29 ICdo 185/2023

Rozsudkem ze dne 10. května 2023, č. j. 77 ICm 1051/2022-176, Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):

Proti rozsudku insolvenčního soudu podala žalobkyně odvolání (podáním datovaným 27. června 2023, č. l. 187, doplněným podáním datovaným 18. srpna 2023, č. l. 190-193), přičemž její odvolací věc je vedena u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 77 ICm 1051/2022, 101 VSPH 650/2023 (KSPH 81 INS 16281/2021).

Podáním datovaným 13. listopadu 2023 (č. l. 205-206) vznesla žalobkyně námitku podjatosti dvou ze tří soudců Vrchního soudu v Praze, kteří mají projednávat její odvolací věc, konkrétně JUDr. Jiřího Goldsteina (dále jen „J. G.“) a JUDr. Radky Šimkové (dále jen „R. Š.“). Námitku podjatosti žalobkyně konkrétně odůvodnila poukazem na obsah komunikace, kterou s ní J. G. měl vést při soudním jednání dne 23. února 2023 a na to, že R. Š. působila u Městského soudu v Praze s insolvenčním soudcem JUDr. Jaromírem Harmachem (dále jen „J. H.“), propojeným s právním zástupcem žalobkyní označené společnosti, takže se obává vlivu J. H. na soudce Vrchního soudu v Praze.

Soudci odvolacího soudu ze soudního oddělení 101 VSPH, do kterého byla věc přidělena k vyřízení podle rozvrhu práce odvolacího soudu (J. G., R. Š. a Mgr. Jáchym Oswald), se shodně vyjádřili tak, že k věci ani k účastníkům řízení nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné skutečnosti, pro které by měli být vyloučeni z dalšího řízení.

Podle ustanovení § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném (dále též jen „o. s. ř.“), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Poměřováno kritérii plynoucími z ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. (o případy podle § 14 odst. 2 a 3 o. s. ř. nejde) a ustálenou judikaturou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sb. rozh. obč., a nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu) se z podání žalobkyně ani z obsahu spisu nepodávají žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců.

Nejvyšší soud proto podle § 16 odst. 1 o. s. ř. (jako soud nadřízený) rozhodl, že soudci odvolacího soudu J. G. a R. Š. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování označené odvolací věci. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).