Nejvyšší soud 29 Cdo 1026/2025 – Nařízení předběžného opatření
Nejvyšší soud · 29. 5. 2025
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Nejvyšší soud rozhodoval o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2025.
Předmět sporu: nařízení předběžného opatření.
O co šlo: Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 20. ledna 2025, č. j. 32 Nc 1202/2025-4, odmítl návrh na nařízení předběžného opatření ze dne 13. ledna 2025, když navrhovatel (V. H.) nesložil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy [§ 75b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)].
Výsledek: Dovolání se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání nebylo přípustné.)
Význam: Rozhodnutí ukazuje, kdy takové podání není přípustné a soud se věcí nezabývá. Věcně se rozhodnutí týká zejména: § 41 OSR (Úkony účastníků).
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci navrhovatele V. H., o nařízení předběžného opatření, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 1202/2025, o dovolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2025, č. j. 53 Co 93/2025-13, takto:
Dovolání se odmítá.
Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 20. ledna 2025, č. j. 32 Nc 1202/2025-4, odmítl návrh na nařízení předběžného opatření ze dne 13. ledna 2025, když navrhovatel (V. H.) nesložil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy [§ 75b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)].
Městský soud v Praze k odvolání navrhovatele usnesením ze dne 7. března 2025, č. j. 53 Co 93/2025-13, potvrdil (výše označené) usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel (podáním ze dne 31. března 2025 označeným „Věc: reakce na 53co93/2025-13“) opravný prostředek, který Nejvyšší soud posoudil podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) jako dovolání.
Jelikož dovolání směřuje proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o předběžném opatření, Nejvyšší soud je odmítl jako nepřípustné podle § 243c odst. 1 a § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.,
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 5. 2025
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu