30 Cdo 2236/2013
Nejvyšší soud · 31. 7. 2013
30 Cdo 2236/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce O. T., právně zastoupeného JUDr. Janem Bachanem, advokátem, se sídlem v Mikulově, Na hradbách 66, proti žalovanému D. P., zastoupen Bc. Miroslavou Zemanovou Pecuchovou, bytem Frýdek-Místek, Beskydská 1712, o zrušení vyživovací povinnosti, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 42 C 86/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. února 2013, č.j. 57 Co 1155/2012-99, takto:
Dovolání se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 5. února 2013, č.j. 57 Co 1155/2012-99, potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 23.10.2012, č.j. 42 C 86/2012-76, jímž byla zamítnuta žaloba na zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému.
Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. února 2013, č.j. 57 Co 1155/2012-99, podal žalobce dovolání k Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací § 10a o.s.ř. věc postupoval podle hlavy třetí, části čtvrté o.s.ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013, bod 1. čl. II zákona č. 404/2012 Sb.) a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť směřuje proti rozhodnutí ve věcech upravených zákonem o rodině a současně se nejedná o žádnou z výjimek v tomto ustanovení uvedených (srov. § 85 a násl. zákona o rodině).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle ust. § 243c odst. 1 o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení postrádá odůvodnění v souladu s ust. § 243f odst. 3 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. července 2013
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu