které společnost učinila v přepracované zprávě o vztazích. - Nejvyšší soud vysvětlil, že přepracováním zprávy o vztazích nedochází k vytvoření nové zprávy o vztazích, neboť jde i nadále o zprávu o vztazích za určité (stejné) období, která byla pouze opravena či doplněna. Směřuje-li návrh společníka podle § 85 odst. 1 z. o. k. k jmenování znalce pro přezkum původní zprávy o vztazích, není překročením předmětu řízení, zohlední-li soud při svých úvahách i její další opravené či doplněné verze (zpracované do vyhlášení jeho rozhodnutí). - Nejvyšší soud doplnil, že ne každá oprava či doplnění zprávy o vztazích je pro závěr o jejím řádném zpracování relevantní. Právně významné mohou být jen takové její změny, opravy či doplnění, které se týkají údajů rozhodných pro posouzení existence vážných důvodů ve smyslu § 85 odst. 1 z. o. k. Existenci vážných důvodů musí společník v návrhu na jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích nejen tvrdit, ale i doložit. - Nato odvolací soud nejdříve usnesením ze dne 9. 9. 2025, č. j. 8 Cmo 228/2023‑271, vyzval navrhovatelku k doplnění tvrzení, v čem spočívá vadnost přepracované zprávy o vztazích a v čem spatřuje existenci vážných důvodů pro jmenování znalce k jejímu přezkumu, současně ji upozornil, že je povinna tvrdit a doložit, že přepracovaná zpráva o vztazích vykazuje objektivní nedostatky (vady), jež zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování. - Navrhovatelka doplnila tři důvody, ve kterých spatřuje vadnost přepracované zprávy o vztazích, a to:

Odvolací soud částečně zopakoval dokazování a dále vyšel z toho, že:

Odvolací soud nejdříve konstatoval, že s ohledem na předchozí kasační rozhodnutí Nejvyššího soudu je nyní předmětem řízení posouzení předpokladů pro jmenování znalce k přezkumu přepracované zprávy o vztazích. Za tímto účelem je ve vztahu k posouzení existence vážných důvodů pro jmenování znalce vázán návrhem navrhovatelky.

K prvnímu důvodu odvolací soud uvedl, že samotné přepracování zprávy o vztazích nemůže založit potřebu jejího přezkumu znalcem, a proto navrhovatelkou tvrzené vady v procesu vypracování zprávy o vztazích nepředstavují samy o sobě vážné důvody ve smyslu § 85 odst. 1 z. o. k.

K druhému důvodu odvolací soud sice potvrdil absenci informace o dohodě k nájemní smlouvě v přepracované zprávě o vztazích, avšak uzavřel, že tento nedostatek je „marginalitou, která nemůže zakládat vážný důvod pro jmenování znalce“. Dohoda k nájemní smlouvě mění způsob užívání jen k části vymezených prostor, aniž by přitom měnila výši nájemného, a proto není zřejmé, jak by mohla být tato změna k tíži společnosti ani z jakého důvodu nájemné neodpovídá tržní hodnotě.

K třetímu důvodu odvolací soud vyjádřil pochybnosti, proč by měl být dokument o vypořádání z roku 2013 uveden v přepracované zprávě o vztazích za rok 2021. Navrhovatelka má i v tomto případě informaci o existenci dokumentu o vypořádání, jakož i o jeho podstatném obsahu, a proto by jí znalecký posudek rovněž nepřinesl žádné nové informace.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud uzavřel, že navrhovatelkou tvrzené nedostatky přepracované zprávy o vztazích nepředstavují z hlediska zásady proporcionality vážné důvody pro jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích ve smyslu § 85 odst. 1 z. o. k.

Proti (druhému) usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, jež odvolací soud vyřešil v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, případně které jsou rozhodovány dovolacím soudem rozdílně, a to:

Dovolatelka v prvé řadě odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2024, sp. zn. 27 Cdo 2163/2023, vydané v jiném řízení mezi týmiž účastníky, jehož předmětem byl návrh na jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích společnosti za rok 2020. V uvedené věci bylo návrhu vyhověno, a to přesto, že i tato zpráva o vztazích za rok 2020 byla přepracována. Podle dovolatelky měl odvolací soud z důvodu zachování právní jistoty a legitimního očekávání rozhodnout v nyní projednávané věci obdobně.

Dovolatelka k druhé otázce uvádí, že připuštěním možnosti bez časového omezení měnit a doplňovat zprávu o vztazích dochází k popření jejího ochranného smyslu a účelu ve vztahu k menšinovým akcionářům. Nejenže jsou menšinoví akcionáři uvedeni do informační tísně a nejistoty, zda již jde o konečnou verzi zprávy o vztazích, ale též je pomíjeno jakékoliv časové zasazení zprávy o vztazích s ohledem na uplatnění práv menšinových akcionářů, které tímto způsobem může ovládaná osoba neomezeně oddalovat. Současně dovolatelka poukazuje na skutečnost, že přepracování zprávy o vztazích nemůže nahrazovat přezkum prováděný nezávislým znalcem.

I za předpokladu, že by společnost mohla dodatečně měnit již jednou zpracovanou zprávu o vztazích, dovolatelka namítá, že takto upravené znění by mělo být akcionářům řádně předloženo, spolu se zprávou kontrolního orgánu, a projednáno na valné hromadě. To se však v projednávané věci nestalo. Dovolatelka neobdržela žádnou zprávu kontrolního orgánu ve vztahu k přepracované zprávě o vztazích a tato nebyla ani zařazena na pořad žádné valné hromady společnosti.

Ve vztahu k třetí otázce je dovolatelka přesvědčena, že existují vážné důvody zpochybňující řádnost přepracované zprávy o vztazích a odůvodňující potřebu jmenování znalce k jejímu přezkumu. Již v řízení před odvolacím soudem tyto důvody spatřovala jednak v samotném procesu jejího vypracování, jednak v absenci informací o dohodě k nájemní smlouvě a o dokumentu o vypořádání. Dovolatelka rozporuje, že jde o pochybení marginální povahy. Naopak má za to, že absence uvedených dokumentů činí přepracovanou zprávu o vztazích neúplnou a nepřezkoumatelnou a odůvodňuje jmenování znalce k jejímu přezkumu.

Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu změnil a jmenoval znalce za účelem přezkumu zprávy o vztazích společnosti za rok 2021, případně aby jej zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. b) Vyjádření k dovolání

Společnost ve vyjádření k dovolání považuje napadené usnesení odvolacího soudu za správné, ztotožňuje se s jeho závěry a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako nedůvodné zamítl.

Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.

Dovolání není přípustné pro řešení první dovolací otázky, neboť odkaz dovolatelky na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2163/2023 není v poměrech projednávané věci přiléhavý, pročež nemůže dovolatelce založit právo na obdobné rozhodnutí ve věci. Přestože uvedené rozhodnutí bylo vydáno v řízení mezi týmiž účastníky o návrhu na jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích za rok 2020, Nejvyšší soud v něm posuzoval toliko otázku smyslu a účelu znaleckého přezkumu zprávy o vztazích a uzavřel, že návrh na jmenování znalce nelze zamítnout jen proto, že zpráva o vztazích je již „od pohledu“ vadná.

Nejvyšší soud se tedy nezabýval vlivem přepracované zprávy o vztazích na posouzení návrhu na jmenování znalce, neboť skutkový základ věci mu takovou úvahu neumožňoval. K tomu je třeba podotknout, že i v tam vedeném řízení soud prvního stupně připustil možnost přepracování zprávy o vztazích samotnou společností, avšak konstatoval, že žádná taková korekce nebyla v době jeho rozhodování tvrzena ani prokázána. V tomto ohledu proto nejde o věc, která by se s nyní projednávanou věcí shodovala v rozhodných okolnostech, a zakládala by tak legitimní očekávání dovolatelky na obdobné rozhodnutí.

Přípustnost dovolání nezakládá ani druhá dovolací otázka, neboť ji odvolací soud vyřešil zcela v souladu s předchozím kasačním rozhodnutím Nejvyššího soudu a v něm citovanou judikaturou (viz odst. 7 tohoto rozhodnutí). Připouští-li dovolatelka v rámci své argumentace možnost přepracování zprávy o vztazích ze strany společnosti, avšak namítá, že pro zohlednění upravené verze ji měla společnost dovolatelce řádně doručit a následně ji projednat na valné hromadě, pomíjí, že o přepracované zprávě o vztazích se mohla a měla dozvědět již jejím uložením do sbírky listin dne 26. 1. 2023.

Nejvyšší soud připomíná, že zprávu o vztazích, včetně jejich přepracovaných znění, společnost na valné hromadě ex lege neschvaluje, nýbrž ji toliko projednává; zákon přitom se samotným (ne)projednáním valnou hromadou nespojuje žádné právní následky významné pro možnost uplatnění práv (menšinových) akcionářů. To ovšem nevylučuje, že i přepracovaná zpráva o vztazích podléhá stejnému režimu zpracování jako její původní znění, tedy i povinnosti jejího projednání na valné hromadě. Nejvyšší soud však již v usnesení ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2515/2020, dovodil, že je-li zpráva o vztazích uložena do sbírky listin ještě před jejím projednáním na valné hromadě, je třeba vyjít z toho, že akcionář se o ní mohl dozvědět (ve smyslu § 85 odst. 3 z. o. k.) již tímto dnem. Odvíjí-li se od tohoto okamžiku i běh jednoroční prekluzivní lhůty k podání návrhu na jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích, stěží lze dovodit, že pro zohlednění přepracované zprávy o vztazích při posouzení návrhu na jmenování znalce by mělo být rozhodné jiné hledisko.

Jinými slovy, provede-li společnost dodatečnou úpravu zprávy o vztazích, je pro zohlednění takto přepracované verze rozhodující, aby se s ní akcionář mohl seznámit. Toto seznámení přitom nemusí být vázáno na projednání přepracované zprávy na valné hromadě (resp. na uveřejnění pozvánky na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti či na doručení pozvánky akcionáři). K tomu srov. předchozí kasační rozhodnutí Nejvyššího soudu ve spojení s jeho usnesením sp. zn. 27 Cdo 2515/2020.

Jde-li o námitku dovolatelky, podle níž připuštění možnosti společnosti přepracovávat zprávu o vztazích bez časového ohraničení vede k oddalování uplatnění práv (menšinových) akcionářů, je třeba především zdůraznit, že společnost je povinna případné opravy či doplnění zprávy o vztazích provést bez zbytečného odkladu poté, kdy se o jejich potřebě dozví nebo je na ně upozorněna; jen takový postup odpovídá požadavku transparentnosti a účelu zprávy o vztazích jako nástroje ochrany akcionářů.

Zároveň však možnost zohlednění přepracovaných verzí zprávy o vztazích není neomezená. Již v předchozím kasačním rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že je možné zohlednit všechny opravené či doplněné verze zprávy o vztazích zpracované společností do vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. § 154 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o. s. ř.). Navíc jde-li o takové změny zprávy o vztazích, které mají vliv na posouzení existence vážných důvodů pro posouzení návrhu na jmenování znalce, dochází rovněž k posunutí počátku jednoroční prekluzivní lhůty pro podání takového návrhu. Společníkovi je tak nadále poskytnuta plná ochrana jeho práv při zachování zásady proporcionality a minimalizace nákladů i zásahů do fungování obchodní korporace.

Dovolání je však přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení otázky existence vážných důvodů pro jmenování znalce za účelem přezkumu přepracované zprávy o vztazích podle § 85 odst. 1 z. o. k., již odvolací soud vyřešil v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.

Podle § 82 odst. 2 z. o. k. se ve zprávě o vztazích uvedou: a) struktura vztahů mezi osobami podle odstavce 1, b) úloha ovládané osoby ve struktuře vztahů podle písmene a), c) způsob a prostředky ovládání, d) přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle účetní závěrky za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, za něž se zpracovává zpráva o vztazích, a e) přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými.

Podle § 82 odst. 3 z. o. k. nemá-li statutární orgán potřebné informace pro vypracování zprávy o vztazích, tuto skutečnost ve zprávě s vysvětlením uvede.

Podle § 82 odst. 4 z. o. k. statutární orgán ve zprávě o vztazích zároveň zhodnotí výhody a nevýhody plynoucí ze vztahů mezi osobami podle odstavce 1 a uvede, zda převládají výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro ovládanou osobu plynou rizika. Současně uvede, zda, jakým způsobem a v jakém období byla nebo bude vyrovnána případná újma podle § 71 nebo 72.

Podle § 85 z. o. k. každý společník osobní společnosti, která je ovládanou osobou, nebo společník nebo společníci podle § 187, 365 nebo § 639 odst. 3 ovládané osoby mohou z vážných důvodů navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce (první odstavec). Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce podle odstavce 1 podaný dříve, než je znalec jmenován, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Od okamžiku jmenování znalce nejsou další návrhy oprávněných osob na jmenování znalce přípustné (druhý odstavec). Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží (třetí odstavec).

Podle § 86 z. o. k. soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu (první odstavec). Pokud jmenovaný znalec porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti, může kterýkoliv společník podle § 85 odst. 1 navrhnout, aby soud znalce odvolal a jmenoval nového (druhý odstavec). Ovládaná osoba poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem; tuto povinnost uloží soud ovládané osobě v rozhodnutí o jmenování znalce (třetí odstavec). Znalec vypracuje znalecký posudek ve lhůtě uvedené v rozhodnutí soudu o jmenování znalce, jinak do 3 měsíců od svého jmenování. Neposkytne-li ovládaná osoba znalci potřebné podklady, běží tato lhůta až od jejich poskytnutí. Znalecký posudek přezkoumávající zprávu o vztazích uloží znalec do sbírky listin a doručí ostatním účastníkům řízení (čtvrtý odstavec). b) K existenci vážných důvodů pro jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích

Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se (mimo jiné) podává následující:

V projednávané věci dovolatelka v řízení před odvolacím soudem tvrdila a dokládala existenci tří vážných důvodů pro jmenování znalce k přezkumu přepracované zprávy o vztazích, spočívajících v jejím přepracování a v absenci informací o dvou konkrétních dokumentech (dohody k nájemní smlouvě a dokumentu o vypořádání) včetně jejich zhodnocení v rámci zprávy o vztazích.

Pokud jde o samotné přepracování zprávy o vztazích, nelze odvolacímu soudu ničeho vytknout, neboť správně vyšel ze závěrů formulovaných v předchozím kasačním rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle nichž přepracování zprávy o vztazích ze strany společnosti samo o sobě nepředstavuje vážný důvod pro jmenování znalce; naopak může vést k odstranění nedostatků, které by jinak existenci takových důvodů zakládaly.

Opačně tomu je v případě absence informací o obou dokumentech. Přestože odvolací soud vyšel ze zjištění, že tyto dokumenty nejsou v přepracované zprávě o vztazích obsaženy, označil takové pochybení společnosti za marginální a neodůvodňující potřebu jmenování znalce, mimo jiné s poukazem na to, že dovolatelka tyto dokumenty (příp. jejich podstatný obsah) má k dispozici a znalecký posudek by jí nové informace nepřinesl. Takový závěr odvolacího soudu však nemůže obstát.

Skutečnost, že ve zprávě o vztazích absentují dokumenty, které se týkají významných smluvních vztahů, sama o sobě zakládá důvodné pochybnosti o její úplnosti. Uvedené platí bez ohledu na to, zda má akcionář tyto dokumenty k dispozici z jiných zdrojů, neboť ten zpravidla nebude schopen z takových podkladů sám informovaně vyhodnotit svůj případný úspěch či neúspěch při uplatňování nároků podle § 71 a § 72 z. o. k. To má být právě smyslem a účelem zprávy o vztazích a není-li řádně zpracována, pak přezkumu znalcem, jehož za tímto účelem jmenuje soud, dospěje-li na základě návrhu společníka k závěru, že zpráva o vztazích je prokazatelně neúplná, nepřezkoumatelná či nepravdivá.

Z toho důvodu posouzení, zda konkrétní smluvní vztahy, včetně jejich doprovodných ujednání, přinášejí ovládané osobě výhody či nevýhody a zda jsou ve zprávě o vztazích řádně zachyceny a vyhodnoceny, náleží znalci, nikoli soudu v řízení o návrhu na jeho jmenování. Úkolem jmenovaného znalce přitom není pouze ověřit absenci určitých dokumentů ve zprávě o vztazích a zjistit jejich obsah, nýbrž by je měl i odborně vyhodnotit v kontextu vztahů mezi propojenými osobami a jejich dopadů na ovládanou osobu.

Uzavřel-li proto odvolací soud, že absence uvedených dokumentů nepředstavuje vážný důvod pro jmenování znalce, a to bez dalšího s odkazem na jejich údajnou „marginální“ povahu a dostupnost dovolatelce, není jeho právní posouzení správné. c) Shrnutí a náklady řízeni

Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není (co do řešení dovoláním otevřené třetí otázky) správné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, přičemž dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud podle § 243d odst. 1 písm. b) o. s. ř. usnesení odvolacího soudu změnil tak, že znalce k přezkumu zprávy o vztazích jmenoval.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když navrhovatelka měla ve věci plný úspěch, a proto jí vůči IES MORAVIA REAL a. s. náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení.

Náklady navrhovatelky ve fázích řízení, které předcházely poslednímu dovolacímu řízení, sestávají (podle obsahu spisu) z odměny jejího zástupce za jeden úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení z 19. 5. 2020) podle § 9 odst. 4 písm. c) a § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024, ve výši 3.100 Kč, a za čtyři úkony právní služby (návrh na zahájení řízení z 19. 7. 2023, odvolání z 21. 8. 2023, další podání ve věci z 14. 5. 2024, účast na jednání odvolacího soudu konaném 22. 5. 2024) podle § 9 odst. 4 písm. c) a § 11 odst. 1 písm. d), g) a k) advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, každý ve výši 2.480 Kč za použití § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, neboť až do 9. 9. 2025 byl (s výjimkou převzetí a přípravy zastoupení; viz výše) zástupce navrhovatelky společným zástupcem obou původních navrhovatelek, a dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby. Dále ze tří úkonů právní služby (podání ve věci samé z 19. 9. 2025, podání ve věci samé z 24. 10. 2025, účast na jednání odvolacího soudu konaném 29. 10. 2025) podle § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. d), g) a k) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, každý ve výši 5.620 Kč, a z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 ve výši 450 Kč za jeden úkon právní služby. To vše spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 6.874 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacenými soudními poplatky v celkové výši 4.000 Kč podle § 137 odst. 1 o. s. ř. tvoří celkové náklady řízení navrhovatelky v předchozích fázích řízení ve výši 43.604 Kč (viz výrok I. bod 3. tohoto rozhodnutí).

V posledním (v pořadí druhém) dovolacím řízení náklady navrhovatelky sestávají z odměny za jeden úkon právní služby (dovolání z 7. 1. 2026) podle § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, ve výši 5.620 Kč, a z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 ve výši 450 Kč. To vše spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 1.275 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 14.000 Kč podle § 137 odst. 1 o. s. ř. tvoří celkové náklady navrhovatelky za dovolací řízení ve výši 21.345 Kč (viz výrok II. tohoto rozhodnutí).