29 Cdo 4527/2007 — Nejvyšší soud

29 Cdo 4527/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 9. 2009 Spisová značka:29 Cdo 4527/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.4527.2007.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 4527/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky M. h., a. s., zastoupené JUDr. J. G., advokátem, o přezkoumání výše vypořádání dle § 220p obchodního zákoníku za účasti společnosti W. M. a. s., zastoupené Mgr. Bc. J. P., advokátem, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 114/2005,  o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. dubna 2007, č. j. 14 Cmo 377/2006 – 208, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit společnosti W. M. a. s., na náhradu nákladů dovolacího řízení 19.117,- Kč, do rukou jejího advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. června 2006, č. j. 38 Cm 114/2005 – 163, jímž tento soud zamítl „žalobu“, kterou se navrhovatelka domáhala jednak určení, že: a) výše vypořádání v penězích ve výši 607,- Kč za 1 ks kmenové listinné akcie na majitele o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč společnosti W. M., a. s., (dále jen „společnost“), stanovená valnou hromadou společnosti konanou dne 23. března 2005 (dále jen „valná hromada“), není přiměřená, b) přiměřená výše vypořádání v penězích za uvedené kmenové akcie činí           1.737,-Kč za     1 ks, jednak uložení povinnosti společnosti W. M. a. s., dále jen „hlavní akcionářka“) zaplatit navrhovatelce 54.240,- Kč s 1,5% úrokem z prodlení ročně od 27. května 2005 do zaplacení, přestavující rozdíl mezi částkou, kterou je hlavní akcionářka povinna vyplatit navrhovatelce jako vypořádání v penězích na základě rozhodnutí valné hromady společnosti a přiměřeným vypořádáním za 48 ks kmenových listinných akcií společnosti vlastněných navrhovatelkou. Odvolací soud v odůvodnění rozhodnutí zejména uvedl, že dvouměsíční lhůta stanovená § 220p odst. 4 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) pro uplatnění práva menšinových akcionářů na přezkoumání výše vypořádání v penězích běží ode dne, kdy se zápis převodu obchodního jmění na hlavního akcionáře (dále jen „převod obchodního jmění“) do obchodního rejstříku stane účinným vůči třetím osobám, tedy ve smyslu § 27 odst. 3 obch. zák. od zveřejnění zápisu převodu obchodního jmění v Obchodním věstníku. Pro počátek jejího běhu je rozhodující zveřejnění usnesení o povolení zápisu převodu obchodního jmění v Obchodním věstníku soudem, který o zápisu rozhodl. Ustanovení § 28a odst. 6 věta první obch. zák. ve znění účinném do 30. června 2005 (obsahově shodné se zněním nyní platného ustanovení § 38e odst. 1 obch. zák.) umožňovalo, aby si navrhovatelé v případě, že zanikající společnost a hlavní akcionář mají sídlo v obvodu dvou různých rejstříkových soudů, zvolili, u kterého z těchto soudů návrh na povolení zápisu podají. V daném případě – pokračoval odvolací soud – byl takto zvolen Městský soud v Praze, který o zápisu převodu obchodního jmění do obchodního rejstříku rozhodl. Takto určený soud musí rozhodnout o návrhu na zápis do obchodního rejstříku v zákonem stanovené lhůtě, což posiluje právní jistotu. Odvolací soud nepřisvědčil názoru navrhovatelky, že je v rozporu se zákonem, když převod obchodního jmění v Obchodním věstníku zveřejní rejstříkový soud hlavní akcionářky, která o převodu obchodního jmění rozhodla. Lhůta podle § 220p odst. 4 obch. zák. běží ode dne zveřejnění  usnesení o převodu obchodního jmění v Obchodním věstníku Městským soudem v Praze, nikoli až od pozdějšího zveřejnění v Obchodním věstníku Krajským soudem v Hradci Králové, které pouze deklaruje výmaz zaniklé společnosti. Odvolací soud uzavřel, že okamžikem zveřejnění převodu obchodního jmění v Obchodním věstníku Městským soudem v Praze je učiněno zadost požadavku zákona na účinnost převodu obchodního jmění vůči třetím osobám. Práva akcionářů jsou dostatečně chráněna, neboť již z rozhodnutí valné hromady o převodu obchodního jmění se museli (při řádné péči o svá práva) dozvědět, že obchodní jmění přechází na hlavní akcionářku a kdo jí je (a z toho museli seznat, u kterého rejstříkového soudu je zapsána).  V Obchodním věstníku bylo dne 22. června 2005 zveřejněno i oznámení představenstva hlavní akcionářky určené akcionářům zanikající společnosti s výzvou k předložení akcií a k výplatě přiměřeného vypořádání.             Lhůta podle § 220p odst. 4 obch. zák. je lhůtou prekluzivní; jejím marným uplynutím právo zaniká. Odvolací soud shledal správným závěr soudu prvního stupně, že dvouměsíční lhůta podle uvedeného ustanovení běží ode dne 22. června 2005, kdy Městský soud v Praze zveřejnil rozhodnutí o převzetí obchodního jmění v Obchodním věstníku. Návrh byl u soudu prvního stupně podán dne 17. listopadu 2005, tedy po uplynutí zákonné lhůty. K prekluzi práva soud přihlíží z úřední povinnosti, zde navíc byla hlavní akcionářskou namítána. Proti rozsudku odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání. Co do jeho přípustnosti neodkázala na žádné z konkrétních ustanovení občanského soudního řádu, co do jeho důvodu namítá, že rozhodnutí soudů obou stupňů spočívají na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen  „o. s . ř.“)]. Dovolatelka namítá, že u společnosti, jejíž byla minoritní akcionářkou, je zveřejnění převodu obchodního jmění v Obchodním věstníku ze dne 21. září 2005 jediným zveřejněním, kterého je možno se v daném případě dovolávat. Zveřejnění u hlavní akcionářky ze dne         22. června 2006, se kterou nemá dovolatelka nic společného, tak dle jejího názoru nemůže  být rozhodným zveřejněním ve smyslu ustanovení § 220p obch. zák. pro vznik, resp. zánik jejího práva podat u soudu návrh na přezkoumání výše vypořádání v penězích. Smyslem zákonné úpravy obsahující právo minoritních akcionářů domáhat se přezkoumání výše vypořádání v penězích je ochrana jejich vlastnického práva; kromě toho má zabránit zneužití postavení hlavního akcionáře ve vztahu k akcionáři minoritnímu. Proto není možné, aby soud, který má toto právo minoritního akcionáře chránit, provedl výklad zákonného omezení lhůty k podání takového návrhu způsobem, který by omezil právo minoritního akcionáře na soudní ochranu. V takovém postupu spatřuje dovolatelka porušení ústavní zásady obsažené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, podle které má každý právo na soudní ochranu svých práv. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil posledně jmenovanému soudu k dalšímu řízení. Hlavní akcionářka ve vyjádření k dovolání argumentuje ve prospěch správnosti napadeného rozhodnutí. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání odmítl. Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pro posouzení otázky počátku běhu lhůty pro uplatnění práva žádat o přezkoumání výše vypořádání v penězích podle § 220p odst. 4 obch. zák. v rozhodném znění. Podle ustanovení § 220p odst. 4 obch. zák., se při převodu obchodního jmění na hlavního akcionáře „na místo smlouvy o fúzi vyhotovuje smlouva o převzetí jmění hlavním akcionářem“ (dále jen „smlouva o převzetí“), „která musí být uzavřena mezi společností a hlavním akcionářem. Místo výměnného poměru akcií a lhůty při jejich výměně se ve smlouvě o převzetí uvádí výše a lhůta vypořádání v penězích. Tato lhůta nesmí být delší než dva měsíce ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku. Ustanovení § 220k odst. 1, 5 a 7 platí přiměřeně. Ve smlouvě o převzetí musí být menšinoví akcionáři upozorněni na to, že mají právo na vypořádání v penězích a právo žádat o přezkoumání výše vypořádání v penězích, s tím, že toto právo mají, i když na valné hromadě budou hlasovat pro smlouvu o převzetí, a že je mohou uplatnit ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se zápis převodu jmění do obchodního rejstříku stane účinným vůči třetím osobám.“ Podle ustanovení § 28a odst. 5 a 6 obch. zák. platí, že návrh na zápis převodu obchodního jmění podávají společně zanikající osoba a společník nebo člen, na něhož se převádí obchodní jmění zanikající osoby. Jestliže mají zanikající i nástupnické osoby sídla v obvodech různých rejstříkových soudů, podává se návrh podle odstavce 5 u kteréhokoli z nich. O návrhu rozhodne rejstříkov