28 Cdo 2871/2025 – Nejvyšší soud

28 Cdo 2871/2025-73 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobců a) D. P., b) V. P., obou zastoupených JUDr. Růženou Vojtovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Milíčova 1386/8, proti žalované SMART for Life s. r. o. se sídlem v Dětmarovicích 1153, IČO: 25386506, zastoupené JUDr. Tomášem Chlebikem, advokátem se sídlem v Karviné, Stavbařů 2202/34, o zaplacení částky 37 901,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 24 C 161/2023, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 5. 2025, č. j. 11 Co 49/2025-51, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně náklady dovolacího řízení ve výši 5 166 Kč k rukám jejich zástupkyně, JUDr. Růženy Vojtové, advokátky se sídlem v Ostravě, Milíčova 1386/8, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Karviné (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 16. 10. 2024, č. j. 24 C 161/2023-31, ve znění opravného usnesení ze dne 13. 11. 2024, č. j. 24 C 161/2023-33, uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům částku 37 901,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 901,50 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení (výrok I), a dále rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobcům k rukám jejich zástupkyně na náhradě nákladů řízení částku 26 976 Kč (výrok II). 2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobci uplatněném nároku na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s předáním díla (rodinného domu). Žalovaná jako zhotovitel se zavázala dokončit a předat dílo žalobcům coby objednatelům nejpozději do 30. 11. 2022. Cena díla byla sjednána na částku 4 459 000 Kč a podle bodu 6.2 smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 22. 6. 2021 (dále jen „smlouva o dílo“) bylo možné ji změnit pouze písemnou dohodou obou smluvních stran. V případě, že zhotovitel objednatele písemně na nárust cen na vstupu a s tím spojenou nutnost navýšení ceny díla upozornil ve lhůtě pěti pracovních dnů a objednatel se ve stanovené lhůtě nevyjádřil a neodsouhlasil, že o takto důvodně předpokládaný nárůst bude cena díla navýšena, byl zhotovitel s písemným souhlasem objednatele oprávněn přerušit realizaci díla až do okamžiku sjednání dodatku ke smlouvě o dílo upravujícího navýšení ceny díla. Soud prvního stupně konstatoval, že žalovaná dílo nedokončila a ve sjednané lhůtě do 30. 11. 2022 žalobcům dílo nepředala; současně neprokázala, že by žalobcům doručila odůvodněné navýšení ceny díla. Po právní stránce proto soud prvního stupně uzavřel, že žalobcům podle § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,02 % denně z ceny díla bez DPH od 1. 12. 2022 do 19. 1. 2023 v kapitalizované výši 37 901,50 Kč včetně příslušenství. 3. Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“) k odvolání žalované rozsudkem ze dne 22. 5. 2025, č. j. 11 Co 49-2025-51, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o povinnosti žalované nahradit žalobcům náklady odvolacího řízení ve výši 5 166 Kč (výrok II). 4. Odvolací soud po doplnění dokazování konstatoval, že soud prvního stupně sice provedl důkaz smlouvou o dílo, nezabýval se však výkladem zejména bodu 6.2 smlouvy o dílo. Dospěl k závěru, že smluvní strany chápaly dotčené ujednání tak, jak je vyjádřeno v jeho písemné formě a jejich úmysl byl proto ve shodě s jejich písemným projevem. Ačkoliv mezi účastníky probíhala emailová komunikace a na nástěnce bylo žalovanou prezentováno zvýšení ceny díla, žalovaná ve smyslu bodu 6.2 smlouvy o dílo řádně v písemné formě neuvedla, o jakou částku se cena díla skutečně zvýší. Žalované proto nesvědčilo právo přerušit práce na realizaci díla. V důsledku uvedeného proto odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že žalovaná dílo ve sjednaném termínu do 30. 11. 2022 nedokončila a nepředala a vůči žalobcům ji proto vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 37 901,50 Kč s příslušenstvím. 5. Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná (dále také „dovolatelka“) dovolání, jež považuje za přípustné ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“), pro řešení otázky hmotného práva, která v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud nebyla řešena. Klade dovolacímu soudu otázku, zda splnila podmínky podle bodu 6.2 smlouvy o dílo a svědčilo jí tak právo přerušit realizaci díla. Nesouhlasí se závěrem soudů nižších stupňů, podle kterého v rámci písemné komunikace mezi účastníky dostatečně neuvedla, o kolik se měla cena díla zvýšit. Má naopak za to, že pro naplnění jejího práva přerušit dílo bylo nutné upozornit žalobce na navýšení ceny díla písemnou formou. Žalovaná upozornila žalobce na navýšení cen na vstupu na osobním jednání dne 24. 8. 2022, písemně pak s žalobci opakovaně komunikovala, jak ostatně zjistil i odvolací soud. Skutečnost, že dovolatelka uvedla několik částek, o které se měla cena díla zvýšit, bylo pouze důsledkem snahy o kompromis mezi účastníky. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu, jakož i rozsudek soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 6. Žalobci se k dovolání vyjádřili nesouhlasně a navrhli, aby Nejvyšší soud dovolání žalované zamítl. 7. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, u něhož to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.), oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 věta první o. s. ř.) a že je splněna i podmínka povinného zastoupení dovolatele advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), zabýval se tím, zda má dovolání žalované veškeré náležitosti tohoto mimořádného opravného prostředku (§ 241a odst. 1 až 3 o. s. ř.) a zda je přípustné (§ 238 odst. 1 a § 237 o. s. ř.). 8. Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. 9. Hodnotový census 50 000 Kč podávající se z právě citovaného ustanovení sev poměrech projednávané věci neuplatní, neboť v právním poměru založeném smlouvou o dílo uzavřenou dne 22. 6. 2021 vystupovali žalobci jako spotřebitelé (viz § 419 o. z.) a žalovaná (dovolatelka) jako podnikatel (viz § 420 odst. 1 o. z.), tedy jako smluvní strany spotřebitelské smlouvy. Objektivní přípustnosti dovolání pro absenci výluky plynoucí z ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jež je dána postavením žalobců a žalované, tak lze přisvědčit. 10. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 11. Podle § 241a odst. 1 až 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. 12. Požadavek, aby dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v § 237 o. s. ř. považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 (dostupné stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz)]. K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 (dostupné stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Ústavního soudu na http://nalus.usoud.cz)], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud (srovne