30 Cdo 3523/2024 — Nejvyšší soud

30 Cdo 3523/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 4. 2025 Spisová značka:30 Cdo 3523/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:30.CDO.3523.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Příslušnost soudu místní Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ] Dotčené předpisy:§ 87 písm. b) o. s. ř. § 9 předpisu č. 94/2021 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:28. 4. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 3523/2024-73 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Hany Poláškové Wincorové a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v právní věci žalobkyně ABF, a. s., IČO 63080575, se sídlem v Praze 9, Beranových 667, zastoupené Mgr. Davidem Belhou, advokátem se sídlem v Praze 2, náměstí Jiřího z Poděbrad 1382/2, proti žalované České republice – Ministerstvu financí se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o zaplacení 18 022 558,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 27 C 110/2024, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 8. 2024, č. j. 69 Co 230/2024-47, takto: Dovolání se zamítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se žalobou domáhá náhrady škody ve výši 18 022 558,30 Kč s příslušenstvím dle § 9 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „pandemický zákon“), která jí měla vzniknout ze série v žalobě specifikovaných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, v důsledku kterých nemohla provozovat svou podnikatelskou činnost spočívající v pořádání veletrhů v pražském výstavním areálu v Letňanech. Žalobkyni vznikla celková škoda ve výši 34 575 970 Kč a po odečtení poskytnuté státní kompenzace ve výši 15 604 856 Kč požaduje po žalované nahradit 18 971 114 Kč, z čehož částku ve výši 948 555,70 Kč již uplatnila žalobou podanou dříve k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Na dotaz Obvodního soudu pro Prahu 9 žalobkyně uvedla, že jeho místní příslušnost dovozuje dle § 87 písm. b) občanského soudního řádu s ohledem na místo, kde se měly veletrhy konat. 2. Obvodní soud pro Prahu 9 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 28. 5. 2024, č. j. 27 C 110/2024-39, zamítl návrh na zastavení řízení vznesený žalovanou dne 16. 5. 2024 (výrok I) a vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 1 jako soudu místně příslušnému (výrok II). 3. Soud prvního stupně shledal námitku místní nepříslušnosti vznesenou žalovanou důvodnou a neztotožnil se se žalobkyní, že by bylo možno dovodit tzv. příslušnost danou na výběr dle § 87 písm. b) občanského soudního řádu, a to (právě a jen) s ohledem na místo, kde se měly veletrhy konat (Letňany – obvod soudu prvního stupně). Dle soudu prvního stupně je příslušným soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy, a otázka, kde žalobkyně – ať již objektivně či ryze subjektivně – plánovala konat ty které veletrhy, je v tomto směru irelevantní, neboť nejde o místo vzniku skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, ale o pouhou nahodilost. Rozhodnou skutečností z hlediska § 87 písm. b) občanského soudního řádu by v dané věci mohlo dle soudu prvního stupně být pouze vydání předmětných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví jakožto opatření obecné povahy, která (mimo jiné) žalobkyni zakázala (omezila možnost) konat veletrhy (a to nikoli právě v Letňanech, ale kdekoli, po celém území republiky). Místem vzniku skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy, by tak z hlediska § 87 písm. b) občanského soudního řádu mohlo být podle soudu prvního stupně pouze sídlo Ministerstva zdravotnictví čili obvod Obvodního soudu pro Prahu 2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně dále uvádí, že i kdyby bylo možné uvažovat o místní příslušnosti soudu prvního stupně z důvodu žalobkyní uplatněného, pak by soud prvního stupně musel vyhodnotit provedení volby soudu žalobkyní dle § 87 písm. b) občanského soudního řádu jako zneužívající výkon procesního práva v rozporu se zásadami civilního procesu vymezenými v § 6 občanského soudního řádu, neboť pro rozdělení nároku, zejména pro jeho uplatnění u dvou různých soudů, nelze shledat žádný racionální důvod. Není-li možné pro zneužití procesního práva řízení zastavit pro intenzitu takového zásahu do práv žalobkyně, pak pouhé neumožnění (účelové, obstrukční) volby soudu dle § 87 písm. b) občanského soudního řádu žádným skutečným zásahem do práv žalobkyně dle soudu prvního stupně nehrozí a je tak přiměřené z hlediska vážení jednotlivých procesních zásad. Postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 soudem prvního stupně navíc dle něj umožní případné spojení věcí dle § 112 občanského soudního řádu. Pro úplnost soud prvního stupně závěrem uvedl, že možnost volby soudu dle § 87 občanského soudního řádu je konzumována podáním žaloby. Nebyla-li volba soudu provedena žalobkyní správně, popř. oprávněně, nemůže místně nepříslušný soud vlastním rozhodnutím věc postoupit jinému soudu (skutečně) příslušnému dle zvoleného kritéria v § 87 občanského soudního řádu, nýbrž věc vždy postoupí obecnému soudu žalované (samozřejmě s výjimkou případů výlučné příslušnosti dle § 88 občanského soudního řádu). V projednávané věci je dle soudu prvního stupně obecným soudem žalované dle § 85 odst. 5 o. s. ř. soud dle sídla příslušné organizační složky státu s tím, že příslušnost Ministerstva financí je stanovena v § 9 odst. 3 pandemického zákona a dané ministerstvo má sídlo v soudním obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1. Proto soud prvního stupně rozhodl o postoupení věci tomuto soudu jako soudu místně příslušnému. 4. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. 5. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v závěru, že pokud žalobkyně odvíjela místní příslušnost na výběr danou od místa, kde plánovala konat veletrhy, či v obvodu kterého soudu má své sídlo, je tato skutečnost irelevantní, neboť nejde o místo vzniku skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody. Rozhodnou skutečností z hlediska § 87 písm. b) občanského soudního řádu je v daném případě pouze vydání žalobou citovaných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví jakožto opatření obecné povahy, která žalobkyni zakázala konat veletrhy. Místem vzniku skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy, by tak z hlediska § 87 písm. b) občanského soudního řádu mohlo být dle odvolacího soudu pouze sídlo Ministerstva zdravotnictví, tedy obvod Obvodního soudu pro Prahu 2. Takto ovšem žalobkyně místní příslušnost danou na výběr nevymezila, a proto nelze místní příslušnost danou na výběr dle odvolacího soudu založit. Odvolací soud tak usnesení soudu prvního stupně ve výroku II potvrdil jako věcně správné, neboť obecným soudem žalované je podle § 85 odst. 5 o. s. ř. soud, v jehož obvodu má sídlo Ministerstvo financí jakožto příslušná organizační složka státu dle § 9 odst. 3 pandemického zákona. II. Dovolání a vyjádření k němu 6. Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním. 7. V dovolání žalobkyně vymezila dvě otázky procesního práva, a to v první řadě otázku (1) zda může být skutečností, která zakládá právo na náhradu újmy ve smyslu § 87 písm. b) o. s. ř., sídlo žalobkyně (poškozené), které újma vznikla, nebo místo, kde se újma projevila, resp. místo, kde vznikla. Přípustnost dovolání v této otázce žalobkyně spatřovala v tom, že se jedná o otázku, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu řešena. 8. K této otázce žalobkyně uvedla, že dle Soudního dvora Evropské unie má být pojem místo, kde došlo ke škodní události, chápán tak, že zahrnuje jak místo, kde vznikla škoda, tak i místo příčinné skutečnosti, v níž má tato škoda původ. Žalobu lze proto dle žalobkyně podat u soudu místa, kde se stala událost, na základě které vznikla škoda nebo u soudu místa, kde se škoda objevila (viz rozsudek ve věci C-21/76). Žalobkyně se výslovně v žalobě dovolávala místní příslušnosti soudu prvního stupně, škoda jí sice byla způsobena v souvislosti s mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví, nicméně z okolností uvedených v žalobě vyplývá úzká souvislost jednak s místem vzniku tvrzené újmy – výstavním areálem v Letňanech, jehož provozu se mimořádná opatření v nebývalém rozsahu dotkla, jednak se sídlem žalobkyně. Obě místa se nachází v obvodu soudu prvního stupně. Z žaloby vyplývá, že žalobkyně svou podnikatelskou činnost prováděla výlučně v k. ú. Letňany, nacházejícím se v obvodu soudu prvního stupně, jinde svou podnikatelskou činnost nevykonávala, pro