5 Tdo 1425/2016 – Nejvyšší soud

5 Tdo 1425/2016-56 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 3. 2017 o dovolání, které podal obviněný J. H. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 6. 2016, sp. zn. 10 To 102/2016, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 11 T 103/2013, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. řádu se ohledně obviněného J. H. a za použití § 265k odst. 2 a § 261 tr. řádu i ohledně obviněných Ing. M. K. a P. T.  zrušují usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 6. 2016, sp. zn. 10 To 102/2016, a rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 18. 12. 2015, sp. zn. 11 T 103/2013, a to v celém rozsahu. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu se Okresnímu soudu v Náchodě přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 18. 12. 2015, sp. zn. 11 T 103/2013, byl obviněný J. H. uznán vinným pokusem zločinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 21 odst. 1 a § 254 odst. 1 alinea 3, odst. 4 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a pokusem zločinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 21 odst. 1 a § 254 odst. 2 alinea 1, odst. 4 tr. zákoníku (v obou případech v rozsudku soudu prvního stupně s nesprávně vyjádřenou kvalifikací jako zločinu ... ukončeného ve stadiu pokusu ...). Za to byl obviněnému uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Všichni poškození (označení ve výrokové části rozsudku) byli podle § 229 odst. 1 tr. řádu odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Tímto rozsudkem byli vedle obviněného J. H. odsouzeni také obvinění Ing. M. K. a P. T., kteří se na trestné činnosti dovolatele podíleli jako spolupachatelé. 2. Uvedeného trestného činu se obviněný J. H. podle rozsudku soudu prvního stupně (zjednodušeně uvedeno) dopustil tím, že se spoluobviněnými Ing. M. K. a P. T. po předchozí dohodě ve druhé polovině roku 2011 začali realizovat změny ve struktuře obchodní společnosti INEX CS, a. s., IČ 25272292, se sídlem Náchod, Wiesnerova 1835, (dále jen „INEX CS“). Současně s tím odstranili účetnictví a související evidence, které museli vést v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o účetnictví“ nebo „ZÚ“), a dalšími navazujícími předpisy. Jejich cílem bylo ukončení činnosti uvedené obchodní společnosti „právní úpravou nepředpokládaným a nežádoucím způsobem“. To provedli tak, že dne 8. 9. 2011 formálně prodali 415 ks akcií společnosti novému akcionáři obchodní společnosti SABROSA, a. s., IČ 27963187, se sídlem Praha 5 – Smíchov, nám. 14. října 2/1307 (dále jen „SABROSA“), jejímž jediným členem představenstva byl obviněný P. T. a jediným akcionářem obviněný Ing. M. K. Dále dne 9. 9. 2011 odvolali všechny stávající členy představenstva a dva členy dozorčí rady obchodní společnosti INEX CS, následně jediným členem představenstva formálně zvolili obviněného P. T., zvoleni byli i noví dva členové dozorčí rady této obchodní společnosti (R. V. a P. R.). O tom byl sepsán notářský zápis. Téhož dne také odvolali prokuristu J. S., formálně tak učinil P. T. jako jediný člen představenstva. Následně v souladu s § 35 a následujícími zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obch. zák.“), podali návrh na zápis uvedených i dalších změn do obchodního rejstříku spolu s přílohami ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který tomuto návrhu vyhověl. Těmito právními úkony „ve svém důsledku zcela změnili majetkovou a organizační strukturu INEX CS a údajně předali veškeré podklady dokumentující průběh a dosahované výsledky hospodaření společnosti v podobě účetnictví a souvisejících evidencí“, tyto změny však „uskutečnili pouze formálně, ačkoliv ve skutečnosti k ničemu takovému nedošlo, neboť sledovaným cílem nebylo to, co jimi bylo navenek prezentováno, ale veškeré kroky ve svém důsledku vedly k ukončení činnosti společnosti bez dalšího a dále k tomu, že věřitelé společnosti nejsou a nebudou schopni zjistit možnost, popřípadě rozsah v úvahu připadajícího uspokojení jejich pohledávek z majetku a dalších aktiv dlužníka z titulu předchozího realizovaného obchodního styku s ním“. Obchodní společnost INEX CS měla podle dalších zjištění soudu k datu 8. 9. 2011 závazky v celkové výši 19 552 290,41 Kč, přičemž dále bylo ve výroku specifikováno několik věřitelů, jimž v souhrnu dlužila INEX CS celkem 12 264 529 Kč, zatímco zásoby měla v souhrnné výši 1 848 503 Kč, dlouhodobý hmotný majetek v celkové výši 2 377 000 Kč a pohledávky vůči svým dlužníkům v celkové výši 14 026 121,74 Kč. Obvinění pak podle zjištění soudu prvního stupně postupovali vybrané pohledávky obchodní společnosti INEX CS, které byly specifikovány ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, čímž vyvedli majetek INEX CS, nijak tyto kroky nezachytili v účetnictví a snížili tak objem finančních prostředků využitelných k uspokojení závazků vůči věřitelům společnosti. Tímto jednáním způsobili poškozené obchodní společnosti INEX CS, resp. jejím věřitelům, škodu v celkové výši 4 577 830,90 Kč a pokusili se způsobit další škodu ve výši 2 631 857 Kč. 3. Proti shora uvedenému odsuzujícímu rozsudku podali odvolání obvinění J. H. a Ing. M. K., a rovněž poškozená obchodní společnost Trafo CZ, a. s. Krajský soud v Hradci Králové všechna odvolání zamítl jako nedůvodná podle § 256 tr. řádu, a to usnesením ze dne 16. 6. 2016, sp. zn. 10 To 102/2016. II. Dovolání obviněného 4. Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný J. H. prostřednictvím svého obhájce dovolání, a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť dovoláním napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Obviněný nejprve stručně zrekapituloval dosavadní průběh řízení a vyjádřil nesouhlas s názorem odvolacího soudu. Poukázal přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 777/2015, jehož závěry žádal aplikovat ve vlastní věci. Obviněný připustil, že hodnocení důkazů nespadá pod dovolací důvod, avšak odmítl zjištění soudů nižších stupňů ohledně existence předchozí dohody mezi obviněnými. Dále obviněný zpochybnil tvrzení obviněného P. T., že nepřevzal účetnictví, přičemž zdůraznil, že nepředání účetnictví nemůže naplnit skutkovou podstatu daného trestného činu, zejména za situace, kdy ten, kdo měl účetnictví předat, a ten, kdo je měl převzít, tedy obviněný Ing. M. K., resp. P. T., jsou stíháni jako spolupachatelé. Dále namítl, že rozsudek nedal odpověď na otázky, kdo a před kým účetní knihy a jiné doklady zatajil. Navíc účetnictví bylo po „prodeji firmy“ (míněno po prodeji akcií obchodní společnosti INEX CS) obchodní společnosti SABROSA k dispozici, a to nejen nabyvateli těchto akcií, ale dokonce i orgánům činným v trestním řízení, které je předložily ke znaleckému posouzení. 5. Pokud jde o právní kvalifikaci podle § 254 odst. 2 alinea 1, odst. 4 tr. zákoníku, obviněný namítl, že z výroku ani z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně není vůbec patrné, které údaje předložené pro zápis do obchodního rejstříku byly nepravdivé a které z nich mohly vést ke vzniku škody. Dále obviněný citoval některé části odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně se skutkovými tvrzeními, která podle něj nemají oporu v provedeném dokazování. Nesouhlasil s tím, že nedošlo k předání účetnictví, že je mu vytýkáno, že nebyly v účetnictví zaznamenány obchodní případy z doby, kdy již neměl ve společnosti vliv (kdy již nebyl „majitelem firmy“), a ani s tím, že by se s ostatními obviněnými na takovém postupu dohodl. Zatajení účetnictví mezi spolupachateli navzájem je podle něj právní nesmysl, stejné to je i s údajným uvedením nepravdivých údajů při zápisu změn do obchodního rejstříku, pokud rejstříkový soud zápis provedl. Žádný ze soudů se ani nesnažil upřesnit, které z předkládaných údajů pokládá za nepravdivé. 6. Obviněný uzavřel, že rozsudek soudu prvního stupně neobsahuje potřebná zjištění k přesvědčivému závěru o naplnění znaků skutkových podstat trestných činů, které jsou mu kladeny za vinu. Ze všech uvedených důvodů proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení soudu druhého stupně i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření k dovolání a replika 7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedl, že část námitek obviněného směřuje do oblasti skutkových zjištění a formálně deklarovanému dovolacímu důvodu obsahově neodpovídá. Jsou to především výhrady týkající se existence předchozí dohody mezi spolupachateli. S jistou dávkou tolerance lze pod deklarovaný dovolací důvod podřadit námitky týk