Nejvyšší soud 32 Nd 67/2007 – Návrhu na určení místní příslušnosti
Nejvyšší soud · 13. 6. 2007
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Nejvyšší soud rozhodoval o návrhu na určení místní příslušnosti.
Předmět sporu: návrhu na určení místní příslušnosti.
O co šlo: Navrhovatelka, právně zastoupena, se podáním ze dne 8. 2 .2007, adresovaným Nejvyššímu soudu, domáhá určení místní příslušnosti soudu, který projedná a rozhodne právní věc o rozvod manželství navrhovatelky s odpůrcem.
Výsledek: Nejvyšší soud neurčuje, který soud v České republice projedná a rozhodne věc o rozvod manželství mezi účastníky, označenými v záhlaví. (Soud určil, který soud věc projedná.)
Význam: Věcně se rozhodnutí týká zejména: § 38 97/1963 Sb. (Pravomoc ve věcech rodinných).
Aplikovaná ustanovení
NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
32 Nd 67/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse, v právní věci navrhovatelky A. W., roz. K., proti odpůrci S. P. W., o rozvod manželství, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:
Nejvyšší soud neurčuje, který soud v České republice projedná a rozhodne věc o rozvod manželství mezi účastníky, označenými v záhlaví.
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatelka, právně zastoupena, se podáním ze dne 8. 2 .2007, adresovaným Nejvyššímu soudu, domáhá určení místní příslušnosti soudu, který projedná a rozhodne právní věc o rozvod manželství navrhovatelky s odpůrcem.
Z podaného návrhu vyplývá, že účastníci neměli společné bydliště na území České republiky (§ 88 písm. a) občanského soudního řádu - dále též jen „o. s. ř.“). Odpůrce neměl nikdy bydliště na uzemí České republiky, navrhovatelka měla poslední bydliště na adrese K.
Podle ustanovení § 38 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, ve věcech manželských (včetně řízení o zrušení manželství rozvodem), je pravomoc českých soudů dána, je-li alespoň jeden z manželů českým občanem.
Před tímto vnitrostátním předpisem České republiky má však přednost podle principu přednosti „acquis communautaire“ ustanovení článku 2 bodu 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 ze dne 29. 5. 2000, o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozsudků ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti obou manželů k dětem, podle něhož ve věcech týkajících se rozvodu jsou příslušné soudy členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště nebo má odpůrce obvyklé bydliště, popř. má navrhovatel bydliště, kde bydlel nejméně 6 měsíců bezprostředně před podáním návrhu a v případě S. K. V. B. a S. I. má zde svůj „domicile“; ve všech těchto uvedených případech jsou příslušné soudy S. K. V. B. a S. I.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí, nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Se zřetelem k výše uvedeným skutkovým okolnostem daného případu Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o. s. ř. nemohl určit v této věci příslušný soud v České republice.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. června 2007
JUDr. František Faldyna,CSc., v. r.
předseda senátu