28 Cdo 1180/2025 — Nejvyšší soud

28 Cdo 1180/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 1. 2026 Spisová značka:28 Cdo 1180/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:28.CDO.1180.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. § 229 odst. 4 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:3. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 1180/2025-44 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně E.ON Energie, a.s., IČ 260 78 201, se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6, zastoupené Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, proti žalovanému R. B., o zaplacení 15.690 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 5 C 232/2024, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. ledna 2025, č. j. 7 Co 106/2025-34, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Prachaticích rozsudkem ze dne 7. 10. 2024, č. j. 5 C 232/2024-21, rozhodl tak, že se lhůta k vyjádření pro případ podání odporu stanovená v elektronickém platebním rozkazu ze dne 23. 7. 2024, č. j. EPR 127663/2024-18, neprodlužuje (výrok I), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím (výrok II), zavázal jej též k náhradě nákladů řízení žalobkyni (výrok III). Soud dospěl k závěru, že žalovanému nebránil vážný důvod k tomu, aby se písemně vyjádřil ve věci samé, tudíž uplynutím lhůty pro vyjádření stanovené usnesením, jež bylo součástí jmenovaného elektronického platebního rozkazu, došlo k fikci uznání nároku žalovaným. Žalobě o zaplacení faktur za odběr elektrické energie tak zcela vyhověl. 2. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 16. 1. 2025, č. j. 7 Co 106/2025-34, odmítl odvolání žalovaného (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II). Odvolací soud odmítl odvolání vůči výroku I rozsudku okresního soudu, neboť v této části rozhodnutí upravuje vedení řízení, a odvolání vůči němu tudíž není přípustné [viz § 202 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“]. Ve zbylém rozsahu poté odvolání odmítl pro vady, v jejichž důsledku nebylo možné napadené rozhodnutí přezkoumat a které žalovaný ani po poučení ze strany soudu prvého stupně v poskytnuté lhůtě neodstranil. 3. Proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích podal žalovaný blanketní dovolání, jež v dovolací lhůtě nikterak nedoplnil. 4. Podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. 5. Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. 6. Žalovaný dovoláním napadl usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání z důvodu jeho objektivní nepřípustnosti [viz § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] a vad (srov. § 43 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř.). Dovolání tudíž směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, jež lze napadnout žalobou pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř., přípustnost dovolání je tak vyloučena ustanovením § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Nejvyšší soud je proto podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž by se zabýval podmínkami dovolacího řízení spočívajícími v povinném zastoupení advokátem (§ 241 a § 241b odst. 2, část věty za středníkem, o. s. ř.) a v povinnosti uhradit soudní poplatek z dovolání [§ 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů]. 7. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3, věta druhá, o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 12. 1. 2026 JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu