32 Cdo 2852/2007 — Nejvyšší soud

32 Cdo 2852/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 11. 2007 Spisová značka:32 Cdo 2852/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:32.CDO.2852.2007.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 2852/2007 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně I. S., zastoupené advokátem, proti žalované obci H., zastoupené advokátkou, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Bruntále, pobočky v Krnově, pod sp. zn. 19 C 39/2003,  o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. července 2004 č. j. 8 Co 246/2004-102, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5 075 Kč  do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Bruntále, pobočka v Krnově, rozsudkem ze dne 7. listopadu 2003 č. j. 19 C 39/2003-75, ve znění opravného usnesení ze dne 23. února 2004 č. j. 19 C 39/2003-92, určil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku pod bodem I rozsudku, zamítl žalobu na určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem budovy na stavební parcele p. č. 106 a pozemku stavební p. č. 106 v k.ú. a obci H., a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně nejprve dovodil, že v části žaloby týkající se určení vlastnického práva k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalované je dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, neboť rozsudek o určení vlastnictví je podkladem pro zápis vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí. V případě určení vlastnictví k vodovodnímu řadu je naléhavý právní zájem na určovací žalobě odůvodněn potřebou odstranění právní nejistoty v otázce vlastnictví k tomuto vodovodnímu řadu, když oba účastníci řízení si činí nárok na vlastnictví této věci na základě stejné právní skutečnosti. Odstranění nejistoty v otázce vlastnictví vodovodního řadu je předpokladem k řádnému uplatnění práv vlastníka a hospodaření s touto věcí, což potvrzuje i tvrzení žalované, podle které žalovaná připravuje rekonstrukci sporného vodovodního řadu, která musela být z důvodu sporu o vlastnictví věci odložena do vyřešení této otázky. Soud prvního stupně zjistil, že rozhodnutím Ministerstva pro správu národního majetku a  jeho privatizaci ČR ze dne 17. 6. 1994 č. j.  109/94-320 bylo na základě návrhu privatizačního projektu rozhodnuto o privatizaci části Státního zemědělského podniku H., státního podniku, a to jednak metodou bezúplatného převodu týkajícího se jednotky vymezené jako obytné domy  č. p. 187, 469, 479, 480, 503 v H. v hodnotě majetku 662 000 Kč nabyvateli obci H., jednak metodou veřejné dražby podle zákona č. 92/1991 Sb. týkající se jednotky označené jako část majetku SZP H.  v hodnotě majetku 23 443 000 Kč. Podle projektu, který byl podkladem pro vydání rozhodnutí o privatizaci SZP H., byl vymezen k privatizaci celkový majetek v hodnotě 24 105 000 Kč. Z toho byl k privatizaci formou dražby určen majetek v hodnotě 23 443 000 Kč (hodnota pozemků činila 636 000 Kč). Součástí formuláře 4A týkajícího se vymezení jednotky privatizované formou veřejné dražby je příloha č. 6, 7 obsahující seznam staveb a pozemků určených k privatizaci, mezi kterými jsou  uvedeny i stavební p. č. 787, stavební p. č. 788, stavební p. č. 789 včetně staveb  na těchto parcelách stojících, nikoli však budova se stavební p. č. 106. Dále byly vymezeny samostatně privatizované jednotky formou přímého prodeje předem určeným osobám (uživatelům nemovitostí), a to rodinný dům č. p. 187 v hodnotě 96 000 Kč, rodinný dům č. p. 469 v hodnotě 354 000 Kč, rodinný dům č. p. 479 – byt 2+1 v hodnotě 33 000 Kč, rodinný dům č. p. 479 – byt 2+1 v hodnotě 33 000 Kč, rodinný dům č. p. 503 – byt 3+1 v hodnotě 113 000 Kč a rodinný dům 480 – byt 2+1 v hodnotě 33 000 Kč, přičemž celková hodnota samostatně provozovaných jednotek formou přímého prodeje činila 662 000 Kč. Majetek nadále státní byl vymezen v hodnotě 1 518 000 Kč (meliorace a odvodnění pozemků), majetek k pokrytí restitučních nároků byl vymezen v hodnotě 152 000 Kč. Jako samostatně privatizovaná jednotka představovaná rodinným domem č. p. 187 byly ve formuláři 4C vymezeny rodinný dům č. p. 187 pod inventárním číslem 007693 a hospodářská budova pod inventárním číslem 007694 v celkové hodnotě 96 000 Kč, včetně stavebních parcel č. 105 a 106. Další jednotky privatizované formou přímého prodeje byly vymezeny jako dům č. p. 489 se stavební p. č. 723, dům č. p. 479 se stavební p. č. 744, dům č. p. 503 se stavební p. č. 770, dům č. p. 480 se stavební p. č. 744. Celková hodnota rodinných domů včetně pozemků určených ve formuláři 4C k privatizaci přímým prodejem předem vybraným subjektům byla stanovena na částku 662 000 Kč. Smlouvou ze dne 29. 9. 1994 č. 839/94 převedl Pozemkový fond ČR do vlastnictví žalované na základě rozhodnutí o privatizaci vydaného MSNMP ČR ze dne 17. 6. 1994 č. j. 1090994/320 a aktualizovaného privatizačního projektu č. 40.103 část Státního zemědělského podniku H. označenou jako obytné domy č. p. 187, 469, 480 a 503 v H., přičemž soupis nemovitostí tvořil nedílnou součást smlouvy. Předmětem převodu byly mimo jiné budovy na stavební p. č. 106, stavební p. č. 787, stavební p. č. 788, stavební p. č. 789 včetně citovaných pozemků. Ze zápisu o předání a převzetí věcí podle smlouvy č. 839/94 sepsaného dne 26. 10. 1994, včetně přílohy zápisu označené jako inventarizační zápis inventarizační komise (bodu 16), soud zjistil, že součástí převodu je rovněž vodovod v katastru obce H. o délce asi 1 200 m. Žalovaná je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník budov na stavební parcele č. 787, 788, 789 a 106 včetně těchto pozemků. Žalobkyně dne 26. 5. 1995 vydražila udělením příklepu ve veřejné dražbě č. 40103-1001-26 samostatně privatizovanou jednotku pod č. 40103-1001-26, představující část majetku Státního zemědělského podniku H.. Předmětem dražby byl majetek v celkové hodnotě 20 347 000 Kč, z toho investiční majetek celkem ve výši 19 680 000 Kč, budovy a stavby v hodnotě 17 336 000 Kč a pozemky v hodnotě 636 000 Kč, přičemž soupis nemovitostí tvořící přílohu aukční karty dražby neobsahoval budovy na stavebních p. č. 787, 788, 789 a 106 včetně těchto pozemků. Vodovodní řad, který je předmětem žaloby, byl předmětem privatizace jako majetek SZP H., přičemž je umístěn na pozemcích uvedených v petitu žaloby. Jedná se o jediný vodovod v obci H., vyjma vodovodu v pastevním areálu na p. č. 1203/2 v k. ú. H. (tento byl vydražen žalobkyní v rámci jednotky č. 1001). Soud prvního stupně vyšel z § 12 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění do 5. 12. 1994, podle něhož může být majetek Fondu národního majetku České republiky použit v souladu s rozhodnutím o privatizaci. Smlouvu o bezúplatném převodu na žalovanou v části týkající se převodu budov se stavební parcelou č. 787, 788, 789 a vodovodního řadu  posoudil podle § 39 občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) jako absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem, a to s ustanoveními § 5 a § 12 zákona č. 92/1991 Sb., neboť byla uzavřena v rozporu s rozhodnutím o privatizaci. Za použití logické úvahy „vyloučením“ dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobkyně se stala příklepem v dražbě, jejímž předmětem byla část privatizovaného podniku označená jako jednotka č. 1001 vyjma jednotky č. 6001 s taxativně vymezeným majetkem, představovaným domem č. p. 187 se stavební p. č. 105 a budovou se stavební p. č. 106, domem č. p. 469 se stavební p. č. 723, domem č. p. 479 se stavební p. č. 744 (2 bytové jednotky), domem č. p. 503 se stavební p. č. 770, domem č. p. 480 se stavební p. č. 744, majetkem ponechaným ve vlastnictví státu a majetkem k vypořádání restitučních nároků, takže dražená jednotka č. 1001 zahrnovala i budovy se stavebními pozemky p. č. 787, 788, 789 a vodovodní řad na pozemcích specifikovaných ve výroku rozhodnutí. Soupis nemovitostí, uvedený v příloze aukční karty dražby, která citované stavební parcely postrádala, považoval soud prvního stupně za nerozhodný pro určení majetku nabytého do vlastnictví žalobkyně příklepem v dražbě, neboť za určující pro stanovení majetku, který byl předmětem dražby, považoval majetek vymezený v návrhu privatizačního projektu, který byl podkladem pro rozhodnutí o privatizaci. Žalobu ohledně budovy se stavební p. č. 106 v katastrálním území H. soud z