33 Cdo 2943/2016 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2943/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 6. 2018 Spisová značka:33 Cdo 2943/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.2943.2016.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva Právní jednání (o. z.) Dotčené předpisy:§ 25 odst. 11 písm. a) předpisu č. 458/2000Sb. § 35 odst. 2 obč. zák. § 266 předpisu č. 513/1991Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:10. 9. 2018 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 13.3.2019II.ÚS 894/19JUDr. Kateřina Šimáčková-- Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2943/2016-293 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně MESANA Real s.r.o., se sídlem v Tachově, Máchova 2161, identifikační číslo 29065895, zastoupené Mgr. Luďkem Šikolou, advokátem se sídlem v Praze 1, Mezibranská 579/7, proti žalované ČEZ Distribuce, a. s., se sídlem v Děčíně IV-Podmokly, Teplická 874/8, identifikační číslo 24729035, zastoupené Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, o nahrazení rozhodnutí správního orgánu výrokem soudu, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 6 C 39/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 8. 2015, č. j. 17 Co 639/2013-228, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Radka Pokorného, advokáta. O d ů v o d n ě n í: I. Dosavadní průběh řízení Žalobou ze dne 8. 2. 2011 se žalobkyně domáhala „stanovení smlouvy o připojení výrobny elektřiny (FVE) s instalovaným výkonem 1.800 kW v lokalitě obce M. H., parc., k. ú. M. H., k distribuční soustavě společnosti ČEZ Distribuce, a. s. mezi společností MESANA Real s. r. o., se sídlem Máchova 920, Tachov, IČ: 29065895, jako žadatelem o připojení a společností ČEZ Distribuce a. s. se sídlem Děčín, Děčín IV-Podmokly, Teplická 874/8, IČ: 24729035, jako provozovatelem distribuční soustavy,“ jejíž text se měl stát součástí výroku soudního rozhodnutí, s tím, že vydaný rozsudek „nahrazuje rozhodnutí předsedy Energetického regulačního úřadu ze dne 10. 11. 2010, č. j. 04419-23/2010-ERÚ, kterým zamítl rozklad podaný žalobkyní proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 25. 10. 2010, č. j. 04419-18/2010-ERÚ.“ Okresní soud v Děčíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. 2. 2013, č. j. 6 C 39/2012-138, „stanovil“ smlouvu o připojení fotovoltaické elektrárny v blíže specifikovaném znění; zároveň rozhodl o nákladech řízení. Dospěl k závěru, že stanovisko provozovatele distribuční soustavy (žalované) ze dne 11. 8. 2009 nemá povahu stanoviska předběžného, nýbrž je závazné a konečné s odkazem na § 3 a § 4 odst. 1 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) ve spojení s ustanovením § 25 odst. 11 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) v rozhodném znění, s vyhláškou č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě ve znění účinném do 31. 3. 2010 a čl. 4. 1. přílohy č. 4 Pravidel provozování distribučních soustav (PPDS). Podle stanoviska žalované bylo připojení FVE do distribuční soustavy vázáno na předložení studie připojitelnosti, která měla ověřit možnost a podmínky připojení FVE. Vzhledem k tomu, že podmínky připojení žalobkyně splnila, neboť studie připojitelnosti potvrdila možnost připojení FVE a distributor vydáním stanoviska rezervoval kapacitu pro připojení výrobny, měla žalovaná povinnost uzavřít s žalobkyní smlouvu o připojení, přičemž již nemohla dne 22. 3. 2010 vydávat další - zamítavé - stanovisko z důvodu ohrožení spolehlivosti provozu distribuční soustavy. Možnost „ohrožení spolehlivého provozu distribuční soustavy“ jako důvod pro nepřipojení FVE žalobkyně podle § 25 odst. 11 písm. a) energetického zákona je distributor (rozuměj žalovaná) povinen zkoumat vždy ke dni, kdy rozhoduje o souhlasu s připojením do distribuční soustavy. Jestliže ke dni vydání stanoviska ze dne 11. 8. 2009 nebyly zjištěny žádné okolnosti odůvodňující takový závěr, nelze jimi již později argumentovat. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 18. 8. 2015, č. j. 17 Co 639/2013-228, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Zrekapituloval, že žalobkyně požádala žalovanou dne 15. 7. 2009 o připojení jejího zařízení - výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (FVE) - s instalovaným výkonem 1800 kW, rezervovaným příkonem pro vlastní spotřebu výrobny 120 kW v lokalitě M. H., na pozemku parc., v k. ú. M. H., k distribuční soustavě žalované. Dne 11. 8. 2009 vydala žalovaná pod č. 4120469261 stanovisko k této žádosti, podle něhož předběžně bude možno realizovat připojení do stávající distribuční sítě za splnění technických podmínek a způsobu připojení zařízení. Se zřetelem k výkonu výrobny a dalším požadavkům připojení požadovala žalovaná zpracování studie připojitelnosti výrobny, která by ověřila možnost a podmínky připojení, ve lhůtě do 9. 11. 2009, přičemž až do doby jejího předložení žalované bude požadavek žalobkyně evidován a bude jí rezervována kapacita pro připojení výrobny. Žalovaná upozornila na to, že konečné stanovisko k žádosti o připojení vydá po předložení studie připojitelnosti. Ze studie připojitelnosti fotovoltaické výrobny M. H. zpracované firmou EGÚ Praha Engineering a. s., která měla zodpovědět na otázku zpětného vlivu připojení výrobny žalobkyně na distribuční síť žalované v návaznosti na pravidla provozování distribučních soustav, vyplývá, že zpětný vliv této FVE na distribuční síť nesplňuje všechny požadované limity uvedené v pravidlech provozování distribučních soustav, a není tak možné připojit celý plánovaný výkon 1800 kW. Při snížení výkonu FVE na 92 % současného výkonu dojde ke splnění požadovaných limitů a výrobnu s takto sníženým výkonem by již bylo možné k distribuční soustavě připojit. Na základě modelových výpočtů chodu sítě, které ovšem nejsou součástí posouzení podle PPDS, bude výrobna podmínku nepřevýšení změn napětí o 2 % splňovat i při plném plánovaném výkonu 1800 kW. Dne 22. 3. 2010 vydala žalovaná stanovisko č. 4120469261 zamítající požadavek žalobkyně se zřetelem k možnému ohrožení spolehlivého provozu distribuční soustavy. Z informace provozovatele přenosové soustavy společnosti ČEPS a. s. a aktuálních technických analýz vyplývá, že součet instalovaného výkonu realizovaných fotovoltaických a větrných elektráren a objem vydaných kladných stanovisek k žádostem o jejich připojení překračuj bezpečný limit spolehlivého provozu elektrizační soustavy České republiky. S přihlédnutím ke stavu elektrizační soustavy a jejího vlivu na distribuční soustavu provozovanou žalovanou je zřejmé, že nelze vyhovět dalším žádostem o připojení solárního nebo větrného zdroje nad rámec již vydaných povolení. Cituje § 4 odst. 1 zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, § 25 odst. 11 písm. a) energetického zákona, § 1, § 3 odst. 1 ve znění účinném do 31. 3. 2010, jakož i ve znění účinném od 1. 4. 2010, § 5 odst. 3 ve znění účinném do 31. 3. 2010, § 5 odst. 5 ve znění účinném do 31. 3. 2010, jakož i ve znění účinném od 1. 4. 2010 vyhlášky č. 51/2006 Sb., odvolací soud uzavřel, že stanovisko žalované ze dne 11. 8. 2009 bylo pouze předběžné, nebylo závazné a konečné, což mimo jiné vyplývá z jeho samotného textu, podle něhož konečné stanovisko k žádosti o připojení bude vydáno po předložení studie připojitelnosti. Účelem vydání předběžného stanoviska byla rezervace kapacity připojení podle žádosti žalobkyně včetně stanovení podmínek a předpokladů připojení, mezi které patřilo i předložení kladné studie připojitelnosti a faktická možnost připojení, se zřetelem na důsledky pro celou elektrizační soustavu. I po předložení kladné studie připojitelnosti byla žalovaná oprávněna posoudit možné ohrožení spolehlivého provozu distribuční soustavy a odmítnout připojit výrobnu žalobkyně. II. Dovolání a vyjádření k němu Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovolání, jehož přípustnost dovozuje ze znění § 237 o. s. ř., neboť má za to, že dovoláním napadený rozsudek závisí na řešení otázky hmotného práva, která dosud v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu nebyla zodpovězena, a to, zda stanovisko ze dne 11. 8. 200