30 Cdo 2929/2021 — Nejvyšší soud

30 Cdo 2929/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 6. 2022 Spisová značka:30 Cdo 2929/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.2929.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Škoda Vodní hospodářství Státní podnik Dotčené předpisy:§ 84 předpisu č. 254/2001 Sb. § 1 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb. § 420 odst. 1 obč. zák. § 47 odst. 4 písm. a) předpisu č. 254/2001 Sb. § 54 odst. 2 předpisu č. 254/2001 Sb. § 126 odst. 1 předpisu č. 254/2001 Sb. § 1 odst. 3 předpisu č. 305/2000 Sb. § 2 předpisu č. 305/2000 Sb. § 3 odst. 3 předpisu č. 305/2000 Sb. § 4 odst. 1 předpisu č. 305/2000 Sb. § 2 odst. 1 předpisu č. 77/1997 Sb. § 2 odst. 2 předpisu č. 77/1997 Sb. § 2 odst. 8 předpisu č. 77/1997 Sb. § 16 odst. 2 předpisu č. 77/1997 Sb. § 16 odst. 5 předpisu č. 77/1997 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:14. 9. 2022 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 2681/22 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 2929/2021-251 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Jana Kolby v právní věci žalobkyně Zahradnictví flos, s. r. o., identifikační číslo osoby 29034027, se sídlem v Husinci-Řeži, Zahradní 141, zastoupené JUDr. Petrem Kočím, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, proti žalované České republice – Ministerstvu životního prostředí, se sídlem v Praze 10, Vršovická 1442/65, o zaplacení 27 246 013 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 6 C 24/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, č. j. 70 Co 32/2021-229, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Obvodní soud pro Prahu 10 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 30. 9. 2020, č. j. 6 C 24/2015-194, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 27 246 013 Kč (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). Uvedené částky se žalobkyně jakožto provozovatelka zahradnictví, které bylo ve dnech 2. – 4. 6. 2013 zatopeno řekou Vltava, domáhala z titulu náhrady škody vzniklé na rostlinách, dřevinách, zásobách a sklenících způsobené nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Nesprávný úřední postup žalobkyně spatřovala v nečinnosti či opomenutí odpovědných orgánů, neboť nebyl dodržen manipulační řád vodního díla Orlík (dále jen „VD Orlík“). VD Orlík nebyl dostatečně vyprázdněn, aby mohl přijmout povodňovou vodu a při manipulaci s vypuštěním povodňové vody nebyly dodrženy zásady množství bezpečného průtoku. Vlastník VD Orlík, tj. Česká republika, je povinen podle § 84 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (dále jen „vodní zákon“), postupovat při manipulaci s vodou podle manipulačního řádu a s ohledem na ust. § 415 zákona č. 60/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám. 2. Dovoláním napadeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). 3. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. Žalobkyni vznikla v důsledku zatopení v době od 2. 6. 2013 škoda na pozemcích, rostlinách, dřevinách, zásobách a sklenících, která byla částečně uhrazena odškodněním Ministerstva zemědělství ve výši 6 478 651 Kč. Dne 2. 6. 2013 od 21 hod. byl vládou ČR vyhlášen nouzový stav. VD Orlík od 18. 5. 2013 snižovalo výši hladiny, až do dne 2. 6. 2013, kdy hladina byla ve výši 347,44 m.n.m. Následně v důsledku extrémního stavu přítoku vody do VD Orlík došlo dne 3. 6. 2013 k naplnění stavu hladiny pouze 2 cm pod maximální možnou hranici. Na VD Orlík byla před příchodem povodně normální provozní situace a ochranný objem nádrže byl zcela volný. 4. Po právní stránce soud prvního stupně uvedl, že v daném případě, za škodu, která měla žalobkyni vzniknout při povodni dne 2. 6. 2013 v důsledku nesprávné manipulace s VD Orlík při snižování hladiny vody a jejím vypouštění z VD, není dána pasivní věcná legitimace žalované. Správcem VD Orlík je Povodí Vltavy, státní podnik, který není správním orgánem. Od 18. 5. 2013 docházelo k průběžnému snižování hladiny VD Orlík na stav hladiny dne 1. 6. 2013 na kótě 348,68 m.n.m., přičemž před příchodem povodně byla na VD Orlík normální provozní situace a ochranný objem nádrže byl zcela volný. V důsledku extrémního stavu přítoku vody do VD se hladina dostala během 1 dne na stav 353,58 m.n.m, tj. 2 cm pod maximální hranici hladiny, která však následně překročena nebyla. Soud proto dospěl k závěru, že za situace, kdy Vládou ČR byl vyhlášen nouzový stav pro danou oblast od 21 hod. dne 2. 6. 2013, přičemž ke škodě mělo dojít již před vyhlášením nouzového stavu, je dána odpovědnost za případnou škodu podle obecných ustanovení občanského zákoníku, přičemž odpovědným subjektem v daném případě žalovaná není. Stejně tak nebylo možno dovodit, že by došlo k porušení § 84 odst. 1 písm. f) a g) vodního zákona. I v případě, že by bylo možno dovodit porušení těchto ustanovení, tak nelze dovozovat odpovědnost žalované za případně vzniklou škodu, neboť ze zakládací listiny státního podniku Povodí Vltavy je zřejmé, kdo je správcem VD. 5. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně. Po právní stránce uvedl, že vlastníkem VD Orlík je stát. Vodní zákon svěřuje v § 54 správu vodních toků správcům povodí, co konkrétně spadá pod správu povodí, stanovuje vodní zákon v § 47, dle odst. 4 písm. a) tohoto ustanovení patří mezi povinnosti správce i povinnost provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla na významných vodních tocích, která správci významných vodních toků vlastní, případně je užívají z jiného právního důvodu. Zákonem č. 305/2000 Sb., o povodích, byl zřízen státní podnik Povodí Vltavy, jehož úkolem je dle § 4 odst. 1 i provoz a údržba vodohospodářských děl ve vlastnictví státu. Postavení a právní poměry státního podniku Povodí Vltavy se dle § 1 odst. 1 zákona o povodích řídí ustanoveními zákona o státním podniku. Předmět činnosti státního podniku Povodí Vltavy je dále rozepsán v jeho zakládací listině, která byla před soudem prvního stupně provedena k důkazu, kromě jiného má za úkol provozovat a udržovat vodní díla ve vlastnictví státu, k nimž má právo hospodařit, a dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno, zejména manipulační řád. Povinnosti vlastníka vodních děl v oblasti povodí řeky Vltavy, tedy včetně VD Orlík, tak vykonává státní podnik Povodí Vltavy. To platí i o žalobkyní uváděných povinnostech zakotvených v § 84 odst. 1 písm. f) a g) vodního zákona. Dle § 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, je státní podnik státní organizací a právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát svá vlastnická práva; podnik provozuje svým jménem a na vlastní odpovědnost podnikatelskou činnost za účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu. Státní podnik Povodí Vltavy, jejímž prostřednictvím vykonává stát svá vlastnická práva k VD Orlík, je jakožto právnická osoba plně způsobilá mít práva a povinnosti a vykonává svou činnost na vlastní odpovědnost. Státní podnik Povodí Vltavy přitom není správním orgánem, ani mu žádným právním předpisem nebyl svěřen výkon státní správy, jeho činnost proto nelze považovat za vrchnostenský výkon státní správy a nahlížet na ni jako na úřední postup. Pokud tedy státní podnik Povodí Vltavy porušil při své činnosti povinnosti, které mu byly uloženy jeho zakládací listinou, manipulačním řádem, nebo v § 84 odst. 1 písm. f) a g) vodního zákona, odpovídá za toto porušení povinností státní podnik Povodí Vltavy podle obecných předpisů o náhradě škody. Nelze však dovodit odpovědnost státu za nesprávný úřední postup dle zákona č. 82/1998 Sb. Z popisu skutkového děje, který žalobkyně podala v žalobě, přitom nevyplývá, že by tvrdila jiné porušení povinností, než opožděné a nedostatečné vypouštění VD Orlík. Pasivně legitimovanou tak v tomto případě není žalovaná, neboť nejde o škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nic na tom, nemění skutečnost, že Ministerstvo životního prostředí je dle § 81 vodního zákona ústřední povo