31 Cdo 475/2020 — Nejvyšší soud

31 Cdo 475/2020 citace  Právní věta:Při posouzení otázky, zda pojištěný porušil základní povinnost při provozu vozidla na pozemních komunikacích provozováním vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí [§ 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů] a zda tedy má pojistitel vůči němu právo na regresní postih, je rozhodné, zda pojištěný věděl, či při zachování běžné péče a opatrnosti mohl vědět, že vozidlo těmto požadavkům neodpovídá. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:10. 6. 2020 Spisová značka:31 Cdo 475/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:31.CDO.475.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Pojištění odpovědnosti za škodu Dotčené předpisy:§ 10 předpisu č. 168/1999Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:8. 7. 2020 Publikováno ve sbírce pod číslem:95 / 2020 Anotace:Soud prvního stupně uložil (v pořadí druhém rozsudku) žalované (pojistníkovi) povinnost zaplatit žalobkyni (pojistiteli) jistou částku, čehož se žalobkyně domáhala soudní cestou. Podanou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že podle pojistné smlouvy uzavřené mezi ní a žalovanou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, přičemž toto vozidlo řízené žalovanou bylo účastno dopravní nehody, kdy došlo ke vzniku škody a žalobkyně následně vyplatila pojistné plnění ve výši odpovídající žalované částce. Dopravní nehoda spočívala v přejetí škodícího vozidla do protisměru, kde došlo ke střetu s jiným vozidlem, které se následně několikrát převrátilo přes střechu, přičemž vznikla škoda na vozidle a na přepravovaných věcech. Další náklady si vyžádal zásah HZS Libereckého kraje při odstranění následků nehody. Vzhledem k tomu, že vozidlo žalované nebylo v době nehody z technického hlediska ve stavu odpovídajícím požadavkům bezpečnosti silničního provozu, když příčinou nehody bylo prasknutí kulového čepu spojovací tyče řízení a prasknutí šroubu držáku lůžka kulového čepu ramene řízení, žalobkyně podle § 10 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném k datu pojistné události, tj. ve znění do 31. 12. 2011 (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.), uplatnila právo na úhradu toho, co plnila z titulu pojistného plnění, tedy na zaplacení žalované částky. Soud prvního stupně ve svém rozsudku ohledně skutkové a právní argumentace ve vztahu k základu žalobou uplatněného nároku odkázal na odůvodnění zrušujícího usnesení odvolacího soudu. Ten se ve svém kasačním rozhodnutí neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že pro posouzení nároku měla význam skutečnost, že žalovaná nemohla zjistit při běžném užívání provozovaného vozidla jeho technickou závadu, která byla příčinou dopravní nehody. Svůj závěr odvolací soud opřel o rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 23 Cdo 3363/2013, přičemž zdůraznil, že v daném případě žalobkyně uplatnila postižní právo, které je ve vztahu k obecným předpisům speciálním nárokem založeným pouze na principu objektivity, který nedává soudu žádný prostor rozšiřovat jej výkladem nad rámec zákona, tedy přihlížet k subjektivnímu hledisku. K odvolání žalované rozsudek soudu prvního stupně odvolací soud potvrdil. Odkázal na ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který zakotvuje principy předvídatelnosti soudního rozhodování a legitimního očekávání účastníků řízení, a v souvislosti s tím uzavřel, že nemá důvod odchýlit se od závěrů vyjádřených v již citovaném rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 3363/2013, v němž se řešil zcela identický případ uplatněného regresního nároku pojistitele podle § 10 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., kdy technická závada na vozidle byla příčinou nehody jako v tomto případě. Odvolací soud připomněl závěr Nejvyššího soudu, že uvedená skutková podstata je naplněna nejen takovým provozováním, při němž má provozovatel možnost rozpoznat při zachování obvyklé opatrnosti neodpovídající technický stav, ale jakýmkoliv provozováním vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, když jde o odpovědnost objektivní, bez možnosti liberace pojištěného. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v jehož rámci tak Nejvyšší soud posuzoval otázku, zda pojištěný porušil základní povinnost při provozu vozidla na pozemních komunikacích provozováním vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí [§ 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb.], a zda jsou tedy dány rozhodné subjektivní okolnosti na straně pojištěného pro vznik jeho regresní povinnosti podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., resp. zda jsou stále aplikovatelné závěry obsažené v jeho rozsudku ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 23 Cdo 3363/2013. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 31 Cdo 475/2020-244 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté, JUDr. Filipa Cilečka, JUDr. Jiřího Doležílka, JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., JUDr. Romana Fialy, JUDr. Miroslava Galluse, JUDr. Petra Gemmela, Mgr. Davida Havlíka, JUDr. Kateřiny Hornochové, JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., JUDr. Zdeňka Krčmáře, JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., JUDr. Pavla Simona, JUDr. Petra Šuka, JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně ČSOB Pojišťovny, a. s., člena holdingu ČSOB, se sídlem v Pardubicích, Zelené předměstí, Masarykovo náměstí 1458, PSČ 530 02, IČO 45534306, zastoupené JUDr. Michalem Bendou, advokátem se sídlem v Praze 2, Apolinářská 445/6, PSČ 128 00, proti žalované A. K., nar. XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem v Liberci, U Soudu 363/10, PSČ 460 01, o zaplacení částky 380 885 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 11 C 402/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 22. 1. 2018, č. j. 30 Co 296/2017-194, ve znění usnesení ze dne 9. 2. 2018, č. j. 30 Co 296/2017-199, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 22. 1. 2018, č. j. 30 Co 296/2017-194, ve znění usnesení ze dne 9. 2. 2018, č. j. 30 Co 296/2017-199, a rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 10. 8. 2017, č. j. 11 C 402/2013-162, ve výrocích pod body I, III a IV se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Jablonci nad Nisou v pořadí druhým rozsudkem ze dne 10. 8. 2017, č. j. 11 C 402/2013-162, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 372 804,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 364 154,90 Kč za dobu od 7. 9. 2012 do zaplacení, ve výši 7,5 % ročně z částky 8 650 Kč za dobu od 26. 7. 2012 do zaplacení (výrok pod bodem I), žalobu co do částky 8 080,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 7. 9. 2012 zamítl (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod body III a IV). 2. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 380 885 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 372 235 Kč za dobu od 7. 9. 2012 do zaplacení a z částky 8 560 Kč za dobu od 26. 7. 2012 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že podle pojistné smlouvy č. 611125569 ze dne 22. 2. 2010 uzavřené mezi žalobkyní, jako pojistitelem, a A. O. (pozn. nyní K.), jako pojistníkem, bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla XY, RZ XY, přičemž toto vozidlo řízené žalovanou bylo dne 6. 6. 2011 účastno dopravní nehody, kdy došlo ke vzniku škody a žalobkyně následně vyplatila pojistné plnění ve výši odpovídající žalované částce. Dopravní nehoda spočívala v přejetí škodícího vozidla do protisměru, kde došlo ke střetu s vozidlem RZ XY, které se následně několikrát převrátilo přes střechu, přičemž vznikla škoda na vozidle a na přepravovaných věcech. Další náklady si vyžádal zásah HZS Libereckého kraje při odstranění následků nehody. Vzhledem k tomu, že vozidlo žalované nebylo v době nehody z technického hlediska ve stavu odpovídajícím požadavkům bezpečnosti silničního provozu, když příčinou nehody by