4 Pzo 9/2023 – Nejvyšší soud

4 Pzo 9/2023-443 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 23. 8. 2023 návrh D. Š., na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného soudcem Okresního soudu v Děčíně dne 8. 11. 2021, sp. zn. V 18/2021 – 0 Nt 509/2021, a rozhodl takto: Podle § 314m odst. 1 tr. ř. příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Okresního soudu v Děčíně ze dne 8. 11. 2021, sp. zn. V 18/2021 – 0 Nt 509/2021, ohledně navrhovatele D. Š., byl porušen zákon v ustanoveních § 88 odst. 1, 2 tr. ř. Odůvodnění: 1. Nejvyššímu soudu byl doručen dne 20. 6. 2023 podle § 88 odst. 8 tr. ř. návrh D. Š. (dále jen „navrhovatel“) podaný prostřednictvím obhájce na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, který vydal soudce Okresního soudu v Děčíně dne 8. 11. 2021, pod sp. zn. V 18/2021 – 0 Nt 509/2021. Podle navrhovatele je předmětný příkaz nezákonný, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání příkazu dle § 88 odst. 1 tr. ř., když horní hranice trestní sazby za přečin podle § 299 odst. 2 tr. zákoníku nedosahuje hranice stanovené v § 88 odst. 1 tr. ř. Současně akcentuje, že z obsahu příkazu není zřejmé, jaká mezinárodní smlouva má Českou republiku zavazovat ke stíhání jednání uvedeného v § 299 odst. 2 tr. zákoníku. Navrhovatel poukazuje dále na skutečnost, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je možno vydat toliko tehdy, jestliže lze předpokládat, že jím budou získány skutečnosti významné pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak. Zastává názor, že vydání příkazu se opírá výhradně o spekulativní ničím nepodložené závěry státního zástupce, resp. policejního orgánu. Návrh na nařízení odposlechu byl veden naprosto zjevnou snahou policejního orgánu získat doslova cokoliv, co by odůvodnilo zahájení úkonů trestního řízení vůči jeho osobě, kdy policejnímu orgánu, státnímu zástupci a potažmo soudu muselo být zcela zřejmé, že informace, které měli k dispozici v době vydání příkazu, jsou dostatečné toliko pro spekulace a zjevně v budoucnu povedou k odložení věci, popř. k zastavení trestního stíhání. Nadto podotýká, že soud o pár dnů později nařídil domovní prohlídku a prohlídku jiných prostor, takže účelu sledovaného předmětným příkazem mohlo být dosaženo jinak – domovní prohlídkou a prohlídkou jiných prostor. Zdůrazňuje rovněž skutečnost, že realizovanými odposlechy nebyly získány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly zahájení trestního stíhání, přesto bylo trestní stíhání navrhovatele zahájeno a následně v prosinci 2022 věc potichoučku odloženo. Konstatuje, že informace o odposlechu mu byla doručována policejním orgánem v období vánočních svátků, přičemž písemná informace o provedeném odposlechu mu nebyla po uplynutí lhůty k vyzvednutí vhozena do jeho schránky, ale vrácena na pokyn policejního orgánu zpět policejnímu orgánu. O provedeném odposlechu a možnosti přezkoumat jeho zákonnost se tak dozvěděl až v červenci 2023 poté, co mu bylo v souvislosti s požadavkem na náhradu škody po státu umožněno nahlédnout do policejního spisu. 2. Nařízený odposlech považuje za naprosto excesivní zásah do svého soukromí, který nemá oporu v zákoně. Odposlech byl umožněn jako neodkladný a neopakovatelný úkon ve smyslu § 160 tr. ř., aniž by byly splněny podmínky pro provedení takového úkonu. Tvrdí, že úkon (odposlech) nebyl neodkladný, bylo možné jej bez nějakých zvláštních důsledků odložit až na pozdější dobu. Odůvodnění neodkladnosti úkonu (odposlechu) spekulací o tom, že potřebné poznatky pro trestní řízení přinese jeho komunikace po provedené prohlídce vozidla, neobstojí ve světle potřeby bránit státní moci v zásahu do soukromí osob, resp. v tom, aby takové zásahy byly co nejmenší. 3. V závěru podaní navrhuje, aby soud usnesením rozhodl tak, že vydáním příkazu byl porušen zákon. 4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k podanému návrhu vyjádřil dne 9. 8. 2023, sp. zn. 1 NZP 2/2023. Ve svém vyjádření nejprve shrnul obsahově návrh na přezkum zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a následně předestřel, že napadený příkaz byl vydán na návrh státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Děčíně. Má za to, že ve věci byla dodržena zásada subsidiarity pro povolení a nasazení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 tr. ř., neboť vydání příkazu soudcem předcházelo zahájení úkonů trestního řízení pro podezření z předmětného trestného činu, a to na základě oznámení konkrétních skutkových okolností příslušnému policejnímu orgánu. Tedy v uvedeném případě nedošlo podle státního zástupce k situaci, při níž by orgány činné v trestním řízení teprve prostřednictvím nařízeného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu získávaly informace o tom, zda se odposlouchávaná osoba dopustila nějakého protiprávního činu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1217/2016). Zásada subsidiarity při povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyla podle státního zástupce porušena ani tím, že následně po vydání příkazu podle § 88 odst. 1, 2 tr. ř. byly stejným soudem pod sp. zn. 0 Nt 41/2021 a 0 Nt 43/2021 vydány dne 15. 11. 2021 příkazy k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků. Účelem zkombinování uvedených naprosto samostatných úkonů trestního řízení vedeného snahou dosáhnout účelu trestního řízení totiž mimo jiné bylo zachytit prostřednictvím odposlechu případnou reakci podezřelé osoby na provedené prohlídky, což je argumentačně zachyceno jak v návrhu státní zástupkyně, tak ve vlastním příkazu soudce na povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. 5. Státní zástupce následně shrnul okruh trestných činů, u nichž podle § 88 odst. 1 tr. ř. je možné odposlech a záznam telekomunikačního provozu za splnění dalších podmínek povolit. Uvádí, že předpokladem pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v projednávané věci byla existence vyhlášené závazné mezinárodní smlouvy, konkrétně se jednalo o Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) č. 572/1992 Sb. a Úmluvu o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť č. 107/2001 Sb. m. s., což je podle jeho názoru z příkazu, resp. jeho odůvodnění na první pohled zřejmé. Doplňuje, že příkaz soudu i návrh státního zástupce byly dostatečně odůvodněny. Bylo v nich kromě jiného uvedeno telefonní číslo, které mělo být odposloucháváno, včetně jeho aktuálního uživatele, a stejně tak v nich byla vymezena doba povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Státní zástupce dále akcentuje, že odposlech nebyl povolen na maximální dobu 4 měsíců, ale na dobu poloviční, tedy 2 měsíce, s logickým odůvodněním. V odůvodnění příkazu pak nechybí, byť je notně strohé, odůvodnění neodkladnosti a neopakovatelnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ve smyslu jeho neproveditelnosti v dalších fázích trestního řízení. 6. Státní zástupce je tedy přesvědčen, že příkaz Okresního soudu v Děčíně ze dne 8. 11. 2021, sp. zn. V 18/2021 – 0 Nt 509/2021 byl řádně odůvodněný a je zákonný, tudíž nařízený odposlech a záznam telekomunikačního provozu splňoval všechny podmínky předpokládané § 88 tr. ř. Na uvedeném pak nemůže ničeho změnit skutečnost, že vlastním prováděním odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyly zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Pzo 3/2014). 7. Stran namítaného doručování informace o odposlechu státní zástupce předestírá, že doručování informace se provádí na základě obecné úpravy pro doručování podle § 62 až § 64a tr. ř. Připouští pochybení policejního orgánu, který navrhovatele řádně o provedeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nevyrozuměl, ač na daný případ nedopadá úprava § 88 odst. 9 tr. ř., avšak takové pochybení nemůže činit vlastní příkaz, jímž byl odposlech nařízen, nezákonným (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Pzo 1/2014). 8. Státní zástupce své vyjádření uzavírá konstatováním, že formální i materiální předpoklady pro vydání předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dodrženy byly a k porušení článku 13 Listiny (ani jiného ustanovení) tudíž nedošlo. V návaznosti na uvedené zjištění proto navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 314n odst. 1 tr. ř. usnesením vyslovil, že zákon nebyl porušen. 9. Podle ustanovení § 314l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v § 88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. 10. Podle ustanovení § 88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v § 88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. 11. Nejvyšší soud se nejprve zabýval tím, zda návrh byl podán oprávněnou osobou, neboť návrh podle § 88 odst. 8 tr. ř. nemůže podat kdok