29 NSCR 123/2020
Nejvyšší soud · 17. 2. 2021
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužnice M. T., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Narcisem Tomáškem, advokátem, se sídlem v Děčíně, U Starého Mostu 111/4, PSČ 405 02, o insolvenčním návrhu věřitele I. S., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Martinem Křivohlavým, advokátem, se sídlem ve Vchynicích 67, PSČ 410 02, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 85 INS XY, o návrhu insolvenčního navrhovatele na vyloučení soudce Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Jindřich Havlovec není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sen. zn. 3 VSPH XY.
U Vrchního soudu v Praze je pod sen. zn. 3 VSPH XY vedeno řízení o odvolání insolvenčního navrhovatele I. S. (dále jen „I. S.“) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „insolvenční soud“) ze dne 28. února 2020, č. j. KSUL 85 INS XY, jímž insolvenční soud zamítl insolvenční návrh I. S.
Usnesením ze dne 25. listopadu 2020, č. j. KSUL 85 INS XY, 3 VSPH XY, Vrchní soud v Praze uložil I. S. pořádkovou pokutu. Toto usnesení napadl I. S. „odvoláním“ (podání datované 15. prosince 2020), v němž vznesl námitku podjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Jindřicha Havlovce.
Důvody, jež mají zakládat pochybnosti o nepodjatosti soudce JUDr. Jindřicha Havlovce, spatřoval I. S. v tom, že:
Soudce vyhodnotil chybné uvedení adresy I. S. na jeho podání ze dne 13. října 2020 jako hrubé ztížení postupu v řízení, ačkoliv šlo o administrativní chybu.
Soudce se dne 14. října 2020 opakovaně snažil telefonicky spojit s I. S., přičemž nebral v potaz omluvu, v níž I. S. zdůraznil, že má vysoké horečky, bolesti hlavy a žaludku.
Soudce považuje závadu v doručování výzvy ze dne 19. října 2020 za pochybení I. S., přestože je zřejmé, že chybu v doručování učinil soud.
V usnesení ze dne 25. listopadu 2020 soudce „úmyslně“ uvedl chybné poučení (o nemožnosti podat odvolání), vědom si skutečnosti, že I. S. již není právně zastoupen.
Dlužnice ve vyjádření považuje námitku podjatosti soudce za účelovou, vznesenou s cílem zmařit soudní jednání.
Soudce JUDr. Jindřich Havlovec ve vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že nemá poměr k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům.
S přihlédnutím k dikci § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k ustálenému výkladu tohoto ustanovení podávanému soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sb. rozh. obč., nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sb. rozh. obč.) Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení I. S. uplatněných ve výše označeném podání nevypovídá o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Jindřicha Havlovce.
Spatřuje-li I. S. důvod k vyloučení soudce JUDr. Jindřicha Havlovce z dalšího projednávání věci v jeho předchozím procesním postupu v odvolacím řízení a v jeho (jiném, než I. S. prosazovaném) názoru na způsob rozhodování, jde typově o ty okolnosti, jež zákon z okruhu způsobilých námitek podjatosti výslovně vylučuje (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.). K tomu obdobně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2012, sen. zn. 29 NSČR 52/2012.
Ani z obsahu spisu nevyplývají žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označeného soudce, který nemá – jak se podává z jeho vyjádření – k věci ani k účastníkům žádný z hlediska § 14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudce JUDr. Jindřich Havlovec není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sen. zn. 3 VSPH XY (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 2. 2021
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu