33 Cdo 2714/2013 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2714/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 5. 2014 Spisová značka:33 Cdo 2714/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.2714.2013.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Notářský zápis Žaloba určovací Dotčené předpisy:§ 71a předpisu č. 238/1992Sb. § 274 odst. 1 písm. e) o. s. ř. ve znění do 31.12.2013 § 40 odst. 1 písm. d) předpisu č. 120/2001Sb. § 80 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2013 § 40 odst. 1 obč. zák. § 524 odst. 1 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:27. 5. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2714/2013 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce P. I., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Brožem, advokátem se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 62/767, proti žalovanému V. Sh., zastoupenému JUDr. Petrem Cembisem, advokátem se sídlem v Brně, Ponávka 185/2, o určení neexistence závazku, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 37 C 18/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2013, č.j. 14 Co 151/2012-199, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 3. 2013, č.j. 14 Co 151/2012-204, takto : Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2013, č.j. 14 Co 151/2012-199, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 3. 2013, č.j. 14 Co 151/2012-204, a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2011, č.j. 37 C 18/2008-178, se ruší a věc se Městskému soudu v Brně vrací k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Ve výroku označeným rozhodnutím (ve znění opravného usnesení) krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 20. 7. 2011, č.j. 37 C 18/2008-178, kterým Městský soud v Brně určil, že neexistuje žalobcův závazek zaplatit žalovanému 90.958,70 EUR od 5. 1. 2008 do 5. 11. 2014, „vymezený dohodou o svolení k vykonatelnosti notářského zápisu ze dne 21. 9. 2007, NZ 141/2007, N 172/2007, sepsaný dne 21. 9. 2007 JUDr. Věrou Němcovou, notářkou v Brně, se sídlem v Brně, Štefánikova 45, PSČ 602 00“; ve výroku o nákladech řízení rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaného zavázal k zaplacení 13.552,- Kč, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení neexistence závazkového právního vztahu (§ 80 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb./, dále jen „o.s.ř.“). Určení neexistence závazku, o jehož uznání je sepsán předmětný notářský zápis, je způsobilé odstranit nejistotu právního postavení žalobce vůči žalovanému, neboť bez rozhodnutí o požadovaném určení by byl žalobce jako povinný z uznaného dluhu nucen pasivně vyčkávat dalšího postupu žalovaného bez možnosti takový postup ovlivnit; tím by mu byla odepřena možnost domáhat se soudní ochrany. V rámci věcného posouzení nároku shledal odvolací soud absolutně neplatnými právní úkony, o něž žalovaný pohledávku opíral. Žalovaný, který se nestal věřitelem pohledávek, neboť smlouvy o jejich postoupení uzavřel s postupitelem R. Š. ústní formou (§ 40 odst. 1, § 524 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz § 3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“), nemohl s nimi disponovat, tedy ani uzavřít s žalobcem (dlužníkem) dohodu o narovnání, příp. dohodu o změně splatnosti dluhu. Neplatným právním úkonem je podle odvolacího soudu i uznání závazku žalobcem v notářském zápisu, protože pohledávka je co do důvodu vymezena neurčitě (§ 37 odst. 1 obč. zák.). Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním s tím, že posouzení otázky naléhavého právního zájmu na určení neexistence závazku, jehož předmětem je splnění dluhu 90.958,70 EUR s příslušenstvím, je nesprávné (§ 241a odst. 1, 3 o.s.ř.). Bez rozhodnutí o tom, že dohoda o splnění dluhu obsažená v notářském zápise neexistuje, nebylo žalobcovo právo ohroženo a v důsledku případné nejistoty právního postavení žalobce jako dlužníka mu nehrozila žádná újma, kterou by bylo možno rozhodnutím o určovací žalobě odstranit (procesní obranu v případné exekuci mu zákon zajišťuje). Řízení o určovací žalobě vede v projednávané věci ke zbytečnému rozmnožování sporů, a to bez ohledu na to, zda byla podána před nebo po zahájení exekučního řízení. V intencích dovolacího důvodu podle § 241a odst. 1 o.s.ř. zpochybnil žalovaný také právní závěry odvolacího soudu týkající se neplatnosti dohody o narovnání a uznání dluhu žalobcem. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalobce ve vyjádření odkázal na právní závěry odvolacího soudu a navrhl, aby dovolací soud odmítl dovolání. Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (§ 237, § 239 o.s.ř.), tj. otázky naléhavého právního zájmu na učení, že žalobcův závazek neexistuje. Podle ustanovení § 80 písm. c/ o.s.ř. se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Z hlediska skutkového stavu bylo v řízení před soudy obou stupňů zjištěno, že notářský kandidát JUDr. Jiří Němec sepsal 21. 9. 2007 notářský zápis (NZ 141/2007, N 172/2007) o dohodě, kterou se žalobce (osoba povinná) zavázal splnit žalovanému (osobě oprávněné) pohledávku „v celkové výši 90.958,70 EUR“ vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolil, aby byl podle zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce), jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní (§ 71a, § 71b odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti /notářský řád/, ve znění účinném do 31. 12. 2007, dále jen „zákon č. 358/1992 Sb.“). Notářský zápis odkazuje na dohodu o narovnání z 21. 9. 2007 jako na „právní důvod“ plnění. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. V případě, kdy lze žalovat o splnění povinnosti, může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu, a předejde se tak případným dalším žalobám o plnění nebo jestliže žaloba o plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Určovací žaloby slouží potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Pomocí určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné již probíhající řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení. Dovolací soud pokládá za správný (a plně odpovídající konstantní soudní praxi) závěr, podle něhož po nařízení soudního výkonu rozhodnutí (po pověření a nařízení exekuce) na podkladě titulu, jímž je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, se otázka, zda oprávněná osoba má či nemá podle hmotného práva nárok na vymáhané plnění, řeší ve zvláštním „sporném“ řízení o zastavení soudního výkonu (exekuce), jinak řečeno, řešení otázky, zda pohledávka nebo jiný nárok, jichž se „dohoda“ v zápise týká, vychází ze závazku, který nikdy nevznikl, případně již zanikl, který je neplatný nebo se promlčel, pro účely vykonávacího (exekučního) řízení pomocí určovací žaloby je nepřípustné, neboť vede jen ke zbytečnému rozmnožování sporů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000). Naléhavý právní zájem na určení neexistence pohledávky ze závazkového právního vztahu nelze a priori vyloučit v případech, kdy osoba oprávněná z notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti pohledávku nebo jiný nárok, který se osoba povinná zavázala splnit, nevymáhá. Vždy je třeba v těchto případech, kdy řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuční řízení nebylo zahá