29 Cdo 3816/2020
Nejvyšší soud · 28. 4. 2021
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce LEYRAM INVEST LLC, se sídlem 5305 River RD N STE B1, 973 03, Oregon, Spojené státy americké, registrační číslo 134805894, proti žalovanému P. P., zastoupenému JUDr. Václavem Luťchou, advokátem, se sídlem v Praze 3, náměstí Jiřího z Lobkovic 2406/9, PSČ 130 00, o zaplacení částky 586.092,85 Kč s příslušenstvím a o založení ručení, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cm 36/2018, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. října 2020, č. j. 15 Cmo 3/2020-98, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, t a k t o:
Vykonatelnost rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. října 2020, č. j. 15 Cmo 3/2020-98, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. září 2019, č. j. 2 Cm 36/2018-43, ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2020, č. j. 2 Cm 36/2018-80, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
O d ů v o d n ě n í:
Rozsudkem ze dne 10. září 2019, č. j. 2 Cm 36/2018-43, ve znění (opravného) usnesení ze dne 29. ledna 2020, č. j. 2 Cm 36/2018-80, Městský soud v Praze:
Uložil žalovanému (P. P.) zaplatit žalobci (LEYRAM INVEST LLC) do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 586.092,85 Kč s příslušenstvím tvořeným 9% úrokem z prodlení za dobu od 22. září 2018 do zaplacení (bod I. výroku).
Určil, že žalovaný ručí za splnění povinnosti obchodní společnosti COMBITRADING s. r. o. zaplatit žalobci pohledávku ve výši 586.092,85 Kč (bod II. výroku, první věta).
Zamítl žalobu „ve zbytku nároku na stanovení povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 586.092,85 Kč“ (bod II. výroku, druhá věta).
Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 95.613 Kč (bod III. výroku).
K odvolání obou účastníků Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 22. října 2020, č. j. 15 Cmo 3/2020-98:
Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu I. výroku (první výrok, věta první).
Změnil rozsudek soudu prvního stupně v bodu II. výroku, první větě, tak, že žalobu zamítl (první výrok, věta druhá).
Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu II. výroku, druhé větě (první výrok, věta třetí).
Určil, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež (poměřováno obsahem) směřuje proti té části prvního výroku napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu I. výroku, a jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud (v dovoláním napadeném rozsahu) zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Současně dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, poukazuje na to, že žalobce je právnickou osobou se sídlem mimo Evropskou unii, takže, kdyby s dovoláním uspěl, bylo by pro něj „velice obtížné ba přímo nemožné“ vymoci zpět plnění zaplacené v mezidobí žalobci.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem) rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (bod 2., článek II, část první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Podle ustanovení § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud shrnul již v usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z nějž usnesení sp. zn. 27 Cdo 5003/2017 výslovně vychází).
Pro poměry této věci pak Nejvyšší soud dovodil, že v dané věci jsou tyto předpoklady (poměřováno důvody uváděnými dovolatelem) splněny. Proto návrhu dovolatele vyhověl a vykonatelnost napadeného rozhodnutí (ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) odložil do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. dubna 2021
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu