29 Cdo 2304/2022 – Nejvyšší soud

29 Cdo 2304/2022-433 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce VPI CZ, v. o. s., se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 03007740, jako insolvenčního správce dlužníka GORDION, s. r. o., identifikační číslo osoby 26147921, zastoupeného JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, PSČ 186 00, proti žalovanému České podnikatelské pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/23, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 63998530, zastoupenému Mgr. Davidem Belhou, advokátem, se sídlem v Praze 2, náměstí Jiřího z Poděbrad 1382/2, PSČ 120 00, o zaplacení částky 4.990.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 11 C 242/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. února 2022, č. j. 21 Co 411/2021-404, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 34.557,60 Kč, k rukám zástupce žalovaného. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobou podanou 23. prosince 2016 se žalobce (VPI CZ, v. o. s., jako insolvenční správce dlužníka GORDION, s. r. o.) domáhal po žalovaném (České podnikatelské pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group) zaplacení částky 11.500.671 Kč s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 2. února 2016 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že jde o pojistné plnění, na jehož vyplacení vznikl dlužníku (jako pojištěnému) nárok vůči žalovanému (jako pojistiteli) na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu ze dne 23. března 2011 ve znění dodatku č. 3 ze dne 19. března 2013 a všeobecných pojistných podmínek (dále též jen „pojistná smlouva“). Tvrzenou škodu představovala částka 11.500.671 Kč, o kterou poskytovatel dotace [Státní fond životního prostředí České republiky (dále jen „Fond“)] snížil dotaci Svazku vodovodů a kanalizací Ivančice (dále též jen „Svazek“) pro pochybení dlužníka v průběhu veřejné zakázky „SV Ivančice-Rosice, zajištění kvality pitné vody – zhotovitel stavby“ (dále jen „veřejná zakázka“). Přípravu a průběh veřejné zakázky měl dlužník zajistit na základě mandátní smlouvy ze dne 31. srpna 2010, kterou uzavřel se Svazkem (dále jen „mandátní smlouva“). 2. Po částečném zpětvzetí žaloby ze dne 20. června 2018 [o kterém rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 (dále jen „obvodní soud“) usnesením ze dne 30. července 2018, č. j. 11 C 242/2016-149] se žalobce dále domáhal již jen částky 4.990.000 Kč s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 2. února 2016 do zaplacení. 3. Rozsudkem ze dne 9. října 2019, č. j. 11 C 242/2016-317, obvodní soud: [1] Žalobu zamítl (bod I. výroku). [2] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí částku 287.000 Kč (bod II. výroku). 4. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. srpna 2020, č. j. 21 Co 132/2020-347, zrušil rozsudek obvodního soudu ze dne 9. října 2019 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 5. Rozsudkem ze dne 28. června 2021, č. j. 11 C 242/2016-371, obvodní soud: [1] Žalobu opět zamítl (bod I. výroku). [2] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 390.673 Kč (bod II. výroku). 6. Obvodní soud – vycházeje z ustanovení § 43 a násl. zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, a z ustanovení § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů – dospěl po provedeném dokazování k následujícímu závěru: 7. Dlužník porušil povinnost tím, že porušil podmínky co do zveřejňování veřejné zakázky ve vztahu k Evropské unii; proto došlo ke korekci (snížení) podpory (dotace). Podle článku 4 odst. 2 písm. a/ všeobecných pojistných podmínek je z pojištění (podle pojistné smlouvy) obecně vyloučena tzv. finanční škoda, nemá-li původ v předcházející škodě na životě, zdraví nebo na věci, nebo není-li v pojistné smlouvě sjednáno jinak. Ke korekci dotace (k jejímu snížení) nedošlo na základě rozhodnutí soudu, správního orgánu nebo jiného orgánu veřejné moci, proto není podle pojistné smlouvy kryta sjednaným pojištěním. Nejde též o pokutu nebo o penále, když korekce má charakter faktického opatření. 8. K odvolání žalobce odvolací soud rozsudkem ze dne 9. února 2022, č. j. 21 Co 411/2021-404: [1] Potvrdil rozsudek obvodního soudu (první výrok). [2] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 69.115,20 Kč (druhý výrok). 9. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 43 odst. 2 a 3 a § 44 odst. 1 a 3 zákona o pojistné smlouvě a z ustanovení § 205 odst. 1, § 244 a § 248 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a cituje závěry „rozhodnutí“ Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2018, sp. zn. 23 Cdo 5969/2017 [správně jde o rozsudek, uveřejněný pod číslem 114/2019 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 114/2019“), který je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupný i na webových stránkách Nejvyššího soudu], a „rozhodnutí“ Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2019, sp. zn. 29 Cdo 3580/2017 (jde o usnesení) – dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k následujícím závěrům: 10. Žalovaná částka představuje nárok na pojistné plnění, nikoli náhradu škody. Z pojistné smlouvy však dlužník, jehož jednáním měla vzniknout škoda, nemá nárok na výplatu pojistného plnění. 11. Dlužník odpovědný za tvrzenou škodu za podmínek a v rozsahu sjednaném pojistnou smlouvou by měl nárok pouze na to, aby žalovaný vyplatil pojistné plnění poškozenému (Svazku). Právo na úhradu této částky přímo sobě nemá, takový nárok by měl pouze tehdy, kdyby vzniklou škodu sám zaplatil poškozenému (Svazku). 12. V daných souvislostech není rozhodné, zda pohledávka Svazku (z titulu oné škody) byla zjištěna v insolvenčním řízení (vedeném na majetek dlužníka). Do majetkové podstaty dlužníka náleží (zásadně) majetek dlužníka, který v průběhu insolvenčního řízení slouží k uspokojování pohledávek věřitelů dlužníka. Postavení poškozeného (Svazku) však není oproti jiným věřitelům v insolvenčním řízení nijak zvýhodněno. Poškozenému by se tak v případě, že žalobě bude vyhověno, nedostalo pojistné plnění v plné výši, ale bylo by s ním naloženo podle pravidel stanovených insolvenčním zákonem (byl by poměrně rozdělen mezi nezajištěné věřitele). Žalobce proto nemá nárok na zaplacení žalované částky (pojistného plnění) do majetkové podstaty dlužníka. 13. Vzhledem k tomu, že z výše popsaných důvodů je nárok žalobce neopodstatněný, nebylo nutné se zabývat dalšími předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu, ani povahou korekce dotace nebo dalšími námitkami žalobce. 14. Ve věci nebylo zapotřebí poučit žalobce podle § 118a a § 213b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť skutková tvrzení ani důkazní návrhy nebylo třeba doplňovat. II. Dovolání a vyjádření k němu 15. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. jednak argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, jakož i na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. 16. Za dovolacím soudem neřešenou pokládá dovolatel otázku oprávněnosti insolvenčního správce dlužníka (pojištěného) požadovat po pojistiteli z titulu sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu výplatu pojistného plnění do majetkové podstaty dlužníka v situaci, kdy poškozený přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka pohledávku z titulu náhrady škody (jež byla v insolvenčním řízení uznána a bude uspokojována). 17. Rozpor s ustálenou judikaturou se týká poučovací povinnosti soudu podle § 118a odst. 2 o. s. ř. 18. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 19. V mezích uplatněného dovolacího důvodu argumentuje dovolatel k předestřeným právním otázkám následovně: K otázce č. 1 (k právu na výplatu pojistného plnění) 20. V intencích § 44 odst. 1 a 3 zákona o pojistné smlouvě ve znění účinném od 1. května 2004 do 31. prosince 2013 má právo na pojistné plnění spojené s aktivní legitimací pojištěný škůdce, který je oprávněn uplatnit právo na pojistné plnění vůči pojistiteli (výjimkou je pouze pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Poškozený (bez přímého práva na pojistné plnění proti pojistiteli) je pouhým místem, kam pojistitel poskytu