30 Cdo 531/2013 — Nejvyšší soud

30 Cdo 531/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:4. 9. 2013 Spisová značka:30 Cdo 531/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.531.2013.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za škodu Zadostiučinění (satisfakce) Zdravotnictví Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 § 237 odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 § 21a předpisu č. 160/1992Sb. § 29 odst. 1 předpisu č. 129/2000Sb. § 13 předpisu č. 160/1992Sb. § 14 předpisu č. 160/1992Sb. § 1 odst. 2 předpisu č. 82/1998Sb. § 13 odst. 1 předpisu č. 82/1998Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:1. 10. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 531/2013 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Simona ve věci žalobce Ing. P. R., zastoupeného Mgr. Filipem Kubrychtem, advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 6, proti žalovaným: 1) České republice - Ministerstvu zdravotnictví, se sídlem v Praze 2, Palackého náměstí 4, 2) Královehradeckému kraji, se sídlem v Hradci Králové, Pivovarské náměstí 1245, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 230/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2012, č. j. 30 Co 602/2011-118, takto: I. Dovolání se v části, v níž směřuje proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu, odmítá. II. Jinak se dovolání zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta žaloba o 150.000,- Kč (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.). Ve výroku I. opravil rozsudek soudu prvního stupně jen co do správného označení druhého žalovaného. Uvedené částky se žalobce po žalovaných domáhal z titulu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku tvrzeného nesprávného úředního postupu souvisejícího s postupem Oblastní nemocnice Jičín, a. s., která neumožnila žalobci nahlížet do zdravotnické dokumentace jeho otce. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaní nejsou pasivně věcně legitimovaní, neboť v daném případě nejde o nesprávný úřední postup, za který by odpovídal stát nebo územně samosprávné celky. Pasivně věcně legitimovanou osobou, která měla porušit zákonné povinnosti, je Oblastní nemocnice Jičín, a. s. (dále též jen „nemocnice“). Odvolací soud po zopakování části dokazování dospěl k závěru, že soud prvního stupně „zcela nevystihl důvod (skutkové odůvodnění) uplatňovaného nároku.“ Žalobce se nedomáhá zadostiučinění za tvrzený nesprávný úřední postup nemocnice spočívající v tom, že mu neumožnila nahlédnout do zdravotnické dokumentace jeho otce, ale za tvrzený postup žalované 1) spočívající v tom, že řádně nevyřídila jeho stížnost na žalovaného 2) a nezjednala nápravu, resp. za tvrzený nesprávný postup žalovaného 2), že řádně nevyřídil jeho stížnost na uvedený postup nemocnice a že nezjednal nápravu. I přesto je rozsudek soudu prvního stupně věcně správný. Právo na informace o zdravotním stavu včetně možnosti nahlížet do zdravotnické dokumentace je upraveno v § 67ba odst. 3 a 4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (zrušeného ke dni 1. 4. 2012 zákonem č. 372/2011 Sb. - poznámka Nejvyššího soudu). Podmínky a rozsah poskytování zdravotní péče v nestátních zdravotnických zařízeních upravuje zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních (taktéž zrušen ke dni 1. 4. 2012 zákonem č. 372/2011 Sb. - poznámka Nejvyššího soudu). Z těchto předpisů (zejména pak § 8 odst. 1, § 13 odst. 3, § 14 a § 21a zákona č. 160/1992 Sb.) plyne, že Královehradecký kraj (jeho krajský úřad) ve vztahu k Oblastní nemocnici Jičín, a. s., vykonává státní moc v přenesené působnosti, a to v rozsahu stanoveném zákonem č. 160/1992 Sb. Tvrzené pochybení Krajského úřadu Královehradeckého kraje ve vztahu k nemocnici při výkonu této přenesené působnosti tak může být nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OdpŠk“). Odpovědným subjektem je ale potom stát, za který jedná Ministerstvo zdravotnictví (§ 6 odst. 2 písm. b/ OdpŠk). Z toho je zřejmé, že žalovaný 2) není pasivně věcně legitimovaný (není odpovědným subjektem za tvrzený nesprávný úřední postup, jestliže při výkonu přenesené působnosti vyřizoval stížnost žalobce na nemocnici). Ve vztahu k Oblastní nemocnici Jičín, a. s. je žalovaný 2) zakladatelem a dále je zakladatelem a jediným akcionářem Zdravotnického holdingu, a. s., který je jediným akcionářem Oblastní nemocnice Jičín, a. s. Činnost, popřípadě nečinnost žalovaného 2) jako zakladatele akciové společnosti, resp. jako jediného akcionáře, není výkonem veřejné moci ve smyslu § 19 OdpŠk. Ve vztahu k oběma žalovaným nelze učinit ani závěr o jejich odpovědnosti podle § 13, resp. § 22 OdpŠk, neboť žalobcem tvrzený nesprávný postup není nesprávným úředním postupem. Stížnost žalobce na nemocnici byla vyřešena dopisem žalovaného 2) ze dne 16. 6. 2010, v němž bylo konstatováno právo žalobce na požadované informace o zdravotním stavu jeho otce. Tento dopis s právním výkladem byl zaslán ne vědomí jak nemocnici, tak Zdravotnickému holdingu, a. s. Stížnost žalobce na žalovaného 2) byla vyřešena dopisem ze dne 23. 8. 2010, v němž opět bylo konstatováno právo žalobce na požadované informace, a opět byl dopis zaslán žalovanému 2). Takový způsob vyřešení stížnosti žalobce, jakož i způsob nápravy nelze považovat za nesprávný úřední postup. Argumentuje-li žalobce různými kontrolními oprávněními, pak je třeba zdůraznit, že ze žádného právního předpisu nevyplývá povinnost zahájit konkrétní kontrolní řízení, resp. učinit nápravné opatření v případě, že nemocnice neumožnila konkrétní osobě nahlédnout do zdravotnické dokumentace. Z pouhé zákonem zakotvené možnosti provádět kontrolu dodržování zákonů nelze učinit závěr o tom, že žalovaní pochybili, jestliže v tomto případě konkrétní kontrolu neprovedli. Nad rámec uvedeného odvolací soud dodal, že žalobce netvrdil, a tím spíše neprokázal vznik nemajetkové újmy. Proti tomuto rozsudku (mimo jeho výrok III.) podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje ze zásadního právního významu napadeného rozhodnutí a jeho důvodnost spatřuje v nesprávném právním posouzení věci provedené soudem odvolacím a v zatížení řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé. Z důvodu obsáhlosti dovolání, dovolací soud stručně rekapituluje stěžejní body dovolání. Žalobce především nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že žalovaný 2) není pasivně věcně legitimovaný. Toto své přesvědčení opírá o názor, že v daném případě - při vyřizování stížnosti na postup nemocnice - vykonával žalovaný 2) samostatnou působnost ve smyslu § 14 odst. 3, § 57 odst. 1 a § 59 odst. 1 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, nikoliv působnost přenesenou, kterak dovodil odvolací soud. Žalobce dále namítá, že v daném případě se jednalo o nesprávný úřední postup krajského úřadu Královehradeckého kraje, za který odpovídá právě tento kraj. Ke vzniku nemajetkové újmy navíc došlo nejen v důsledku nesprávného úředního postupu krajského úřadu, ale i v důsledku nečinnosti dalších orgánů žalovaného 2), zejména jeho rady. Dovolatel též nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že činnost, popř. nečinnost žalovaného 2) jako zakladatele akciové společnosti, resp. jediného akcionáře, není výkonem veřejné moci ve smyslu § 19 OdpŠk. Královehradecký kraj totiž ve vztahu k Oblastní nemocnici Jičín zajišťuje výkon samostatné a přenesené působnosti pro oblast zdravotnictví spočívající zejména ve výkonu kontrolní funkce. Vystupuje tedy vůči ní z vrchnostenské pozice, a tudíž vykonává veřejnou moc. Oblastní nemocnice Jičín Královehradecký kraj zřídil za účelem zajištění zdravotních služeb, ochrany veřejného zdraví včetně prevence a další zdravotnické funkce. Královehradecký kraj je jediným akcionářem Oblastní nemocnice Jičín, a. s., a jediným akcionářem Zdravotnického holdingu Královehradeckého kraje, a. s., a na jejich chod má zcela zásadní vliv. Zároveň má zastoupení v dozorčích radách těchto právnických osob. Dovolatel též argumentuje, že Královehradecký kraj je podle § 2 písm. c) a § 3 odst. 1 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole povinen prostřednictvím svých orgánů - rady a krajského úřadu -