5 Tdo 1243/2010 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1243/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1l 265b/1g Datum rozhodnutí:30. 11. 2010 Spisová značka:5 Tdo 1243/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:5.TDO.1243.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 15 odst. 1 tr. zákoníku § 254 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:24. 2. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1243/2010-24 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 11. 2010 o dovolání obviněného P. L. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 6. 2010, sp. zn. 10 To 196/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 10 T 2/2009, t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j e usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 6. 2010, sp. zn. 10 To 196/2010. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Hradci Králové p ř i k a z u j e , aby věc obviněného P. L. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 8. 3. 2010, sp. zn. 10 T 2/2009, byl obviněný P. L. uznán vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „tr. zákoník“), který spáchal tím, že jako soukromý podnikatel – fyzická osoba s místem podnikání v obci K., okres R. n. K., a oborem podnikání mj. lesnictví a těžba dřeva v průběhu července a srpna roku 2007 za účelem podvodného snížení daňové povinnosti u daně z příjmů fyzických osob a daně z přidané hodnoty a za účelem vylákání výhod u uvedených typů daně požádal soukromého podnikatele M. K., místo podnikání Č. M., N. D., o vystavení fiktivních faktur a pokladních dokladů, podle nichž měl M. K. vykonat pro obviněného práce v lese, za které měl od obviněného dostat zaplaceno, a M. K. na základě příslibu finanční odměny takové faktury a pokladní doklady pro obviněného v K. vyhotovil, a to - fakturu ze dne 24. 4. 2007 za sázení stromků (12560 jednotek) na částku 71.742,72 Kč včetně daně z přidané hodnoty a pokladní doklad ze dne 24. 4. 2007 o úhradě této faktury, - fakturu ze dne 15. 6. 2007 za úklid a pálení klestu (1830 jednotek) na částku 121.951,20 Kč včetně daně z přidané hodnoty a pokladní doklad ze dne 15. 6. 2007 o úhradě této faktury, - fakturu ze dne 20. 7. 2007 za vyžínání porostu (3 jednotky) a úklid klestu (1485 jednotek) na celkovou částku 87.108,- Kč včetně daně z přidané hodnoty a pokladní doklad ze dne 20. 7. 2007 o úhradě této faktury, - fakturu ze dne 11. 8. 2007 za úklid klestu (640,53 jednotek) na částku 34.300,38 Kč včetně daně z přidané hodnoty a pokladní doklad ze dne 11. 8. 2007 o úhradě této faktury, přičemž obviněný P. L. následně zavedl uvedené doklady do svého účetnictví, ačkoliv plnění podle vystavených faktur ve skutečnosti mezi obviněným a M. K. neproběhla, a a) v daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty za II. čtvrtletí roku 2007 podaném u Finančního úřadu v Rychnově nad Kněžnou dne 25. 7. 2007 uvedl základ daně u přijatých zdanitelných plnění o 162.768,- Kč vyšší oproti skutečnosti, v důsledku čehož byla zkrácena uvedená daň o 30.925,92 Kč, b) v daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty za III. čtvrtletí roku 2007 podaném u Finančního úřadu v Rychnově nad Kněžnou dne 24. 10. 2007 uvedl základ daně u přijatých zdanitelných plnění o 102.023,85 Kč vyšší oproti skutečnosti, v důsledku toho získal výhodu ve formě nadměrného odpočtu ve výši 19.384,53 Kč, čímž ohrozil řádné vyměření daně z přidané hodnoty. Za tento trestný čin byl obviněný P. L. odsouzen podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku k peněžitému trestu v počtu 60 sazeb ve výši 500,- Kč denní sazby, tj. v celkové výši 30.000,- Kč (třicettisíckorunčeských). Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku mu byl pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) měsíců. Krajský soud v Hradci Králové, který rozhodoval jako soud odvolací o odvolání obviněného P. L., rozhodl usnesením ze dne 17. 6. 2010, sp. zn. 10 To 196/2010, tak, že odvolání podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal obviněný P. L. prostřednictvím obhájce JUDr. Ivana Brože dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., neboť je přesvědčen, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotně právním posouzení a že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedeného v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu přecházejícím dán důvod dovolání, uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., přičemž v jeho případě přichází v úvahu druhá varianta. Obviněný ve svém dovolání nejprve shrnul dosavadní průběh trestního řízení. V podrobnostech dále dovolatel rozvedl, že podle odvolacího soudu náklady na odměny pracovníků nejsou objektivně doložitelné, neboť evidence vyplacených částek a záloh není k dispozici. Skutečnou výši daňového základu za rozhodné období pak podle názoru soudu nelze stanovit. Krajský soud připustil, že v dané konkrétní věci není dostatek podkladů pro stanovení minimální výše škodného následku ve vztahu k daňovým deliktům. Soud tedy pochybil, pokud v dalších fázích posuzoval jednání z pozice správce daně. V daňovém řízení totiž leží důkazní břemeno na daňovém subjektu, kdežto v řízení trestním je základní zásadou pro zjišťování případného zavinění zásada in dubio pro reo. Soud také nerozporoval, že obviněný mohl zahrnout do nákladů odpisy na hydraulickou nástavbu na nákladní automobil Praga V3S. Již tato skutečnost má vliv na odpočet daně z přidané hodnoty. Ve vztahu k této dani uznal i to, že práce nutně musely být provedeny, neboť je odsouhlasil i koncový odběratel, který zaplatil obviněnému faktury v požadované výši, když zcela zjevně jeho stálý zaměstnanec (pan Ž.), resp. najatí studenti tyto práce nevykonávali. Tyto skutečnosti samy o sobě prokazují rozpor mezi skutkovými zjištěními a použitou právní kvalifikací jednání obviněného. Další zásadní skutečností je to, že skutkovým zjištěním tak, jak je soud deklaroval za jednoznačně prokázané, neodpovídá tvrzení o úmyslném zavinění. Jestliže soud připustil jako prokázané, že obviněný záměrně do daňového přiznání neuvedl další výdaje, které snižují základ daně (nástavba nákladního automobilu Praga V3S a cestovné), pak lze těžko uvažovat o tom, že jednal alespoň v eventuálním úmyslu zkrátit jakoukoliv daň. V této souvislosti je třeba poukázat na výpověď samotného svědka M. K., který se vyjádřil k tomu, že daň z přidané hodnoty měl odvést on. Motivací tedy ve vztahu k obviněnému nemohlo být zkrácení daně z přidané hodnoty. V závěru svého dovolání obviněný P. L. navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 6. 2010, č. j. 10 To 196/2010-467, stejně jako rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 8. 3. 2010, č. j. 10 T 2/2009-443, a aby podle § 256l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou, aby věc znovu projednal a rozhodl. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, jemuž bylo dovolání obviněného P. L. doručeno ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř., se k němu vyjádřil tak, že námitky dovolatele jsou shodné s jeho obhajobou, uplatněnou již v předchozích stadiích trestního stíhání a s níž se soudy obou stupňů odpovídajícím způsobem vypořádaly. Přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku je ohrožovacím deliktem, který nevyžaduje přesné zjištění konkrétní škody. Obviněný zanesl do svého účetnictví nepravdivé faktury vyhotovené svědkem K., uplatnil je ve svém daňovém přiznání a ohrozil tak řádné vyměření daně z přidané hodnoty. Již tím byla skutková podstata daného přečinu naplněna. Neuplatnění některých položek v daňovém přiznání je irelevantní, neboť to nemá vliv na skutečnost, že uplatněním falešných faktur již řádné vyměření daně z přidané hodnoty ohroženo bylo. Navíc měl obviněný možnost neuplatněné položky uplatnit v dalším zdaňovacím období. Vzhledem k tomu státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší s