5 Tdo 1071/2004 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1071/2004 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:8. 12. 2004 Spisová značka:5 Tdo 1071/2004 ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.1071.2004.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 166/05 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1071/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. prosince 2004 o dovoláních podaných obviněnými J. B. a D. E., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 11. 2003, sp. zn. 3 To 490/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 70 T 172/2000, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. s e dovolání obviněných J. B. a D. E. o d m í t a j í . O d ů v o d n ě n í Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 70 T 172/2000, byl obviněný J. B. uznán vinným trestným činem neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., za který mu byl podle § 118 odst. 2 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 písm. a) a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání třiceti měsíců, a obviněný D. E. byl uznán vinným trestným činem neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1 tr. zák., za který mu byl podle téhož ustanovení uložen trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 písm. a) a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Tímtéž rozsudkem bylo rozhodnuto ohledně obviněných P. P., P. F. a P. P.. Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 21. 11. 2003, sp. zn. 3 To 490/2003, kterým z podnětu odvolání okresního státního zástupce napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), d), tr. ř. zrušil v odsuzující části v celém rozsahu ve vztahu k obviněným P. P., J. B., P. F. a D. E. a podle § 259 odst. 3, 4 tr. ř. nově rozhodl tak, že mj. obviněné J. B. a D. E. uznal vinnými trestnými činy účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 tr. zák. a neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1 tr. zák. a § 43 tr. zák., kterých se dopustili společně s P. P., a P. F. tím, že „obviněný P. P. v době nejméně od února 1998 do 17. 11. 1999, obviněný J. B. v době nejméně od dubna 1998 do listopadu 1998 jako fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost na základě živnostenských oprávnění, obviněný P. F. v době nejméně od prosince 1998 do 17. 11. 1999 jako osoba bez živnostenského oprávnění vystupující pod firmou M. a obviněný D. E. v době nejméně od prosince 1998 do konce roku 1999 jako jednatel obchodní společnosti CK O. posléze přejmenované na CK C., všichni se záměrem dosáhnout neoprávněného majetkového prospěchu formou soustavných zisků, bez povolení Ministerstva práce a sociálních věcí prováděli nábor zájemců o práci v USA na základě placené inzerce v tisku, jejich instruování o podmínkách pobytu a práce v USA, o způsobu, jak úspěšně absolvovat pohovor na velvyslanectví USA v Praze pro udělení turistického víza, přípravu odletu, zajištění jejich převzetí na území USA dalšími osobami, za což od těchto vybírali finanční částky ve výši 1.200,- Kč až 7.200,- Kč jako manipulační poplatek, přičemž si byli vědomi skutečnosti, že touto činností podporují osoby, nalézající se na území USA seskupené ve zločinném spolčení a v případě obviněného P. P. zejména ve prospěch P. P. vystupujícího pod jménem „L.“, P. G. a P. P. a v případě obviněného J. B. ve prospěch P. P., obviněného D. E. a obviněného P. F. ve prospěch P. P. a P. G., kteří ve vzájemné součinnosti a prostřednictvím dalších podřízených osob zajišťovali převzetí zájemců o práci po příletu na území USA, jakož i jejich ubytování, zaměstnání a výplatu mezd, přičemž těmto osobám byly z mezd ve prospěch organizace strhávány částky ve výši asi 400 USD až 600 USD a takto následně na částkách zaslaných jim z USA jako provize za zajištěné pracovníky získali obviněný P. P. v době od 3. 7. 1998 do 22. 3. 1999 částku nejméně ve výši 521.139,- Kč, obviněný J. B. v době 5. 6. 1998 do 6. 4. 1999 částku nejméně 478.634,- Kč, obviněný P. F. za dobu od 8. 1. 1999 do 22. 9. 1999 částku ve výši nejméně 92.745,- Kč“. Za tyto trestné činy byl obviněným J. B. a D. E. podle § 163a odst. 1 tr. zák., § 44 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byli podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazeni do věznice s ostrahou. Současně bylo rozhodnuto podle § 256 tr. ř. o zamítnutí odvolání obviněných J. B., P. F. a D. E. a o zproštění obžaloby obviněného P. P. Výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě napadli obvinění J. B. a D. E. dovoláními podanými prostřednictvím obhájců ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. Mimořádné opravné prostředky opřeli oba obvinění o důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, a obviněný D. E. navíc o důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., neboť v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný, a o důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí a současně byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech g) a k) tohoto ustanovení. Obviněný J. B. směřoval svůj mimořádný opravný prostředek proti výroku o vině i trestu. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. shledával „v nesprávné subsumpci zjištěného skutkového stavu pod právní kvalifikaci trestného činu účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 tr. zák. a trestného činu nedovoleného podnikání spáchaného v úmyslu zločinnému spolčení pomáhat ve smyslu § 118 odst. 1 tr. zák. ve spojení s § 43 tr. zák“. Namítl, že zjištěný skutkový stav neobsahuje kvalifikační znaky zločinného spolčení, neboť skutková věta postrádá specifikaci spolčení a jeho organizační struktury. Podpora P. P. jako jedné osoby nemůže být ztotožněna s podporou zločinného spolčení, když navíc soud neučinil závěr, že by obviněnému existence nějakého zločinného spolčení byla známa. Z těchto důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě k novému projednání a rozhodnutí. Obviněný D. E. svým dovoláním napadl rozsudek odvolacího soudu ve výroku o vině, trestu a výroku o zamítnutí jeho odvolání. Namítl, že zprostředkování zaměstnání nemůže být podnikáním ve smyslu § 2 obchodního zákoníku, neboť se nejedná o živnost a zákon č. 9/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není předpisem upravujícím podnikání. Proto činností obviněných mohlo dojít toliko k porušení správních předpisů upravujících zprostředkování zaměstnání, ale nikoli k trestnému činu neoprávněného podnikání ve smyslu § 118 tr. zák. Naplněn nebyl ani znak tohoto trestného činu „ve větším rozsahu“, neboť odvolací soud jeho naplnění dovodil pouze z doby, po kterou se obviněný jednání dopouštěl, když absentuje vyčíslení jeho příjmů. Jedná se o nesprávné právní posouzení skutku a současně je v této části výrok o vině v příslušné části skutkové věty neúplný. Tyto vady ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) a k) tr. ř. byly dány i v řízení předcházejícím rozhodnutí o zamítnutí odvolání obviněného, aniž by byly splněny zákonné procesní podmínky pro takové rozhodnutí. Obviněný dále vyslovil pochybnosti o správnosti právního posouzení skutku jako trestného činu podle § 163a odst. 1 tr. zák. s odkazem na nekonkrétnost skutkových zjištění a neúplnost výroku o vině, neboť chybí konkrétní skutkové okolnosti o vnitřní organizační struktuře společenství, o funkcích a dělbě činností osob na něm zúčastněných, a zejména absentuje skutkový závěr o srozumění obviněného s takovými okolnostmi. Z výše popsaných důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu v části, v níž bylo rozhodnuto o vině, trestu a zamítnutí jeho odvolání, a aby sám rozhodl o zproštění obviněného obžaloby. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle § 265h odst. 2 tr. ř. a v písemném vyjádření uvedl, že zprostředkování zaměstnání lze pokládat za jiné výdělečné podnikání ve smyslu § 118 odst. 1 tr. zák., ke kterému je třeba povolení příslušného orgánu. Skutečnost, že v tzv. skutkové větě rozhodnutí nebyl kvalifikován majetkový prospěch obviněného E. lze potom považovat za po