Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 16. 9. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
USNESENÍ

29 Nd 742/2022

Nejvyšší soud · 9. 2. 2023

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně A. B., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Marcelou Horákovou, advokátkou, se sídlem v Olomouci, Riegrova 376/12, PSČ 779 00, proti žalované M. D., narozené XY, bytem XY, o žalobě žalované pro zmatečnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 12. května 2021, č. j. 70 Co 378/2020-197, o námitce podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Olomouci, takto:

Soudkyně Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Lenka Dopitová, JUDr. Eustasie Rutarová a JUDr. Magdalena Vinklerová nejsou vyloučené z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 4 Co 60/2022.

Odůvodnění
1

Žalovaná podala (podáním došlým 4. listopadu 2022) odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 26. září 2022, č. j. 70 Co 378/2020-185, jímž byla (mimo jiné) zamítnuta její žaloba pro zmatečnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 12. května 2021, č. j. 70 Co 378/2020-197. Odvolací řízení je vedeno u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 4 Co 60/2022.

2

Podáním ze dne 16. prosince 2022 (č. l. 258) odvolatelka namítla podjatost soudkyň soudního oddělení 4 Co Vrchního soudu v Olomouci, a to JUDr. Lenky Dopitové (dále jen „L. D.“), JUDr. Eustasie Rutarové (dále jen „E. R.“) a JUDr. Magdaleny Vinklerové (dále jen „M. V.“), které mají podle platného rozvrhu práce rozhodovat o jejím odvolání ve výše označené věci.

3

Odvolatelka poukazuje na skutečnost, že L. D., E. R. a M. V. byly v projednávané věci členky senátu Vrchního soudu v Olomouci, který usnesením ze dne 5. dubna 2022, č. j. Ncp 46/2022-70, rozhodl, že k projednání její žaloby pro zmatečnost jsou (v dané části) příslušné krajské soudy; s tímto rozhodnutím se odvolatelka neztotožňuje, neboť podle ní spočívá na „manipulaci, ovlivňování věcné nepříslušnosti, zamlčování podstatných skutečností, uvádění v omyl a využívání něčího omylu“ a představuje zjevné a úmyslné ovlivňování výsledku řízení „v něčí prospěch“. Nadto odvolatelka argumentuje, že členky senátu ignorovaly její předchozí námitku podjatosti ze dne 14. března 2022, takže řízení trpí procesní vadou.

4

L. D., E. R. a M. V. ve vyjádření (ze dne 21. prosince 2022) k námitce podjatosti shodně uvedly, že ve věci nejsou podjaté, nemají vztah k účastníkům řízení, právní zástupkyni žalované, ani k projednávané věci. Nejsou jim známy žádné okolnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti.

5

Podle ustanovení § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

6

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

7

Důvod namítané podjatosti založený na tom, že L. D., E. R. a M. V. rozhodovaly v projednávané věci o určení věcně příslušného soudu, vylučuje jako způsobilou námitku přímo dikce § 14 odst. 4 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sen. zn. 29 NSČR 30/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7-8, ročník 2019, pod číslem 74). Zároveň nejde ani o případ předvídaný ustanovením § 14 odst. 3 o. s. ř.

8

Nejvyšší soud proto rozhodl (§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř.), že ve výroku označené soudkyně Vrchního soudu v Olomouci nejsou vyloučené z projednávání a rozhodování označené odvolací věci. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

9

Ohledně procesního postavení účastnic a jejich označení v záhlaví tohoto usnesení Nejvyšší soud poukazuje na skutečnost, že žaloba pro zmatečnost představuje (toliko) mimořádný opravný prostředek. Účastníky řízení o žalobě pro zmatečnost tak jsou ti, kdo byli účastníky původního řízení, v němž bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí (popřípadě jejich právní nástupci z důvodu universální nebo singulární sukcese); v řízení o této žalobě si účastníci zachovávají stejné procesní postavení jako v původním řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. března 2017, sp. zn. 21 Cdo 4305/2016, 21 Cdo 4306/2016).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 2. 2023

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu