§ 9 zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů – Stát je povinen nahradit škodu
Zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů · 94/2021 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 9 zákona 94/2021 stanovuje, že stát je povinen nahradit škodu, která vznikla právnickým a fyzickým osobám v souvislosti s mimořádnými opatřeními přijatými během pandemické pohotovosti kvůli COVID-19. Stát hradí pouze skutečnou škodu, nikoliv například náklady na ochranné pomůcky. (§ 9 zákona č. 94/2021 Sb., zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: poškozený, soud, ministerstvo
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…podle odstavce 1 může poškozený uplatnit u Ministerstva financí, a to ve lhůtě do 12 měsíců od okamžiku, kdy se o škodě dozvěděl, nejdéle do 3 let od vzniku škody, jinak právo…“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…a to ve lhůtě do 12 měsíců od okamžiku, kdy se o škodě dozvěděl, nejdéle do 3 let od vzniku škody, jinak právo na náhradu škody zaniká“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.“
- Judikatura: na § 9 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 94/2021 Sb.
(1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám (dále jen „poškozený“) během stavu pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s
a) mimořádnými opatřeními podle § 2 odst. 2, nebo
b) mimořádnými opatřeními podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jejichž účelem je zvládání epidemie COVID-19.
(2) Podle odstavce 1 se hradí skutečná škoda. Za škodu se nepovažují náklady vzniklé v souvislosti s pořízením nebo používáním ochranných, mycích, čisticích nebo dezinfekčních prostředků. Škodu stát nehradí, prokáže-li, že si ji poškozený způsobil sám.
(3) Nárok na náhradu škody podle odstavce 1 může poškozený uplatnit u Ministerstva financí, a to ve lhůtě do 12 měsíců od okamžiku, kdy se o škodě dozvěděl, nejdéle do 3 let od vzniku škody, jinak právo na náhradu škody zaniká. V žádosti se uvede totožnost poškozeného, důvody vzniku nároku a jeho výše a důkazy, které prokazují vznik nároku, příčinnou souvislost, výši nároku, včetně skutečností podle odstavce 4, a počátek plynutí doby, ve které právo zaniká.
(4) Škoda se hradí v rozsahu, v němž poškozený prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné předejít nebo zabránit. Výše náhrady škody se dále snižuje o výši dotací a jiných podpor, poskytnutých ke zmírnění dopadů epidemie COVID-19, nebo dopadů mimořádných opatření uvedených v odstavci 1.
(5) Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
(6) Je-li pro posouzení nároku na náhradu škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup jiný orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci Ministerstvu financí, popřípadě soudu nezbytnou součinnost.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Stát hradí pouze skutečnou škodu, nikoliv například náklady na ochranné pomůcky.
- Nárok na náhradu škody se uplatňuje u Ministerstva financí, a to do 12 měsíců od zjištění škody, nejpozději však do 3 let od jejího vzniku.
- Výše náhrady se snižuje o dotace a podpory, které poškozený již obdržel ke zmírnění dopadů epidemie.
- Pokud Ministerstvo financí nárok neuspokojí do 6 měsíců, může se poškozený domáhat náhrady škody u soudu.
Na co si dát pozor
- Poškozený musí prokázat, že škodě nebylo možné předejít nebo zabránit.
- Stát nehradí škodu, pokud prokáže, že si ji poškozený způsobil sám.
- Je nutné dodržet lhůty pro uplatnění nároku, jinak právo na náhradu škody zaniká.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 9
Jak soudy aplikují § 9
I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se žalobou domáhá náhrady škody ve výši 18 022 558,30 Kč s příslušenstvím dle § 9 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „pandemický zákon“), která jí měla vzniknout ze série v žalobě specifikovaných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, v důsledku kterých nemohla provozovat svou podnikatelskou činnost spočívající v pořádání veletrhů v pražském výstavním areálu v Letňanech.
Podle odvolacího soudu dovozuje žalobkyně svůj nárok s odkazem na § 9 zákona č. 94/2021 Sb. z obecně závazných opatření správního úřadu.
Ustanovení § 9 odst. 4 věty druhé zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nepředstavuje "zákonné snížení náhrady škody", je toliko legálním vymezením rozsahu náhrady škody.
Související
§ 1 Mimořádná opatření při epidemii (Zákon o některých úpravách v sociálním z)§ 69 Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí j (Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změ)§ 1 Úvodní ustanovení (Zákon o dalších úpravách poskytovaní oše)§ 82 Krajské hygienické stanice (Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změ)§ 80 Ministerstvo zdravotnictví (Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změ)