3 Tdo 718/2025 – Nejvyšší soud

3 Tdo 718/2025-337 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 9. 2025 o dovolání, které podal obviněný T. X. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 2025, č. j. 5 To 35/2025-280, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 3 T 77/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 1. 11. 2024, č. j. 3 T 77/2024-254, byl obviněný uznán vinným přečiny ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a byl za to odsouzen k úhrnnému peněžitému trestu 180denních sazeb po 200 Kč, který byl rozložen do měsíčních splátek 3 000 Kč. Obviněný byl dále zavázán povinností zaplatit Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky na náhradě škody částku 12 420 Kč a P. Š. na nemajetkové újmě částku 15 536 Kč. Se zbytkem uplatněného a soudem nepřiznaného nároku na náhradu majetkové škody i nemajetkové újmy byla poškozená P. Š. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. K odvoláním obviněného i poškozené P. Š. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. 2. 2025, č. j. 5 To 35/2025-280, prvostupňový rozsudek v celém rozsahu zrušil. Znovu pak obviněného uznal vinným přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a odsoudil jej k peněžitému trestu 100denních sazeb po 200 Kč. Obviněného dále zavázal zaplatit na náhradě škody Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky částku 12 420 Kč a P. Š. jednak na náhradě majetkové škody částku 14 944 Kč a jednak na náhradě nemajetkové újmy částku 15 536 Kč. 3. Podle skutkových zjištění odvolacího soudu se obviněný přečinu dopustil zjednodušeně řečeno tím, že dne 5. 8. 2023 v podvečerní hodinách na chodbě společného dvougeneračního domu úmyslně kopl do kabelu bezpečnostní kamery a poté, co byl viděn a byl učiněn pokus o natočení jeho osoby, udeřil silně dlaní pravé ruky do levé strany krku P. Š., které tím vyrazil mobilní telefon a způsobil jí podvrtnutí krční páteře omezující ji v běžném způsobu života po dobu nejméně 14 dnů. V podrobnostech k popisu skutku se odkazuje na odvolací rozsudek. II. Dovolání, vyjádření k němu a replika 4. Proti němu podal prostřednictvím svého obhájce dovolání obviněný. Zprvu učinil dovolání blanketní, které však v příslušné zákonné lhůtě náležitě doplnil. Dovolání opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 5. Namítl, že prvostupňový i druhostupňový popis skutku vychází zejména ze svědeckých výpovědí P. Š., M. Š., A. X., jakož i z lékařských zpráv, což však neplatí ohledně lokalizace úderu adresovaného P. Š., kdy ve výrocích obou rozsudků je uvedeno, že úder směřoval do levé strany krku, ačkoliv všichni zmínění svědci uváděli, že úder směřoval do její levé tváře. Upozornil, že výpovědím uvedených svědků měly soudy věnovat zvýšenou pozornost a vyvinout maximální úsilí k jejich prověření. V tomto směru shledal potřebným doplnit dokazování znaleckým posudkem, jímž by byla posouzena jejich obecná i specifická věrohodnost. Důkazní deficit spatřoval i v neopatření soudně lékařského odborného vyjádření, případně znaleckého posudku, neboť lékařské zprávy k poškozené nepovažuje za úplné a dostatečně určité, přičemž žádné objektivní fyzické změny ani jiné projevy poranění nebyly na těle poškozené zjištěny. Uvedené důkazní návrhy shledal podstatnými pro objektivní posouzení celé věci. 6. Výhrady vznesl i k hodnocení důkazů nižšími soudy, které označil za neobjektivní, neboť soudy nekriticky vycházely z výpovědí svědků, kteří se předem domluvili. Dovolatel popřel, že by nadměrně požíval alkoholické nápoje, označil to za objektivně nemožné, neboť v té době pracoval jako řidič. Poukazoval-li odvolací soud na to, že v době prvotního příjezdu policejní hlídky se odmítl podrobit alkotestu, tak to neodpovídá skutečnosti, neboť správní řízení stran tohoto podezření bylo zastaveno. Tuto jeho obhajobu týkající se nepožívání alkoholických nápojů mohli také potvrdit jím navržení svědci – sousedé z místa bydliště L., V., Z., M. a V. Hlášení úrazu o svém zranění ze dne 7. 7. 2023 obviněný označil za padělané, neboť v období od 27. 6. 2023 do 12. 7. 2023 se nacházel na dovolené v Řecku. Uvedené bylo možné snadno ověřit dotazem na ortopedickou ambulanci v Krnově. 7. Obviněný závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud odvolací rozsudek stejně jako i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a prvostupňovému soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. 8. K dovolání obviněného se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Pro úplnost nutno dodat, že prvotní vyjádření se vztahovalo k blanketnímu odvolání, kdy státní zástupce v té době ještě neměl informaci o tom, že obviněný svůj mimořádný opravný prostředek v zákonné lhůtě doplnil. Navazující vyjádření státního zástupce však na tyto změny již reagovalo. 9. K uplatněnému dovolacímu důvodu uvedenému v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. státní zástupce upozornil, že z obsahu dovolání nevyplývá žádná konkrétní námitka, která by měla ryze hmotněprávní charakter. Dovolací argumentace, kterou obviněný zpochybňoval věrohodnost poškozené, svědka Š. a svědkyně X., nepřesahuje rámec běžné polemiky s hodnotícími úvahami nižších soudů, v němž nebyly identifikovány žádné flagrantní vady, které by zakládaly extrémní nesoulad zjištěného skutkového stavu s provedenými důkazy. U námitky nesouladu mezi skutkovým zjištěním (úder do levé strany krku) na straně jedné a výpověďmi svědků (zásah do oblasti tváře) na straně druhé, je třeba uvést, že jde o anatomicky blízké partie a takové dílčí odchylky v lokalizaci úderu nejsou způsobilé zpochybnit věrohodnost výpovědí svědků, které byly podpořeny fotodokumentací zachycující zarudnutí levé strany krku, přičemž byla zasažena jak spodní část líce, tak zejména levá část krku. 10. Polemika obviněného týkající se jeho konzumace alkoholických nápojů nemá v projednávané věci relevantní význam, neboť nejde o otázku určující pro závěr o vině. 11. Námitku týkající se nevyhovění návrhu na doplnění dokazování znaleckými posudky jednak z psychiatrie a jednak ze soudního lékařství by bylo možno podřadit pod třetí alternativu dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolateli však v této námitce nelze přisvědčit, neboť uvedené důkazy nepředstavují důkazy opomenuté, protože soudy náležitě odůvodnily, z jakých důvodů tyto důkazy odmítly provést. 12. Státní zástupce závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. 13. Obviněný reagoval na prvé vyjádření státního zástupce – tj. na vyjádření, které se vztahovalo k původnímu blanketnímu dovolání. V této quasi-replice toliko upozornil, že dovolání doplnil. III. Přípustnost dovolání 14. Dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno osobu oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání splňuje obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.). IV. Důvodnost dovolání 15. V prvé řadě nutno zmínit, že dovolací výhrady obviněného jsou z většiny opakováním argumentace vznášené již v dřívějším řízení. Oba soudy na ni patřičně reagovaly, vyrovnaly se s ní a obviněnému poskytly náležité vysvětlení, proč jí nedaly za pravdu. Na argumentaci obou soudů lze proto v mnohém odkázat i z hlediska nyní uplatněných dovolacích důvodů. V tomto ohledu lze připomenout např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2025, sp. zn. 3 Tdo 464/2025, či rozhodnutí ze dne 11. 6. 2025, sp. zn. 3 Tdo 447/2025, podle nichž opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky vytýkané v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, s nimiž se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jedná se v tomto rozsahu zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. 16. Obviněný založil své dovolání na tvrzení o naplnění dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Dovolací soud se proto primárně zaměřil na vyhodnocení toho, zda obviněným vznesené námitky obsahově odpovídají uplatněným důvodům dovolání a poté na posouzení toho, zda jim lze přiznat opodstatněnost a zda jsou tudíž způsobilé vyústit v požadovanou kasaci napadeného rozhodnutí. 17. Pro úplnost se připomíná, že k naplnění obviněným označených dovolacích důvodů dochází podle jejich obsahového vymezení tehdy, když · rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.], a · rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení [dovolací důvod podle