29 Nd 734/2023

U Obvodního soudu pro Prahu 1 je pod sp. zn. 62 C 5729/2013 vedeno řízení o žalobě žalobce Falconcreek Investments Ltd. proti žalovanému S. B. o zaplacení částky 120 304,72 Kč s příslušenstvím.

Usnesením ze dne 24. září 2013, č. j. 62 C 5729/2013-24, Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl námitku místní nepříslušnosti žalovaného. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. března 2014, č. j. 90 Co 60/2013-33, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění uvedl, že podle dohody smluvních stran (původního žalobce CDV-3, LTD., a žalovaného) o místní příslušnosti soudu podle § 89a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), obsažené v úvěrové smlouvě ze dne 31. května 2010, je pro projednání věci místně příslušný nikoliv obecný soud žalovaného, nýbrž Obvodní soud pro Prahu 1.

Rozsudkem (pro zmeškání) ze dne 23. září 2022, č. j. 62 C 5729/2013-88, ve znění usnesení ze dne 2. listopadu 2022, č. j. 62 C 5729/2013-100, Obvodní soud pro Prahu 1 uložil žalovanému zaplatit žalobci 120 304,72 Kč s příslušenstvím. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. dubna 2023, č. j. 54 Co 80/2023-142, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává.

Rozsudkem ze dne 30. června 2023, č. j. 62 C 5729/2013-154, Obvodní soud pro Prahu 1 (opět) uložil žalovanému zaplatit žalobci 120 304,72 Kč s příslušenstvím. Řízení o odvolání, které proti tomuto rozsudku podal žalovaný, je u Městského soudu v Praze vedeno pod sp. zn. 54 Co 308/2023.

Podáním datovaným dne 6. listopadu 2023 žalovaný navrhl přikázání věci (z důvodu vhodnosti) Krajskému soudu v Ostravě jako odvolacímu soudu. Návrh odůvodnil dlouhodobě zhoršeným zdravotním stavem a vzdáleností sídla odvolacího soudu (Městského soudu v Praze) od jeho bydliště.

Žalobce s přikázáním věci Krajskému soudu v Ostravě jako odvolacímu soudu nesouhlasil, maje za to, že důvody pro použití postupu dle § 12 o. s. ř. nejsou dány (podání žalobce ze dne 23. listopadu 2023).

Dne 30. listopadu 2023 předložil Městský soud v Praze věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu žalovaného na delegaci vhodnou.

Podle § 12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.) Městskému soudu v Praze, u nějž je vedeno odvolací řízení, i Krajskému soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, takže musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či kdy cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti přesvědčivě odůvodnit (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013).

Ani zhoršený zdravotní stav účastníka řízení není sám o sobě důvodem pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, pokud nelze dovodit, že řízení bude vedeno hospodárněji a rychleji. Nemůže-li se účastník pro svůj nepříznivý zdravotní stav dostavit k místně příslušnému soudu, nic nebrání tomu, aby byl případně vyslechnut a s provedenými důkazy seznámen prostřednictvím dožádaného soudu podle § 122 odst. 2 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, ze dne 3. března 2004, sp. zn. 30 Nd 35/2004, ze dne 18. února 2014, sp. zn. 22 Nd 23/2014, či ze dne 27. ledna 2015, sp. zn. 25 Nd 349/2014).

Odvolací soud má tudíž dostatek procesních prostředků, jak žalovanému výkon jeho práv v odvolacím řízení zaručit. Jestliže je zároveň zřejmé, že je tento soud již s případem žalovaného obeznámen, neboť již dvakrát rozhodoval o jeho odvoláních, je dán předpoklad, že ve věci bude rozhodnuto v přiměřené době, aniž by se tak stalo na úkor postavení žalovaného.

V posuzované věci jsou úvahy o restriktivním přístupu k institutu přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti dále posíleny tím, že žalobce s návrhem nesouhlasí.

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu žalovaného na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě jako soudu odvolacímu nevyhověl (věc tomuto soudu nepřikázal).