§ 265r trestní řád – Rozhodování nejvyššího soudu o dovolání
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 1. 2026 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 265r Trestního řádu upravuje, jakým způsobem Nejvyšší soud rozhoduje o dovolání, zejména stanovuje, zda se tak děje ve veřejném nebo neveřejném zasedání, a jaká pravidla se při těchto zasedáních uplatňují. Nejvyšší soud rozhoduje o dovolání primárně ve veřejném zasedání, ale v některých případech, jako je odmítnutí dovolání nebo zrušení rozhodnutí, může rozhodnout i v neveřejném zasedání. (§ 265r zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 1. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, žalobce, obviněný, státní zástupce
- Lhůta nebo doba (odst. 8): „…jeho elektronické úřední desce (dále jen „úřední deska Nejvyššího soudu“) po dobu 15 dnů, a to jeho zjednodušeného vyhotovení, obsahujícího plné znění výroku a nosné důvody…“
- Odkazuje na: § 265i, § 265k, § 265l, § 36a, § 36b, § 39
- Judikatura: na § 265r odkazuje 24 128 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud ve veřejném zasedání. V neveřejném zasedání může učinit
a) rozhodnutí o odmítnutí dovolání (§ 265i),
b) rozhodnutí o zrušení napadeného rozhodnutí (§ 265k) a přikázání věci k novému projednání a rozhodnutí (§ 265l odst. 1 a 2), je-li zřejmé, že vadu nelze odstranit ve veřejném zasedání, nebo
c) jiná rozhodnutí, souhlasí-li s projednáním v neveřejném zasedání obviněný a nejvyšší státní zástupce nebo v případě, kdy veřejnou žalobu před soudem zastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce.
(2) Ve veřejném zasedání je účast státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství nebo v případě, kdy veřejnou žalobu zastupoval před soudem evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, účast evropského pověřeného žalobce, evropského žalobce nebo evropského nejvyššího žalobce povinná.
(3) Při veřejném zasedání konaném o dovolání musí mít obviněný obhájce v případech uvedených v § 36a odst. 2 písm. a) až c), pokud se jej podle § 36b nevzdá.
(4) V nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává.
(5) Nelze-li vyrozumění o veřejném zasedání doručit osobě, která rozhodnutím o dovolání může být přímo dotčena, stačí o konání veřejného zasedání vyrozumět jejího obhájce, popřípadě zmocněnce. Nemá-li tato osoba obhájce, popřípadě zmocněnce, je třeba jí ho k tomu účelu ustanovit. Ustanovení § 39 se tu užije obdobně.
(6) Po zahájení veřejného zasedání přednese předseda senátu nebo jím určený člen senátu napadené rozhodnutí a podá zprávu o stavu věci. Potom přednese dovolatel své dovolání a odůvodní je. Státní zástupce a osoby, které mohou být rozhodnutím dovolacího soudu přímo dotčeny, pokud nejsou dovolateli, přednesou své vyjádření; není-li některá z těchto osob přítomna a je-li vyjádření obsaženo ve spise, anebo požádá-li o to, přednese obsah jejich podání předseda senátu nebo jím určený člen senátu.
(7) Důkazy se ve veřejném zasedání před Nejvyšším soudem zpravidla neprovádějí. Jen výjimečně může Nejvyšší soud řízení doplnit důkazy nezbytnými k tomu, aby mohl o dovolání rozhodnout.
(8) V neveřejném zasedání se rozsudek Nejvyššího soudu vyhlásí vyvěšením jeho písemného vyhotovení na úřední desce v budově Nejvyššího soudu a na jeho elektronické úřední desce (dále jen „úřední deska Nejvyššího soudu“) po dobu 15 dnů, a to jeho zjednodušeného vyhotovení, obsahujícího plné znění výroku a nosné důvody rozsudku, nebo jeho plného písemného vyhotovení.
(9) Předseda senátu může rozhodnout též o zveřejnění usnesení Nejvyššího soudu na úřední desce Nejvyššího soudu; odstavec 8 se použije obdobně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nejvyšší soud rozhoduje o dovolání primárně ve veřejném zasedání, ale v některých případech, jako je odmítnutí dovolání nebo zrušení rozhodnutí, může rozhodnout i v neveřejném zasedání.
- Při veřejném zasedání je povinná účast státního zástupce (nebo příslušného orgánu Úřadu evropského veřejného žalobce) a v určitých případech musí mít obviněný obhájce.
- Obviněný, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu, se může vzdát účasti na veřejném zasedání, jinak se v jeho nepřítomnosti zasedání konat nesmí.
- Ve veřejném zasedání se zpravidla neprovádějí důkazy, Nejvyšší soud může řízení doplnit důkazy jen výjimečně, pokud jsou nezbytné pro rozhodnutí o dovolání.
Na co si dát pozor
- Pokud je rozhodnutím o dovolání přímo dotčena osoba, které nelze doručit vyrozumění o veřejném zasedání, stačí vyrozumět jejího obhájce nebo zmocněnce; pokud je nemá, musí jí být k tomuto účelu ustanoven.
- V neveřejném zasedání se rozsudek Nejvyššího soudu vyhlašuje vyvěšením na úřední desce Nejvyššího soudu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 265r
Jak soudy aplikují § 265r
Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Pro úplnost lze dodat, že nebylo rozhodováno o odkladu (přerušení) výkonu napadeného rozhodnutí z podnětu obviněného (č. l. 539, 541).
… zásady vyhledávací, bezprostřednosti a ústnosti, volného hodnocení důkazů a presumpce neviny nacházejí své uplatnění právě v řízení před soudem prvního stupně, případně v řízení před soudem druhého stupně jako soudem odvolacím, na rozdíl od Nejvyššího soudu, který v dovolacím řízení důkazy zásadě neprovádí (viz § 265r odst. 7 tr. ř.).
Nejvyššímu soudu státní zástupce navrhl, aby v neveřejném zasedání dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiných důvodů než vymezených v § 265b tr. ř. Současně vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud učinil i jiné než jím navrhované rozhodnutí [§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.]. IV. Důvodnost dovolání obviněného 9. Nejvyšší soud shledal, že jsou splněny formální podmínky pro konání dovolacího řízení.
Právní otázky
Související
§ 10a (Zákon, kterým se mění a doplňuje občansk)§ 10 Přechodná ustanovení (Zákon, kterým se mění zákon č. 189/1994 )§ 272 (Nález Ústavního soudu ze dne 31. října 2)§ 48 (Nález Ústavního soudu ze dne 16. října 2)§ 28a Argumentace navrhovatele (Nález Ústavního soudu ze dne 12. ledna 2)