Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 16. 9. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

4 Nd 92/2009

Nejvyšší soud · 11. 6. 2009

4 Nd 92/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z  předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty ve věci Č.  k.  p. ,  zastoupena  Mgr. R.  L. , advokátem,  proti žalovaným : 1) P.  Š. ,  a    2)   R.  V. ,  zastoupen JUDr. K.  H. ,   pro zaplacení 160.919,- Kč s přísl., o odvolání žalovaného č. 2 do výroku č. II. rozsudku odvolacího Krajského soudu v Ústí nad Labem, ze dne 12. 12. 2007, vydaného pod č. j. 12 Co 430/2005-89, vedeno u Okresního soudu v Mostě  pod sp. zn. 11 C 626/2004  t a k t o :

I.

Řízení o  odvolání žalovaného č. 2 do výroku č. II. rozsudku odvolacího Krajského soudu v Ústí nad Labem, ze dne 12. 12. 2007, vydaného pod č. j. 12 Co 430/2005-89,  s e   z a s t a v u j e .

II.

Žalovaný č. 2  nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Mostě předložil Nejvyššímu soudu shora označenou věc k rozhodnutí podle § 104 odst. 1 o. s. ř. pro nedostatek funkční příslušnosti, neboť proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího není přípustný žádný opravný prostředek a proto není dána příslušnost žádného soudu k rozhodnutí o odvolání.

Z předmětného podání plyne, že Krajský soud v Ústí nad Labem jakožto soud odvolací rozhodl v  odvolacím řízení rozsudkem ze dne 12. 12. 2007, č. j. 12 Co 430/2005 89 ve výroku č. II. tak, že žalobce je povinen zaplatit druhému žalovanému na nákladech odvolacího řízení částku 10.570,- Kč  do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně druhého žalovaného.

Proti tomuto výroku č. II. vydaném v odvolacím řízení podal žalovaný č. 2 prostřednictvím svého právního zástupce odvolání, ve kterém namítl nesprávné určení odměny právního zástupce. Dané odvolání bylo odvolatelem-žalovaným č. 2 podáno ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, který jej zaslal nalézacímu soudu ke spisovému materiálu. Nalézací Okresní soud v Mostě jej předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle § 104 odst. 1 o. s. ř.

Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud  k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního  soudu nebo rozhodnutí  krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle § 10 odst. 1 o. s. ř. krajské soudy  rozhodují o odvoláních  proti rozhodnutí okresních soudů.  Podle odstavce 2 o odvoláních proti rozhodnutím  krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud.

Podle § 104 odst. 1 o. s. ř.  jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

Řízení o odvolání podaném proti rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky (nyní  Vrchnímu soudu v Praze) /red. nyní Nejvyššímu  soudu České republiky v Brně/, je třeba zastavit (§ 103 a § 104 odst. 1 o. s. ř.) pro nedostatek funkční příslušnosti. (B sešit 3/1994 č. 14 in.: Bureš, Drápal, Krčmář a kol. Občanský soudní řád, komentář – I. díl, 7. vyd., str. 457).

Nejvyšší soud jako vrcholný článek  soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, je příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení, jestliže  proti rozhodnutí  odvolacího soudu bylo podáno „odvolání“. (Sj 85/2001 in.: Bureš, Drápal, Krčmář a kol. Občanský soudní řád, komentář – I. díl, 7. vyd.,  str. 457).

Nejvyšší soud po přezkoumání věci s ohledem na výše citovaná ustanovení zákona dospěl k závěru, že k řízení o předmětném odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu není podle § 10 o. s. ř. funkčně příslušný Vrchní soud z Praze, jemuž bylo podání adresováno, ani jiný soud. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem  podmínky řízení. Nejvyšší soud proto řízení o odvolání proti  výroku II. předmětného rozsudku odvolacího Krajského soudu v Ústí nad Labem  zastavil (§ 104 odst. 1 věta prvá o. s. ř.).

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť navrhovatel – žalovaný č. 2 podle § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. na náhradu nákladů řízení nemá právo.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne  11. června 2009

Předseda senátu:

JUDr. František H r a b e c